Sběr dat proběhl online v listopadu 2021 na vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let.

Z výsledků je na první pohled patrné, že Češi se ve svých postojích k transgender osobám, tedy osobám, jejichž genderová identita není v souladu s jejich biologickým pohlavím, rozcházejí. Na otázku, jaký postoj k nim zaujímají, odpověděla třetina respondentů (31 %), že pozitivní (odpověděli tedy buď „určitě pozitivně“ nebo „spíše pozitivně“). Další třetina (34 %) má naopak postoj negativní a zbylá třetina (35 %) uvedla, že neví, nebo nemá na danou problematiku názor. Celkově platí, že k transgender osobám se staví pozitivně ve větší míře ženy a mladší respondenti ve věku 15–34 let (45 % dotázaných z této věkové skupiny uvedlo, že transgender osoby vnímá „určitě pozitivně“ či „spíše pozitivně“ – v porovnání se skupinou 45+, kde stejně smýšlí 22 % lidí), zatímco negativně spíše muži a nepatrně více i dotázaní ve starších věkových skupinách (že transgender osoby vnímá „určitě negativně“ či „spíše negativně“, uvedlo 36 % respondentů ve věku 35–44 let a 34 % respondentů ve věku nad 45 let – zhruba o 5 procentních bodů více než ve skupině 15–34 let).

V otázce, zda je něco, co jim na transgender lidech vadí, označilo 39 % dotázaných odpověď „není to přirozené“. Další problematickou oblastí je podle 26 % respondentů přílišné prezentování transgender osob ve veřejném prostoru a médiích. Nemalá část vzorku však také uvedla, že jim na transgender lidech nevadí nic (38 %).

Co se týče míry pokrytí transgender problematiky v mediálních výstupech, dvě pětiny respondentů podle výzkumu nedokážou posoudit, zda je dostatečné. 25 % respondentů se však domnívá, že je její zastoupení v médiích až příliš vysoké a 21 % přijde pokrytí dostatečné. Pouze 13 % respondentů vyjádřilo názor, že jim pokrytí transgender problematiky ve veřejných výstupech médií přijde nedostatečné (ve větší míře tak odpovídali respondenti 15–34 let). Opět zde můžeme sledovat stejný trend jako u otázky na postoj k transgender osobám – tedy mediální pokrytí přijde až příliš vysoké spíše mužům (31 %) než ženám (19 %), ty si naopak častěji myslí, že je mediální reprezentace tématiky nedostatečné (ženy 16 %, muži 10 %).

Na závěr nás zajímal také názor české internetové populace na účast transgender sportovců na olympijských hrách. V této otázce se respondenti v zásadě shodnou – 61 % se domnívá, že by se transgender sportovci neměli her účastnit v kategoriích dle jimi zvolené genderové identity namísto jejich biologického pohlaví (21 % odpovědělo spíše ne, 40 % určitě ne). Ve větší míře s tím nesouhlasí muži. Pouze 15 % respondentů by bylo pro, aby transgender sportovci soutěžili v kategoriích odpovídajících jejich genderové identitě (6 % uvedlo určitě ano, 9 % spíše ano). Necelá čtvrtina nemá na tuto otázku žádný názor.

Kontakt:
Eliška Morochovičová | Communication Manager | Nielsen Admosphere, a.s. | tel.: +420 222 717 763 | mob.: +420 725 612 020 | eliska.morochovicova@admosphere.cz