Skupina odborníků, která se zabývá realizací a interpretací výzkumů veřejného mínění se v Sociologickém ústavu sešla na diskusi reflektující zkušenosti z realizace a publikace výzkumů veřejného mínění v souvislosti s nedávnými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. 

Diskuse se zúčastnil Tomáš Kostelecký, Paulína Tabery a Lukáš Linek (Sociologický ústav), Pavel Ranocha (Kantar TNS), Jan Tuček (STEM/MARK), Jan Herzmann (Herzmann s.r.o.), Daniel Prokop (Median), Jan Hartl (STEM) a Jiří Boudal (Behavio). Diskusi moderovala Hana Huntová (SIMAR). 

Realizátoři výzkumů se shodli na tom, že výzkumy veřejného mínění přispívají k šíři debaty o uspořádání společnosti; jako odraz postojů a potřeb lidí tak popisují mnohdy odllišné či konfliktní názory různých skupin obyvatelstva. S veřejnou publikací výzkumů je proto spojena zodpovědnost výzkumníků za správnou interpretaci výstupů výzkumných zpráv. Realizátoři se již v minulosti dohodli na tom, že budou v nejvyšší možné míře transparentně veřejnosti sdělovat podrobnosti o realizaci těchto výzkumů. Agentury proto uveřejňují pasport výzkumu veřejného mínění, který mimo jiné informuje o době a metodě sběru dat a sděluje, kdo daný výzkum financoval. Výzkumy se realizují za různým účelem, jinou metodou, ve výzkumech často odborníci kladou respondentům různé otázky. Mnohé  výstupy proto nelze jednoduše porovnávat bez kontextu dané metodiky tak, jak se často děje v médiích. 

Při diskusi se také rozebíraly metodické přístupy k nerozhodnutým voličům a vykazování voličské účasti. Výzkumníci ve svých etických pravidlech vždy zohledňují rozdíl mezi výsledky výzkumného šetření a její interpretací na straně jedné a různých způsobech odhadování dalšího vývoje či výsledku voleb. Například volební potenciál popisuje dobře tzv. voličské jádro (již rozhodnutí voliči) a potenciál daného politického uskupení, tedy další voliče, kteří stranu zvažují spolu s některými dalšími stranami. U takového výstupu výzkumné studie pak není důležité absolutní číslo, ale spíše rozsah hodnot, což vyžaduje velmi pečlivou interpretaci výsledků. Volební model, který převážně ukazuje výsledek voleb, pokud by se volby konaly v době sběru dat, pak spíše odráží výsledky u již rozhodnutých voličů. Odborníci konstatovali, že veřejnost a média často nesou nelibě, že výsledky výzkumu nemohou předpovědět, jak volby dopadnou. To však je do jisté míry směšování dvou kategorií. Výzkum popíše nálady voličstva v době sběru dat, jeho další interpretace a nějaké prediktivní techniky jsou však spíše politologickou disciplínou, která vyjde z výzkumů jako z jedné nejpřesnější a nejobjektivnější metody pro zjištění voličských nálad. V diskusi se také všichni shodli, že pokud sledujeme vývoj trendů ve výzkumech, zjistíme, že většina předvolebních výzkumů se blížila skutečným volebním výsledkům. Můžeme tedy konstatovat, že předvolební výzkumy realizované vhodnými sociologickými metodami, založené na kvalitně sebraných datech a vhodně vybraném vzorku obyvatelstva, dobře zachytily trendy ve voličských preferencích. 

Realizátoři se shodli, že je třeba o výzkumech veřejného mínění otevřeně diskutovat a systematicky vzdělávat veřejnost o metodách, kterými jsou výzkumy realizovány. Ve spolupráci se Sociologickým ústavem a CVVM proto SIMAR plánuje otevřený odborný seminář na téma výzkumy veřejného mínění. Seminář je plánován na konec února 2018 a pracovní skupina již připravuje jeho obsah.