Zatímco 35 % respondentů je pro tuto možnost, většina (58 %) se vyslovila proti ní. Zajímavé je, že názor na téma se liší v závislosti na věkové kategorii – častěji jsou pro zrušení některého ze státních svátků starší lidé nad 65 let. Výzkum dále ukazuje, že přibližně třetina zaměstnaných a studujících by byla pro zrušení některého ze státních svátků, zatímco ostatní socioekonomické skupiny by souhlasily s tímto krokem v téměř polovině případů. Do ostatní socio-ekonomické skupiny byli zařazeni lidé v důchodu, nezaměstnaní, lidé na mateřské nebo rodičovské dovolené, ale také OSVČ. Z dat vyplývá, že lidé starší 65 let byli méně nakloněni rušení státních svátků.

Zkrácený pracovní týden

Součástí výzkumu byl i potenciál čtyřdenního pracovního týdne: Pouze čtvrtina Čechů by zachovala stávající pětidenní pracovní týden. Naopak téměř polovina (45 %) by uvítala zkrácení pracovního týdne na 32 hodin týdně za předpokladu, že bychom pracovali 8 hodin denně 4 dny v týdnu.

Podle průzkumu existují výrazné rozdíly mezi postoji zaměstnaných a studentů na jedné straně a ostatních socio-ekonomických skupin na straně druhé. Polovina zaměstnaných a studentů by uvítala zkrácení pracovního týdne na 32 hodin. Tento nápad se líbí o něco méně zástupcům ostatní socio-ekonomické skupiny (38 %), kam ovšem spadají i lidé v důchodovém věku, OSVČ nebo nezaměstnaní.

Přibližně pětina (17 %) zaměstnaných a studentů by podpořila pětidenní pracovní týden s pracovní dobou 40 hodin rozloženou do čtyř dnů. U ostatních skupin je podpora této varianty menší (12 %).

Co se týče zachování současné podoby pětidenního pracovního týdne, zhruba pětina zaměstnaných
a studentů by si přála, aby tato forma zůstala nezměněna. U ostatních skupin je však podpora tohoto modelu větší (35 %). Tyto výsledky ukazují významné rozdíly v postojích různých socio-ekonomických skupin k otázce pracovního týdne a mohou sloužit jako základ pro diskusi o možných změnách pracovních podmínek v budoucnu.

Organizace pracovního týdne

Výzkum ukazuje, že více než polovina zaměstnaných a studentů by byla pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne od pondělí do čtvrtka. Tato varianta byla nejatraktivnější pro obě sledované skupiny, zatímco polovina zástupců ostatních socioekonomických pozic by tuto variantu také zvolila. Další nejpopulárnější možností bylo umožnit jednotlivým pracovištím zorganizovat si pracovní režim podle svých potřeb, což podporovala téměř třetina zaměstnanců a studentů a přibližně pětina zástupců ostatních socioekonomických pozic. Tyto výsledky naznačují, že zkrácení pracovního týdne je do určité míry populární a může sloužit jako vhodný benefit pro současné i budoucí zaměstnance.

Průzkum dále ukázal, že většina zaměstnaných a studentů, kteří by si přáli pracovat méně než 40 hodin týdně, by chtěla vydělávat stejně jako za současných podmínek, bez snižování výplaty. Zhruba dvě třetiny zaměstnaných (68 %) a 59 % zástupců ostatních socioekonomických skupin to potvrdilo.

Zhruba čtvrtina lidí ze skupiny zaměstnaných (25 %) by očekávala snížení výplaty maximálně o 10 %, pokud by během čtyřdenního pracovního týdne pracovali o 75-80 % méně času. U ostatních socioekonomických skupin by tento scénář očekávala pouze necelá pětina (18 %).

Průzkum také ukázal, že existují mírné rozdíly mezi zaměstnanci a studujícími oproti ostatním socioekonomickým skupinám v tom, kolik by chtěli vydělávat ve čtyřdenním pracovním týdnu. Nicméně pro obě skupiny platí, že většina by si přála zachovat svou současnou výplatu při zkrácení pracovního týdne.

Polovina populace sympatizuje s variantou čtyřdenního pracovního týdne od pondělí do čtvrtka, zatímco třetina respondentů by nechala rozhodnutí na jednotlivých firmách a organizacích. Z celkového počtu respondentů, kteří chtějí zkrácení pracovního týdne, si dvě třetiny (67 %) přejí zachovat stejnou mzdu jako při 40 odpracovaných hodinách týdně.

Kontakt: Jana Hamanová, e-mail: jhamanova@scac.cz, tel.: 732 150 284.