Sedm z deseti Čechů považuje českou společnost za rozdělenou

Sedm z deseti Čechů považuje českou společnost za rozdělenou a tři čtvrtiny si myslí, že se rozdělení za posledních deset let prohloubilo. Osobní vztahy Čechů tomu ale neodpovídají. Více než polovina Čechů (57 %) má mezi blízkými přáteli někoho, kdo volí stranu, kterou by sami nikdy nevolili. Vyplývá to z výzkumu NMS Market Research na vzorku 1 000 obyvatel Česka starších 18 let.

Rozdělení společnosti vnímají hlavně starší lidé

Šest z deseti Čechů (61 %) si myslí, že ubývá ochoty naslouchat druhým. Podobně velká část (60 %) souhlasí, že se společnost rozpadá na skupiny, které spolu téměř nemluví. Starší lidé vidí situaci negativněji. Za rozdělenou považuje společnost 79 % lidí ve věku 65 a více let, ale jen 56 % lidí ve věku 18–34 let. Nejvíc se věkové skupiny rozcházejí v hodnocení slušnosti debat o politice: že se za deset let zhoršila, si myslí 86 % nejstarších a 56 % nejmladších.

Osobní sítě Čechů jsou ale pestřejší, než se zdá

NMS sestavila index průřezových osobních sítí, který ukazuje, jak pestré okolí člověk má. Index na škále 0–100 vyjadřuje, kolik profesních a společenských skupin se v okolí respondenta vyskytuje. Vyšší číslo znamená více skupin v blízkém okolí respondenta a pestřejší sociální okruh přátel. Například blízkého přítele s výrazně jiným vzděláním má 65 % lidí, přítele, který byl dlouhodobě bez práce, 40 % a přítele Roma nebo Romku 25 %.. Podle indexu lze Čechy rozdělit do tří skupin: pestrou síť přátel má 28 % Čechů, průměrnou 54 % a uzavřenou 18 %.

Ačkoliv se společnost často prezentuje jako rozdělená na dva tábory, osobní sítě se neliší podle politických postojů. Voliči vládních stran (ANO, SPD, Motoristé) i opozice (SPOLU, STAN, Piráti) mají podobně pestré okolí, jejich index dosahuje 54, respektive 56 bodů. Zhruba dvě třetiny vládních (62 %) i opozičních (66 %) voličů mají navíc blízkého přítele, který volí stranu, kterou by sami nikdy nevolili. Rozdíly jsou jen dílčí: opoziční voliči mají mezi přáteli častěji gaye nebo lesby (44 % oproti 34 %), voliči vládních stran Romy (27 % oproti 20 %).

„Vládní a opoziční voliči tedy nežijí ve dvou neprostupných táborech. Liší se spíše v přístupu a pohledu na společnost. Vládní voliči ji vnímají jako rozdělenější a také častěji soudí, že lidé dnes mluví o svých názorech méně otevřeně než před deseti lety. Opoziční voliči se naopak častěji vyhýbají sporům a rozhovorům o politice,“ vysvětluje Jakub Bakule, ředitel NMS.

Osobní kontakt je klíčový, sociální sítě ho nenahradí

Důvěra mezi lidmi se v Česku liší dle blízkosti člověku. Sousedům důvěřuje 70 % Čechů, ale lidem, které vidí poprvé, již jen 19 %. Důvěra je nicméně vyšší u lidí, kteří mají kolem sebe pestrý okruh přátel. Lidé s průřezovou sítí důvěřují lidem s jiným politickým názorem dvakrát častěji než lidé s uzavřenou sítí. Dvakrát častěji také s přáteli opačného názoru mluví o politice (62 % oproti 31 %). Čas strávený na sociálních sítích takovou souvislost nemá. Kdo na nich tráví víc než dvě hodiny denně, důvěřuje dokonce méně sousedům.

Sociální sítě jako místo pro debatu hodnotí lidé spíš kriticky. Podle 60 % Čechů uzavírají lidi do skupin, kde slyší jen názory podobné jejich vlastním, a 65 % se o názorech lépe diskutuje osobně. Nejvíc času na sítích tráví nejmladší: více než dvě hodiny denně 54 % lidí ve věku 18–34 let, v celé populaci 32 %. Ubrat by chtěli hlavně mladí. Méně času by na sítích chtělo trávit 57 % uživatelů ve věku 18–34 let, ze všech uživatelů 44 %.

Lidé z různých prostředí se tak potkávají hlavně osobně: v sousedství (51 %), v rodině (48 %) a v práci nebo ve škole (44 %). Na sociálních sítích (30 %) i v hospodě (29 %) se pak potkává podobné množství lidí. Osobních setkání ale podle Čechů ubývá. S přáteli se 46 % z nich vídá méně často než před deseti lety. Největší propad vnímají lidé ve věku 35–44 let, kde se méně potkává 63 %. Výjimkou jsou naopak nejmladší Češi ve věku 18–34 let, kde se se s přáteli vídá častěji 21 % lidí (v ostatních věkových skupinách jde o 7–10 %).

O výzkumu

Výzkum provedla agentura NMS pomocí online dotazování (CAWI) na reprezentativním vzorku 1 000 obyvatel České republiky starších 18 let. Vzorek odpovídá populaci podle pohlaví, věku a kraje. Sběr dat proběhl od 30. 10. do 3. 11. 2026. Statistická chyba je u celku nejvýše ±3,1 procentního bodu, u skupiny 18–34 let (N = 202) ±6,9 bodu.

Index průřezových osobních sítí (0–100) kombinuje dvě složky se stejnou vahou: v kolika z 12 profesí respondent zná blízkého člověka nebo známého a kolik ze sedmi skupin tvoří jeho blízcí přátelé (jiná generace, vzdělání, náboženská praxe, sexuální orientace, romský původ, dlouhodobá nezaměstnanost, volba strany, kterou by respondent nevolil). Seznam společenských skupin i povolání vychází z mezinárodních šetření. Pro ČR byl seznam povolání upraven na základě nejčastějších a průřezových profesí dle struktury mezd a povolání ČSÚ. Uzavřená síť je chápána jako index 0–33 bodů, průměrná 34–66, průřezová 67–100. Procenta jsou počítána ze všech dotazovaných včetně odpovědí „nevím“.

Kontakt pro média: Jakub Bakule, Managing Director NMS. Tel.: +420 728 202 184