Výzkum probíhal v šesti zemích Evropského národního panelu v květnu 2024 na celkovém vzorku n=6198, jednalo se o reprezentativní populaci dané země ve věku 15+ (Česká republika n=1034, Slovensko n=1027, Polsko n=1007, Maďarsko n=1004, Bulharsko n=1085, Rumunsko n=1042).

Evropský národní panel realizoval v květnu 2024 interní PR výzkum, ve kterém jsme se zaměřili na spokojenost lidí v jejich současném zaměstnání. Zajímalo nás, jak hodnotí kolektiv, ve kterém aktuálně pracují, co je na jejich současném pracovišti nejvíce rozčiluje, ale také naopak, co je nejvíce motivuje v současném zaměstnání zůstat. Podívali jsme se také na to, do jaké míry zaměstnavatelé omezili svým zaměstnancům práci z domova – home office.

Češi nejčastěji pracují v kolektivech o 6-10 lidech, ve více než polovině pracovních kolektivů si všichni tykají. Jsou Češi na pracovišti konfliktnější než ostatní sledované země?

Celkově jsme ve všech zemích ENP oslovili reprezentativní vzorek 6 198 respondentů, ze kterých celkem 60 % uvedlo, že v současné době pracují na hlavní, nebo částečný pracovní poměr, DPP, DPČ nebo jako OSVČ. V České republice máme dle odpovědí dotázaných 56 % pracujících, z toho 57 % mužů a 43 % žen.

Zatímco v Česku v kolektivech o více než 30 lidech pracuje pouze 14 % respondentů, v Rumunsku je to až 32 % pracujících účastníků výzkumu. Ve dvojici nebo v trojici ve srovnání s ostatními zeměmi ENP spolu pracují nejčastěji Bulhaři, uvádí to až 19 % z nich. Rozšířené jsou i pracovní kolektivy o 6 až 10 lidech, pracuji v nich nejčastěji Češi (23 %).

Více než 2/5 uvádí, že na jejich pracovišti panují „přátelské vztahy“, tedy se svými kolegy se potkávají i mimo pracovní dobu, atmosféru na pracovišti hodnotí spíše jako příjemnou a s kolegy probírají i témata ze svého osobního života, případně se znají s dalšími rodinnými příslušníky svých kolegů. Nejvíce kamarádů mezi kolegy najdeme v pracovních týmech v Česku (55 %) a na Slovensku (51 %). Naopak „profesionální vztahy“ založené především na vzájemné spolupráci, respektující pracovní role a bez debat o osobním životě převládají v Rumunsku (44 %) a v Maďarsku (38 %). 9 % Čechů označilo své vztahy na pracovišti jako „konfliktní“ a atmosféru na pracovišti vnímají jako dusnou, setkávají se s pracovními neshodami, ale i osobními rozepřemi, komunikaci v týmu hodnotí jako nedostatečnou. To je signifikantně více, než u celkového vzorku (6 %). Konfliktní pracovní vztahy se méně často objevují v Polsku (5 %) a v Bulharsku (5 %). 

Co se týče obecné komunikace na pracovišti, více než polovina pracujících dotázaných si se všemi kolegy „tyká“. Uvádí to až 79 % Bulharů, 68 % Poláků, ale i 61 % Slováků a 55 % Čechů. Naopak v Rumunsku a v Maďarsku najdeme výrazně častější kolektivy, kde si všichni vykají, uvedlo to 26 % pracujících Rumunů a 19 % Maďarů.

Nedostatečné finanční ohodnocení, slabé benefity, pomlouvání kolegů za jejich zády – to je TOP 3 z toho, co nejvíce trápí Čechy na jejich současném pracovišti

Zajímalo nás také, co nejvíce způsobuje nespokojenost v současné práci. Asi nebude překvapením, že nejčastěji uváděným důvodem je nedostatečné finanční ohodnocení (32 %). Se svým platem jsou nejméně spokojeni Bulhaři (38 %), naopak Maďaři tento důvod uvedli v porovnání s ostatními zeměmi signifikantně nejméně často (28 %). S finančním ohodnocením je nespokojených také 31 % Čechů, z toho výrazně více pracující ve věku 45-59 let (45 %). Dalším důvodem nespokojenosti je málo motivujících benefitů (23 %). Uvedla je až 1/3 Maďarů a také 30 % Čechů. Nepřiměřené pracovní zatížení (práce pod tlakem, ve stresu apod.) trápí 18 % dotázaných. Nejvíce se pod pracovním tlakem cítí být Rumuni (22 %) a nejméně Poláci (16 %). Se svým přímým nadřízeným je nespokojený každý desátý Čech i Polák. Vedení firmy neboli TOP MANAGEMENT je důvodem nespokojenosti 13 % Čechů i Slováků. 16 % Maďarů a Čechů si stěžuje na nedostatečnou komunikaci. Na nedostatek ocenění (24 %) i respektu (15 %) si stěžují zejména Maďaři. Trápí je také nerovnováha pracovního a soukromého života (14 %). 16 % Bulharů i Poláků trápí na pracovišti nedostatečná možnost dalšího rozvoje. Nesmyslná byrokracie (zdlouhavé schvalovací procesy) nejvíce otravuje 16 % Čechů, výrazně více české muže.

Kolegové v týmu rozčilují pouze 6 % z Vás, a to nejvíce Čechy (8 %). A co konkrétně je na nich rozčiluje nejvíce? 17 % uvádí, že je to pomlouvání kolegů za jejich zády, co je dle zaznamenaných odpovědí asi nejpopulárnějším „sportem“ na Slovensku (22 %) a v České republice (21 %), naopak nejméně v Rumunsku (12 %) a v Bulharsku (15 %). Na hlasové projevy kolegů jako výrazný smích, hekání, samomluva apod. se stěžuje 8 % pracujících respondentů. Zapáchající kolegové kazí pracovní atmosféru 6 % pracujících, nejvíce v Maďarsku (8 %) a nejméně v Česku (3 %). Na vyhovující teplotě společného pracovního prostoru se nemůže domluvit 5 % pracujících respondentů. Jídlo ze společné lednice mizí 2 % dotázaných, a to nejvíce Maďarům (4 %).

Potřebují čeští zaměstnavatelé více hlídat své zaměstnance? 1/5 pracujících Čechů uvádí, že se v práci nepřetrhnou, a to je také důvodem, proč v současném zaměstnání zůstávají

I když se najde spousta věcí, které naše respondenty na pracovišti dokážou rozčílit, stejně 71 % z nich hodnotí vztahy na svém současném pracovišti pozitivně (rozhodně + spíše dobré). Za rozhodně dobré je považuje až 35 % Bulharů. Češi hodnotí své pracovní vztahy také zejména jako spíše dobré (41 %), 29 % deklarovalo dokonce rozhodně dobré vztahy na pracovišti. Jako spíše špatné by je popsalo 5 % Čechů a 1 % jako rozhodně špatné.

Pokud jde o důvody, proč lidé zůstávají na svém současném pracovišti, až 43 % uvádí, že je to proto, že práce, kterou dělají je baví a naplňuje. Nejčastěji to uvádí Češi (55 %), Slováci (48 %) a Bulhaři (48 %), nejméně Poláci a Rumuni (35 %). Další nejčastěji zmiňovanou výhodou současného pracoviště je, že se nachází blízko bydliště, tedy pracují ve vyhovující lokalitě (42 %).

Více než 1/3 z respondentů uvádí, že jedním z důvodů je fakt, že nemají moc jiných možností a novou práci by si hledali jen těžko (35 %). Nejvíce to takto vnímají Rumuni (40 %) a Maďaři (39 %), nejméně Bulhaři (29 %). Benefity motivují zůstat 23 % Bulharů a také 21 % Rumunů. Skvělý nadřízený je také důvodem proč ve své práci zůstává 27 % Poláků. Stejné % Poláků zůstává kvůli kolektivu/kolegům.

Dobré finanční ohodnocení drží v práci 30 % pracujících respondentů, a to nejvíce Čechy (35 %) a Rumuny (35 %).

Možná by si někteří zaměstnavatelé měli dát více pozor na efektivitu svých zaměstnanců a zlepšit kontrolní mechanismy. Až 22 % oslovených totiž uvádí, že ve své práci zůstávají také proto, že se zde nepřetrhnou, resp. nikdo nehlídá, co reálně dělají. A to výrazně více v Bulharsku (27 %) a v Polsku (25 %), naopak v Rumunsku to uvádí pouze 15 % pracujících panelistů, v České republice to uvádí téměř 1/5 dotázaných.  12 % dotázaných nám přiznalo, že jsou prostě líní hledat si novou práci, uvádí to také každý desátý Čech.

Změny v nastavení home office pocítilo 17 % pracujících respondentů. 18 % dotázaných Čechů nemusí chodit na pracoviště vůbec, populární jsou v Česku také maximálně 2 dny HO týdně

V poslední době je mezi pracujícími i zaměstnavateli často probírané téma práce z domova – home office. Některé firmy usoudily, že je čas vrátit své zaměstnance zpět na pracoviště a stanovují maximální počty dnů v měsíci, kdy můžete pracovat z domova. 60 % oslovených pracujících respondentů nám řeklo, že vykonávají profesi, která jim umožňuje také pracovat z domova. Z toho 17 % uvádí, že jim v posledních měsících jejich zaměstnavatel práci z domova omezil. V tomto ohledu nejsou sledované země nijak výrazněji signifikantní.

A jak to máme aktuálně s home officem? Z těch, kterým jejich profese a zaměstnavatel umožňují pracovat z domova, až 28 % nemusí na pracoviště chodit vůbec a práci mohou vykonávat pouze z domova, nejčastěji jsou to Češi (33 %), nejméně Rumuni (20 %). Více než 1/5 pracujících respondentů, kteří mohou pracovat z domova může home office využít méně než 3x za měsíc, nejčastěji v Bulharsku (30 %). Maximálně 2 dny home office v týdnu si může dopřát 15 %, toto pravidlo je nejobvyklejší v Česku (22 %) a v Maďarsku (20 %).

Pokud máte zájem se účastnit podobných výzkumů a anket, můžete se přidat ke komunitě respondentů Evropského národního panelu a přispět svojí odpovědí ve výzkumech na různá témata. Více informací naleznete zde www.narodnipanel.cz/media.

Kontakt pro média:
Petra Starovičová, Marketing & PR Manager, European National Panels, tel.: +420 777 356 902, e-mail: starovicova@narodnipanel.cz.