K tomuto závěru dospěla oborová platforma realizátorů výzkumů veřejného mínění, která se sešla 1. listopadu 2021 na schůzce, na které se diskutovala právě problematika předvolebních výzkumů, tedy například pravidla publikování včetně pasportu či edukace odborné i široké veřejnosti v oblasti správné interpretace výzkumů.

Předvolební výzkumy zachycují rozložení názorů a postoje v období, kdy probíhá konkrétní dotazování. Měření realizované v delším odstupu od termínu voleb proto nemohou předpovídat, jak volby ve skutečnosti dopadnou, a proto výsledky nelze takto interpretovat. Při prostém porovnání posledních vln výzkumů realizovaných před volbami je však patrné, že čím blíže k volbám byla výzkumná data sbírána, tím více se daný výzkum blížil volební realitě. Reálné rozhodování voličů v posledním předvolebním týdnu výzkumy realizované těsně před volbami velmi dobře zachytily, ale některé už nebylo možné kvůli třídennímu předvolebnímu moratoriu zveřejnit.

Vývoj trendů ukazují měsíční průměry sedmi výzkumných agentur (Graf 1), potvrzující i volební rozhodování voličů v posledním týdnu tak, jak je zachytily nepublikované vlny výzkumů realizovaných v době moratoria.

Graf 1: Vývoj měsíčních trendů v porovnání s výsledky voleb

Poznámka: Měsíční průměry zahrnují výstupy od CVVM, Data Collect, Ipsos, Kantar, Median, STEM a STEM/MARK. Období s menším počtem výzkumů je sloučeno do dvouměsíčního intervalu tak, aby v každém období byly alespoň čtyři výzkumy. Součástí zářijových a říjnových výsledků jsou i nezveřejněné výzkumy, tedy ty, které podléhaly volebnímu moratoriu či jinému omezení.

Z Grafu 1 je také patrné, že jsme během letošního roku byli svědky změn ve voličských preferencích, které jednotlivé agentury správně zachycovaly u konkrétních subjektů ve stejném čase. Od začátku roku jsme tak sledovali poměrně dynamický vývoj, kdy se v preferencích propadalo hnutí ANO a naopak výrazně rostla koalice Pirátů a STAN. Tato situace trvala až do května, přičemž v letních měsících opět začalo hnutí ANO posilovat a propad koalice Pirátů a STAN pokračoval. Poslední dva měsíce se pak projevil větší růst koalice SPOLU, která nakonec dokázala volby vyhrát. Poslední dostupná data měřená v říjnu již ukazují vyrovnanou pozici obou subjektů, které bojovaly o první místo. Agentury rovněž zachytily vzestup nového hnutí Přísaha, který byl nejviditelnější od dubna do června. Od té doby však pozice tohoto hnutí spíše stagnovala kolem pětiprocentní hranice, což se ve volbách rovněž potvrdilo.

Faktor nerozhodnutého voliče a nové metody sběru dat

Z výsledků výzkumů těsně před volbami lze vyvodit, že klíčem ke správné interpretaci předvolebních výzkumů zůstává vysoké procento nerozhodnutých voličů. Z dostupných dat vyplývá, že až třetina voličů se definitivně o své volbě rozhoduje v posledním týdnu před volbami, významná část z nich dokonce v den voleb.

Předvolební výzkumy roku 2021 byly oproti minulým obdobím realizovány širokou škálou využívaných kvantitativních technik sběru dat. Bylo využito osobního dotazování, telefonického dotazování, online panelu a různé kombinace modů sběru dat, přičemž lze konstatovat, že při dobře vedeném výzkumu mohou všechny tyto metody poskytnout výsledky, které dobře a reprezentativně popíšou situaci v měřené populaci.

Připravujeme konferenci

Oborová platforma připravuje konferenci o předvolebních výzkumech, která proběhne 1. června 2022. 

O oborové platformě pro výzkum veřejného mínění

Agentury sdružené v SIMAR dlouhodobě a kontinuálně sledují trendy v zahraničí. Díky funkční seberegulaci oboru, mezinárodní spolupráci s ESOMAR, WAPOR a spolupráci s akademickým sektorem aktivně přispívají k tomu, aby byly výzkumy co nejlépe provedené, objektivní a předkládaly veřejnosti stejný typ informací, jaký mají ti, kteří rozhodují, tedy vláda, politici a další organizace. Na stránkách SIMAR je více informací o pravidlech publikování předvolebních výzkumů, pasportu VVM a oborové platformě SIMAR.