Česká sociologická společnost pořádá ve dnech 20. až 22. května Výroční konferenci na téma Porozumět nejistotě: krize, vědění a sociologie. SIMAR zde bude mít svou vlastní sekci, v níž si bude možné poslechnout celkem sedm příspěvků od šesti členských agentur.

Společnou povolební studii SIMAR – Ozvěny parlamentních voleb 2025 –, na níž se podílely agentury STEM, NMS, Ipsos, Kantar, Median a Data Collect, představí Michal Kormaňák z Ipsosu. Studie, jež pracuje s širokým vzorkem populace (N=7700), umožňuje detailní analýzu i u menších podskupin voličů, jejich důvodů motivací k volbě konkrétní strany, hnutí či koalice, ale také fenoménů spojených s volbami do Poslanecké sněmovny, jako je kroužkování.

Bernard Černikovský z Medianu bude ve svém příspěvku „Běžná součást demokracie, nebo polarizace? Symbolický konflikt kolem Milionu chvilek“ mluvit o tom, jak se v české společnosti konstruují protichůdné významy občanské mobilizace v kontextu politické nejistoty. Podle dat z kvantitativní šetření neexistuje dominantní interpretace aktivit hnutí: významné podíly respondentů je chápou jako běžnou demokratickou praxi, důkaz zájmu veřejnosti o politiku i protestní artikulaci nespokojenosti, zatímco jiní zdůrazňují jejich polarizující charakter či jednostrannost. 

V rámci příspěvku „Když insight zlevní, důvěra zdraží: AI, syntetická data a budoucnost sociologického poznání“ se bude Andrej Winter z Kantaru zabývat vlivem generativní AI a syntetických dat na výzkum. Zatímco AI výrazně snižuje náklady na produkci analytických výstupů, zároveň snižuje i vstupní bariéru k tvorbě zdánlivě přesvědčivých „insightů“, které mohou být jazykově přesné a interpretačně silné, ale nemusí být opřené o empirické důkazy a metodologickou kontrolu. 

Tereza Friedrichová z NMS se zaměří na „Moderní participativní nástroje aneb jak mohou výzkumné agentury přispívat k většímu zapojení občanů“. Představí čtyři nástroje pro zapojení občanů, které vyvinula NMS Public během posledních devíti měsíců a které ilustrují zrychlující se tempo občanských inovací. První dva využívaly tradiční výzkumné a programovací metody: Politický kompas a Kalkulačka Koho volit, které pomáhají občanům pochopit jejich ideologické a politické postoje ve vztahu k parlamentním stranám. Druhá dvojice vznikla s pomocí AI – Kvíz „Uhodni stranu" a projekt, jenž rozděluje občany podle jejich demokratických preferencí a odhaluje, že postoje k demokracii zdaleka nejsou binární.

Za NMS vystoupí také Kamil Kunc, jenž v příspěvku „Líní, přecitlivělí, nebo průkopníci změn? Vnímání generace Z v Česku“ představí výsledky výzkumu zaměřeného na stereotypy a veřejné vnímání generace Z v české společnosti. Analýza ukazuje, že obraz generace Z je v české veřejnosti výrazně ambivalentní. Ve čtyřech klíčových oblastech – citlivost a samostatnost, práce a schopnosti, politika a společenské postoje, digitalizace a vztahy – se opakovaně prolíná kritika s obdivem. 

V diskusním panelu a „Profesionální výzkumy veřejného mínění versus pseudo-průzkumy. Jak metodologické ústupky ohrožují kvalitu dat a důvěru veřejnosti“ se Jana Hamanová z SC&C spolu s profesorem Hynkem Jeřábkem a Jiřím Remrem z Institutu sociologických studií zaměří na rozlišení mezi profesionálním výzkumem a pseudo-průzkumy, které mají přímé důsledky pro validitu dat, kvalitu návazných rozhodnutí, zkušenost respondentů a legitimitu používané evidence. 

O „Budování pravděpodobnostního online panelu Naše společnost: dosavadní zkušenosti a výzvy“ promluví Paulína Tabery z CVVM. Ve svém příspěvek přiblíží proces budování online panelu a klíčová metodologická i praktická rozhodnutí, která jej provázela, zejména volbu opory výběru, postup výběru respondentů, zkušenosti z terénní fáze a rozhodnutí týkající se vážení dat za účelem zajištění reprezentativity výběrového souboru. A také shrne dosavadní zkušenosti s fungováním online panelu, včetně otázek úmrtnosti panelu a jeho doplňování. Pozornost bude věnována také postupům kontroly kvality získaných dat.

Více informací o Výroční konferenci ČSS naleznete zde.