Agentura SC&C publikovala již třetí vlnu svého online výzkumu o vnímání situace okolo korovinarové nákazy, kterou realizovala ve spolupráci s platformou COVID19CZ. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak česká společnost vnímá šíření koronaviru COVID-19. Výzkum mimo jiné zjišťuje postoje populace k poskytování osobních údajů pro zjišťování epicenter nakažení.  

Vznikl online výzkum společného projektu agentur STEM/MARK, Nielsen Admosphere a NMS -  National Pandemic Alarm. Data za CZ, SK, BG, HU a PL reportují nálady ve společnosti v návaznosti na pandemii koronaviru. Asi nejpřekvapivější se zdá informace, že Češi se v porovnání s ostatními jeví jako největší optimisté, kteří nejvíce důvěřují ve státní aparát. 

Agentura Kantar realizuje Covid-19 barometr, syndikovanou studii o tom, jak pandemie ovlivňuje chování, postoje a očekávání zákazníků. Studie pokrývá více než 30 trhů, včetně České republiky. Projekt se zaměří na reakce na aktivity značek, důsledky v krátkodobém či dlouhodobějším horizontu, informace o změněném nákupním chování a klíčových touchpointech či změny v konzumaci médií. Pro registraci do studie můžete kontaktovat svůj Kantar tým. 

Agentura Ipsos na blogu ipsosknow.cz publikuje články vyjadřující se k současné situaci. Inspirováni průběhem situace v Číně se například zamýšlí nad kroky, které je praktické dělat v průběhu pandemie, a na co se připravit. Další článek se věnuje hodnocení prvních reakcí značek na změněnou situaci na místním trhu. Ipsos také zpřístupnil zdarma několik studií k situaci o koronaviru, dále o fake news a sdílené ekonomice. 

Asociace televizních organizací spolu s realizátorem projektu peoplemetrového měření Nielsen Admosphere zveřejnili podrobné informace o vývoji sledovanosti televize, která oproti minulému období vzrostla v průměru o 45 minut. Zajímavý průběh sledovanosti během dne byl také  zaznamenán u mladších žáků a je vidět i výraznější zájem o zpravodajské pořady. 

ESOMAR a SIMAR: mezinárodní a místní komunita výzkumníků pracuje společně

Prezident ESOMAR Joaquim Bretcha ve svém proslovu k výzkumné komunitě mimo jiné řekl:

“... potřebujeme rozumět co lidé potřebují, co cítí, jak přemýšlí a v co doufají.. Jsme odborníci na chápání lidí a nyní naše vlády, instituce a ti, kteří rozhodují ve firmách, potřebují informace o tom, jak se chování lidí mění. Právě teď se potřebujeme dívat na strategie nejen v krátkodobém, ale i v střednědobém a dlouhodobém měřítku.” Research World nebo YouTube. 19.3.2020

ESOMAR již 17. března připravil oficiální vyjádření pro výzkumnickou komunitu. Doporučení se týkají ohleduplného chování v komunitě, finanční zodpovědnosti při spolupráci s obchodními partnery a společného úsilí při popisování chování společnosti a spotřebitelů, včetně metodických diskusí. 

ESOMAR dále pro své členy publikoval rozcestník s užitečnými informacemi a studiemi, které jsou pro současnou situaci relevantním podkladem. 

SIMAR publikoval prohlášení k současné situaci 16. března. Výzkumné týmy realizují projekty online a spolu se svými klienty hledají vhodná řešení při přechodu na metodiku odpovídající požadavkům na omezení sociálních kontaktů respondentů a odborníků z agentur. 

Zajímavosti ze zahraničí 

Kantar v Číně změřil vliv koronavirové epidemie, online data jsou z 6.-9. února. Efekt na jednotlivá odvětví spotřebního zboží a služeb je očekávatelný, zajímavý je nárůst domácího fitness a spotřební elektroniky. Studie obsahuje i odhad budoucího vývoje. 

Wander Meijer přináší zajímavé srovnání o vnímání a chování během epidemie v zemích, které byly zasažené SARS v 2003 (Čína, Hong Kong, Taiwan) a porovnává se současným vývojem. Lidé ze zemí se SARS zkušenosti reagují na coronavirovou pandemii lépe, dodržují hygienická pravidla. Některé změny označuje Meijer za trvalejší. Například práce z domova a online nakupování zůstane i po opadnutí opatření. Research World, 25.3.2020

Studie Beyond SARS, ze které Meijer vychází, nabízí zajímavá východiska těm, kteří chtějí vědět, co bude dál. Kromě podrobných informací o vývoji chování po SARS a během epidemie ptačí chřipky se dočtete, jaké segmenty a trhy se měly hůře (vše, co je spojeno se zábavou a činností ve větších skupinách - nakupování, restaurace, kina) a komu to naopak přineslo spíše pozitivní zprávy (sledování televize a k tomu navázaný reklamní trh). Opačný výkyv, který následoval po uvolnění pravidel a poklesu počtu nakažených. Spotřebitelská důvěra a důvěra v ekonomiku nebyla ohrožena, i když i zde je vidět například velký příklon k modernějším provozovnám, které dodržují hygienické postupy, a některé trendy (online nakupování, práce z domova) to posílilo. 

A ještě na okraj: trendy a data o koronaviru

V médiích a v debatách se nyní objevuje mnoho pokusů interpretovat data o průběhu koronavirové pandemie. Mohlo by se zdát, že není zas tak složité spojit existující data a hned vidět trendy. Pokud už nemůžete odolat chuti tak trochu fušovat do řemesla hygienikům a epidemiologům, kteří skutečně rozumí pojmům jako je úmrtnost a jsou schopni interpretovat data o počtu testovaných a počtu nakažených v patřičném kontextu, doporučujeme si nejdříve pročíst zdroje níže. 

Česká data v rámci Národního zdravotnického a informačního systému sbírá a poskytuje ÚZIS - Ústav zdravotnických informací a statistiky. Ti také, spolu s Ministerstvem zdravotnictví, poskytují úplná data za Českou republiku na speciálních stránkách, které nově obsahují i otevřené datové sady a zprávy a prezentace. Nově jsou data také reportována pomocí informační technologie NAKIT. 

World Health Organisation - Světová zdravotnická organizace. Podstatná data poskytuje verze reportu po týdnech, která obsahuje shrnutí od lidí, kteří jsou podrobněji seznámeni s datovými vstupy. WHO také denně publikuje situační report a také pěknou situation dashboard, dashboard je také dostupný pouze pro Evropu, ve srovnatelných metrikách. 

Worldometer - neziskový projekt, který se snaží interpretovat různé fenomény spojené mimo jiné i s koronavirem a dělá to celkem dobře. Dozvíte se například, jak je to s úmrtností a její souvislostí s věkem, nebo že inkubační doba je 2 - 14 dní.