Podpora jednotlivým stranám a hnutím se od začátku roku příliš neproměňuje, ukazuje model pro hypotetické volby do Poslanecké sněmovny analytického ústavu STEM.

Analytický ústav STEM připravil model pro hypotetické volby do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly na začátku září. Podpora jednotlivým stranám a hnutím se od začátku roku příliš neproměňuje. Hlavními trendy od voleb je postupné oslabování podpory hnutí ANO, růst hnutí STAN související s poklesem třetí ODS, stagnace hnutí Motoristů sobě kolem pětiprocentní hranice a nástup hnutí Naše Česko, které však prozatím výrazněji neroste.

Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem 31,1 % hnutí ANO, které od voleb ale postupně ztrácí. S odstupem druhé by se 14,8 % bylo hnutí STAN, které roste a odpoutává se od třetí ODS s 12,8 %. Na čtvrtém místě by se se 7,6 % umístila samostatná SPD a na pátém Piráti se 7,3 %. Motoristé sobě by získali 4,9 %, a zůstávají tak na hraně vstupu do Sněmovny. Ostatní strany a hnutí už by se do hypotetické nově volené Sněmovny samostatně jednoznačně nedostaly. TOP 09 by si připsala 3,3 %, KDU-ČSL 2,6 % a hnutí Naše Česko pak 2,4 %. Samostatná KSČM by získala 2,1 %. STAČILO!, Zelení, Přísaha, Svobodní i PRO by se pak dostaly lehce nad 1 %. Ze stran, které nedosahují ani 1 %, pak zmiňme vládní Trikoloru, a dále SOCDEM či nové hnutí Generace.

Dotazování probíhalo na začátku září 2026, tedy v době rozbíhající se kampaně před říjnovými volbami do zastupitelstev obcí a do třetiny Senátu. Kromě voleb se ve veřejném prostoru diskutovala obnovená vlna zdražování pohonných hmot a také změny prosazované vládní koalicí v čele s návrhem státního rozpočtu s vysokým schodkem. Na poli mezinárodního dění nadále hlavní pozornost poutá válka Ruska proti Ukrajině a nejasná situace v Perském zálivu.

Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v říjnu 2025 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2025. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.

Tento volební model vznikl na základě odpovědí 1 539 respondentů, dotázaných v době od 2. do 7. září 2026. Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,1 procentní bod u nejmenších stran, u největších stran kolem ± 3,3 procentní body.

Uváděný průzkum a model zpracoval STEM pro CNN Prima News.

SHRNUTÍ

Aktuální volební model odráží průběžné voličské hodnocení toho, jak funguje aktuální komunikace jednotlivých stran, ať už jde o jejich rétoriku či o konkrétní činy. Stejně tak jako vždy platí, že model zobrazuje stávající rozložení politických nálad a nejde o predikci budoucích volebních výsledků.

Výsledky dotazování tedy odrážejí především spokojenost či nespokojenost voličů s vývojem po loňských volbách do Poslanecké sněmovny, tedy se složením vládní koalice, s konáním jednotlivých aktérů a s praktickou podobou politiky vlády. Politické dění se točí kolem připravovaných legislativních změn v řadě oblastí a kolem reakcí vlády na růst cen pohonných hmot. Se začátkem září se do popředí dostal návrh rozpočtu a plánovaná výše schodku. Mezinárodní situace se v domácí veřejné debatě projevuje především v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině a nejistotou ohledně konfliktu USA a Izraele s Íránem a jeho spojenci.

Model zohledňuje restrukturalizaci některých stran, ukončení některých koalic a celkově pohyby na politické scéně. Větší i menší strany a hnutí se prezentují opět samostatně a namísto osmi subjektů, které loni pravidelně v průzkumech přesahovaly 1 % zisku, jich tak nyní registrujeme třináct. Největší dynamiku do modelu vnesl nástup hnutí Naše Česko někdejšího člena ODS Martina Kuby. Podpora tohoto hnutí se sbírá napříč politickým spektrem, ale nejsilněji se k němu kloní někteří voliči koalice SPOLU.

„Necelý rok po minulých sněmovních volbách sledujeme ve voličských preferencích prozatím jen umírněné posuny. Vzájemné poměry sil vládního a opozičního bloku zůstávají podobné jako před rokem, přičemž hlavní vládní síla, hnutí ANO, průběžně oslabuje, a v opozičním poli zřetelně sílí hnutí STAN,“ uvádí analytik STEM Martin Kratochvíl.

Na čele setrvává s 31 % hnutí ANO, a to nadále s výrazným náskokem. Hnutí si udržuje širokou voličskou základnu, která je tvořena dominantně lidmi bez maturity, voliči ve věku přes 60 let a také ženami. Relativně menší popularitu má u voličů mladších a s vysokoškolským vzděláním.

Na druhém místě v modelu STEM výrazněji posílilo hnutí STAN, jehož podpora by od voleb vzrostla k 15 %, přičemž nově posiluje zejména jeho voličské jádro. STAN má poměrně stabilní voličskou základnu, která se však výrazně překrývá s dalšími stranami někdejší vládní koalice, konkrétně s ODS, Piráty a TOP 09.

Na třetím místě setrvává ODS s hypotetickým ziskem 13 procent. Její voličská základna je relativně stabilní a tvoří ji především muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Naopak velmi nízkou podporu má strana u voličů bez maturity. Jde o stranu, která nejvíce oslabila v souvislosti s hnutím Naše Česko.

Na čtvrtém místě se 7,6 procenty setrvává hnutí SPD. SPD zůstává jedním z hlavních reprezentantů protestních hlasů. Jeho elektorát tvoří zejména lidé ve starším středním věku bez maturity a významně se překrývá s hnutím ANO.

Piráti navazují na svůj volební výsledek s hypotetickým ziskem 7,3 %. I u nich platí velký překryv s voliči jiných stran někdejší vládní koalice, ale dominují u nich mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco jejich podpora mezi staršími věkovými skupinami je omezená.

Těsně pod hranicí 5 procent by aktuálně skončili Motoristé sobě, což je oslabení oproti jejich zisku ve volbách. Podpora strany nadále zůstává velice citlivá na aktuální politické dění. Elektorátem strany jsou i stále především muži, zejména v nejmladších věkových skupinách.  

Z někdejších vládních stran se pod pětiprocentní hranicí pohybují TOP 09 a KDU-ČSL se ziskem přes 3 a 2 procenta. TOP 09 má relativně stabilní voličskou základnu zejména mezi vysokoškoláky, ale tato základna je malá a výrazně se překrývá s dalšími stranami někdejší koalice. Podobně je na tom i KDU-ČSL, jejíž voliči jsou však rovnoměrněji rozprostřeni mezi sociodemografickými skupinami. Obě strany také oslabily s nástupem nového hnutí Naše Česko.

Hnutí Naše Česko by v aktuálním modelu dosáhlo na 2,4 %. S ohledem na novost hnutí je jeho podpora prozatím neukotvená, má velmi malé voličské jádro, ale relativně vysoký potenciál. Díky své novosti a nevyhraněnosti má Naše Česko jako jediné podstatnější překryv v potenciálních voličích jak s vládním, tak s opozičním blokem.

Nad 1 procentem se pak pohybují ještě hnutí STAČILO!, KSČM, Zelení, Přísaha, Svobodní a PRO. SOCDEM, Trikolora ani hnutí Generace by v aktuálním modelu nedosáhly ani na 1 % podpory.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

VOLEBNÍ MOTIVACE

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Projevilo se to rovněž při minulých sněmovních volbách, kdy ještě měsíc do voleb neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme na základě průniku tří otázek:

a) ochota přijít k nadcházejícím volbám,

b) obecný zájem o politické dění a

c) síla případného vztahu k preferované straně či hnutí.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

1. Asi polovina (45–55 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
2. Třetina obyvatel (30–40 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
3. Asi šestinu až pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (na začátku září 83 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (na začátku září 83 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme v průzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.

_{Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.}

Úplná verze tiskové zprávy na stránkách agentury STEM.