Ochota pomoci spojencům je konstantně vysoká
Češi jsou ochotnější přijít na pomoc napadeným spojencům než před dvěma lety, ruskou agresi vůči zemi NATO považuje za pravděpodobnou necelá polovina lidí.

Říjnový průzkum analytického ústavu STEM ukazuje, že po dvou letech velmi mírně vzrostla ochota Čechů přijít na pomoc napadeným spojencům: vojenskou pomoc Polsku by podpořilo 84 % lidí, baltským státům 69 %. Výrazné jsou rozdíly podle vzdělání a politické orientace – voliči stran současné vlády jsou u obou otázek méně ochotní podpořit vyslání vojáků, u pomoci Pobaltí je souhlas nižší než 50 % pouze mezi voliči SPD (42 %). Intenzivními varováními před možnou ruskou agresí se zabývají přibližně dvě třetiny populace, pozorně je sleduje 29 % lidí. Možnost, že Rusko v nejbližších měsících provede agresivní akci vůči některé ze zemí NATO, považuje za pravděpodobnou necelá polovina lidí (49 %). Informace o hrozbě častěji sledují muži, starší lidé, vysokoškoláci a voliči stran minulé vlády.
Po dvou letech velmi mírně vzrostla ochota Čechů a Češek přijít na pomoc napadeným spojencům. V případě sousedního Polska by pomoc podpořilo 84 % lidí (v březnu 2024 to bylo 82 %), v případě baltských států 69 % (65 %). Nárůst je tedy patrný jak u sousedního Polska, tak i u vzdálenějšího Pobaltí. „Zároveň platí, že ochota pomoci Polsku je v obou měřeních výrazně vyšší než ochota pomoci Pobaltí,“ říká analytik STEM Jiří Táborský s tím, že roli hraje geografická blízkost.


U obou otázek jsou výrazné rozdíly podle vzdělání – vysokoškoláci mají výrazně vyšší ochotu pomáhat spojencům než lidé bez maturity. Napříč věkovými skupinami jsou názory na pomoc Polsku vyrovnané (souhlasí 83 až 86 %), u Pobaltí je ochota o něco vyšší u nejmladších (76 % ve věku 18-29 let vs. 65 % u lidí nad 60 let). Pomoc Pobaltí by podpořilo 72 % mužů a 66 % žen, pomoc Polsku 85 % mužů a 83 % žen, přičemž výrazné rozdíly jsou v intenzitě, muži výrazně častěji volí možnost „určitě ano“, zatímco ženy volí častěji „spíše ano“.
Velké rozdíly pozorujeme u lidí různé politické orientace: pomoc Pobaltí podporuje 94 % voličů SPOLU, 91 % voličů Pirátů a STAN, ale jen 72 % voličů Motoristů, 60 % voličů ANO a 42 % voličů SPD. „Voliči současných vládních stran jsou u obou otázek obecně méně ochotní podpořit vyslání vojáků napadeným spojencům. U Polska je přitom souhlas výrazně nadpoloviční ve všech skupinách voličů, u Pobaltí tomu tak je s jedinou výjimkou, a to u voličů SPD,“ doplňuje Táborský.


U pomoci Polsku je souhlas ještě širší: podporuje ji 97 % voličů Pirátů, 96 % voličů STAN i SPOLU, 89 % voličů Motoristů, 83 % voličů ANO a 71 % voličů SPD. „Právě u Polska je vidět, že ochota pomoci spojenci, který je pro lidi blízký a známý, překonává i politické rozdíly, byť jejich stopu nacházíme i tady – voliči SPD souhlasí o čtvrtinu méně často než voliči SPOLU a jejich podpora je vlažnější ve smyslu, že častěji volí možnost spíše ano než určitě ano,“ komentuje Táborský.


Intenzivními varováními před hrozbou ruské agrese od bezpečnostních expertů, zahraničních politiků a dalších výrazných osob se zabývají cca dvě třetiny české populace (67 %), přičemž menší část z nich – 29 % všech lidí – je sleduje pozorně a ví o nich. Dalších 38 % varování zaznamenalo, ale příliš se o ně nezajímá, a 32 % podobná varování nezaznamenalo. Informace častěji sledují muži (38 % vs. 21 % u žen), starší lidé (36 % u lidí nad 60 let vs. 24 % u 18-29letých), vysokoškoláci a voliči stran minulé vlády – pozorně je sleduje 56 % voličů SPOLU, 46 % voličů Pirátů a 43 % voličů STAN, ale jen 25 až 27 % voličů Motoristů, ANO a SPD. „Varování před možnou ruskou agresí se k většině lidí dostala, jen menší část z nich se jimi ale zabývá do hloubky. Informace sledují častěji muži, starší lidé a voliči stran minulé vlády,“ říká Táborský.


Možnost agrese ze strany Ruska vůči zemi NATO považuje za pravděpodobnou necelá polovina populace (49 %, přičemž 17 % ji vidí jako velmi pravděpodobnou), za nepravděpodobnou ji označuje 37 % lidí a 14 % nedokáže situaci posoudit. Za velmi pravděpodobnou ji častěji považují lidé ve vyšším věku (22 % u lidí nad 60 let vs. 13 až 15 % v ostatních věkových skupinách), vysokoškoláci a voliči minulé vlády; ženy častěji než muži nedokážou hrozbu posoudit (20 % vs. 8 %). „Hodnocení pravděpodobnosti ruské agrese je silně politicky podmíněné. Zatímco mezi voliči SPOLU ji za pravděpodobnou považují čtyři z pěti lidí, mezi voliči SPD je to jen čtvrtina a 40 % z nich ji označuje za velmi nepravděpodobnou,“ uzavírá Táborský s tím, že zároveň otázka pravděpodobnosti je spjatá primárně s politickou orientací, protože podle vzdělání či věku je situace velmi podobná a skutečné rozdíly jsou vidět až podle politické orientace.


Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 20. až 27. září 2026 v rámci pravidelné výzkumné série Trendy. Sběr dat probíhal metodou kvótního výběru prostřednictvím online dotazování (CAWI). Na otázky odpovědělo 1343 respondentů. Srovnávací data z března 2024 pocházejí z průzkumu STEM pro Zastoupení Evropské komise.