Pravidla publikování výzkumu veřejného mínění
Způsob realizace výzkumu a kontext, ve kterém byl výzkum realizován, je nedělitelnou součástí výzkumu. Výzkumné agentury doporučují médiím uvést při publikaci pasport VVM s odkazem na podrobnější informace. Média by si také měla důvěryhodnost výzkumu před publikací prověřovat a případnou interpretaci výsledků konzultovat s autory výzkumu. Vyhneme se tak zbytečným chybám a dezinterpretaci při publikaci.
Pasport VVM
Pasport výzkumu veřejného mínění je seznam informací, které poskytuje realizátor při publikaci výzkumu veřejného mínění.
- povaha výstupu
- agentura / zadavatel výzkumu
- počet respondentů
- metoda sběru dat
- datum sběru / dotazovací období
Dále je vhodné poskytnout veřejnosti odkaz na podrobnější informace obsažené ve výzkumné zprávě (viz pasport VVM).
Nejčastější chyby médií při interpretaci výzkumu
- Uvedení výsledků výzkumu bez zdroje (kdo a jak realizoval…). Více Test důvěryhodnosti výzkumu.
- Neověření si původu výzkumu či solidnosti realizátora. Více Test důvěryhodnosti výzkumu.
- Interpretace výsledků nad rámec zjišťovaných údajů nebo záměru výzkumu (např. tvrzení, že výzkum je „předpověď“).
- Záměna ankety se seriózním výzkumem. Výběrové šetření vs anketa viz zde.
- Zobecnění výsledků výzkumu z konkrétní cílové skupiny na běžnou populaci (či širší cílovou skupinu). O výběru a reprezentativitě zde.
- Nepřesná interpretace znění otázky (či variant odpovědí).
- Neúplné sdělení (Důvěra ve veřejného činitele „X“ klesla; ve skutečnosti je hodnota v rámci statistické chyby, případně chybí kontext v porování s ostatními).
- Srovnávání výsledků metodicky nesrovnatelných výzkumů (jiný vzorek, jiná metoda – např. anketa versus kvótní sběr). O porovnání viz zde.
- Použití časově zastaralých či věcně překonaných dat. Více viz Období realizace.
