Seriál článků k využití výzkumu v zákaznicky orientované firmě | Lapis philosophorum

 
A měl pravdu. Jen při zmínce o „Learning Docket“, povinných záznamech o zjištění a poučení vyplývajícího z klíčových projektů, jsem se tenkrát otřásala nesouhlasem. Věděla jsem, že je to čas strávený sebereflexí nad věcmi již minulými a stejně to nikdy nikdo z kolegů ve firmě ke své práci nevyužije.

Čas pokročil a doba se zrychlila. Jestli dříve bylo poznání, hlubší myšlení a poučení z minulých aktivit nemoderní, v dnešní rychlé době je to přímo dinosauří přístup. Dnes se nosí cesta malých kroků, které testují drobné aktivity, rychlé intuitivní rozhodování a pokud možno automatizované postupy bez složitého přemýšlení. Psát v takové době návod na to, jak si ve firmě dělat datový a informační audit, asi není dostatečně tendenční. Ale já si budu trvat na svém. Protože firma, která si nepamatuje své chyby, je - stejně jako celá společnost - odsouzena k jejich opakování.

Proč dělat datový a informační audit

• Je to dobrá příležitost zjistit jaké informace a znalosti o zákaznících a trhu máte, co skutečně potřebujete a co vám chybí.
• Zapojíte všechny zainteresované strany (stakeholders) a zjistíte, co by vlastně lidi ve firmě zajímalo a co mají k dispozici.
• Máte jistotu, že svůj rozpočet a své úsilí investujete v souladu s potřebami lidí ve firmě a v souladu se strategií vaší společnosti.

Audit je samozřejmě složitý jen tak, jak komplikovaný si ho uděláte. Může to tedy být jednoduchý jednostránkový dokument, nebo několikastránkové excelové cvičení. Výsledek by ale měl být jednoduchý: víte, na co se primárně zaměřit třeba v dalších třech letech. Oblasti poznání ve firmě se mohou seskupit do těchto (a mnoha dalších) kategorií:

1. Spotřebitel a jeho životní styl

• Jak žijí lidé, kteří kupují naše výrobky a služby?
• Jaké spotřebitelské trendy a trendy v životním stylu jsou patrné a jak to může ovlivnit spotřebu našich výrobků či služeb?
• Jakým způsobem a v jakém kontextu získávají lidé informace o naší kategorii a naší značce?
• Kdo je ovlivňuje při nákupu, jak konzumují média?

2. Shopper

• Jakým způsobem lidé nakupují naše služby/výrobky a jak probíhá nákup v dané kategorii?
• Jaký je vztah spotřebitele a shoppera v kontextu naší kategorie a značky?
• Jaké trendy v nákupu vidíme?

3. Definice trhu, spotřebitelské postoje a zvyky

• Na jakém trhu naše značka působí v širším a užším kontextu?
• Jakým způsobem lidé používají naší kategorii a značku?
• Co může naši kategorii a značku nahradit? Objevují se nové segmenty spotřebitelů s novými potřebami?
• Co motivuje člověka, aby si koupil naši značku?

4. Vnímání značky

• Co si lidé myslí o naší značce?
• Vnímají lidé značku v souladu s cílem komunikace naší značky?
• Jak jsme na tom v porovnání s konkurencí?

5. Výsledky

• Jsou výsledky značky v souladu s očekáváním?
• Jaké jsou naše výsledky v porovnání s konkurencí?

Co s tím dál?

Ke každé oblasti si přiřaďte interní a externí zdroje, které firma má k dispozici. Pak se můžete začít ptát:

• Jsou informace dostatečné, nebo vám něco podstatného chybí?
• Potřebujete všechny informace, nebo jsou podle strategických priorit vaší firmy oblasti, na které je třeba v kratším časovém horizontu zaměřit?
• A jak mezery ve znalostech nejlépe zaplníte?

Sledujte náš aktuální seriál. 

Lapis philosophorum: začínáme
Pyramida AI: data, informace, insight a akceschopný insight (AI)
Akceschopný insight (AI): co to je a jak jej získat
Role market intelligence ve firmě
Hledá se ideální insight manager
Více o programu semináře Lapis philosophorum
Nástroje a techniky: jak zapojit stakeholdery
Přímý zážitek se spotřebitelem: cesta ke konkurenční výhodě

Seminář již proběhl. Brožuru s doporučeními, jak "proměnit výzkumná zjištění ve zlato" naleznete zde.