Analytický ústav STEM připravil model pro hypotetické volby do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly na začátku října. Hlavními pohyby od voleb je jednak oslabení podpory hnutí ANO, dále růst hnutí STAN související s poklesem třetí ODS, stagnace hnutí Motoristů sobě kolem pětiprocentní hranice a nástup hnutí Naše Česko, které však nyní zaostává za možným ziskem ze začátku roku.

Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem 31,3 % hnutí ANO, které od voleb ale část podpory ztratilo. S odstupem druhé by bylo se 16,6 % hnutí STAN, které pokračuje v růstu a vzdaluje se od třetí ODS s 11,3 %. Na čtvrtém místě by se se 7,5 % umístila samostatná SPD a na pátém Piráti se 7,2 %. Motoristé sobě by získali 4,6 %, a zůstávají tak na hraně vstupu do Sněmovny. Ostatní strany a hnutí už by se do hypotetické nově volené Sněmovny samostatně jednoznačně nedostaly. TOP 09 by si připsala 3,7 %, KDU-ČSL 2,5 %, Zelení 2,1 % a hnutí Naše Česko pak 1,9 %. Samostatné PRO i KSČM by získaly shodně 1,8 %. STAČILO!, Svobodní i SOCDEM by se pak dostaly lehce nad 1 %. Ze stran, které nedosahují ani 1 %, pak zmiňme vládní Trikoloru a dále Přísahu či hnutí Generace.

Dotazování probíhalo těsně před komunálními volbami a volbami do třetiny Senátu. Na domácí politické scéně dále rezonovaly plány současné vlády ohledně rozpočtu a některých změn ve fungování či správě státu. Důležitým domácím tématem zůstávaly ceny pohonných hmot. Na mezinárodní scéně nadále největší pozornost poutá válka na Ukrajině a dění v Perském zálivu a na Arabském poloostrově.

Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v říjnu 2025 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2025. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.

Tento volební model vznikl na základě odpovědí 1 332 respondentů, dotázaných v době od 1. do 6. října 2026. Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,1 procentní bod u nejmenších stran, u největších stran kolem ± 3,3 procentní body.

Uváděný průzkum a model zpracoval STEM pro CNN Prima News.

SHRNUTÍ

Aktuální volební model pro volby do Poslanecké sněmovny zkoumaný v době před komunálními volbami odráží průběžné voličské hodnocení toho, jak funguje aktuální komunikace jednotlivých stran, ať už jde o jejich rétoriku či o konkrétní činy. Stejně tak jako vždy platí, že model zobrazuje stávající rozložení politických nálad a nejde o predikci budoucích volebních výsledků.

Výsledky dotazování tedy odrážejí především spokojenost či nespokojenost voličů s vývojem po loňských volbách do Poslanecké sněmovny, tedy se složením vládní koalice, s konáním jednotlivých aktérů a s praktickou podobou politiky vlády. Nejsilnějším aktuálním impulsem jsou komunální a senátní volby a kampaň, která se kolem nich koncentrovala do posledních zářijových a do prvních říjnových týdnů. Celostátní politické dění se točí kolem připravovaných legislativních změn v řadě oblastí a kolem reakcí vlády na růst cen pohonných hmot. Debatu nadále poutá návrh rozpočtu a plánovaná výše schodku. Mezinárodní situace se v domácí veřejné debatě projevuje především v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině a nejistotou ohledně konfliktu USA a Izraele s Íránem a jeho spojenci.

Model zohledňuje restrukturalizaci některých stran, ukončení některých koalic a celkově pohyby na politické scéně. Větší i menší strany a hnutí se prezentují opět samostatně a namísto osmi subjektů, které loni pravidelně v průzkumech přesahovaly 1 % zisku, jich tak nyní registrujeme třináct.

„Vzájemné poměry sil vládního a opozičního bloku zůstávají podobné jako před rokem. Na vládní straně oslabilo hnutí ANO a Motoristé sobě, naopak SPD při součtu s volebními partnery sílí. V opozičním poli je pak nejzřetelnější změnou výrazný růst hnutí STAN a oslabení stran někdejší koalice SPOLU,“ uvádí analytik STEM Martin Kratochvíl.

Na čele setrvává s 31 % hnutí ANO, a to nadále s výrazným náskokem. Hnutí si udržuje širokou voličskou základnu, která je tvořena dominantně lidmi bez maturity, voliči ve věku přes 60 let a také ženami. Relativně menší popularitu má u voličů mladších a s vysokoškolským vzděláním.

Na druhém místě v modelu STEM dále posílilo hnutí STAN, jehož podpora by od voleb vzrostla na 16,6 %, přičemž posílilo též jeho voličské jádro. STAN má poměrně stabilní voličskou základnu, která se však výrazně překrývá s dalšími stranami někdejší vládní koalice, konkrétně s ODS, Piráty a TOP 09.

Na třetím místě setrvává ODS s hypotetickým ziskem 11 procent. Její voličská základna je relativně stabilní a tvoří ji nadprůměrně často lidé s vysokoškolským vzděláním. Naopak velmi nízkou podporu má strana u voličů bez maturity. Jde o stranu, která nejvíce oslabila v souvislosti s hnutím Naše Česko i s růstem podpory STAN.

Na čtvrtém místě se 7,5 procenty setrvává hnutí SPD. SPD zůstává jedním z hlavních reprezentantů protestních hlasů. Jeho elektorát tvoří zejména lidé ve starším středním věku bez maturity a významně se překrývá s hnutím ANO.

Piráti navazují na svůj volební výsledek s hypotetickým ziskem 7,2 %. I u nich platí velký překryv s voliči jiných stran někdejší vládní koalice, ale dominují u nich mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco jejich podpora mezi staršími věkovými skupinami je omezená.

Blízko hranici 5 procent se nacházejí Motoristé sobě, což je oslabení oproti jejich zisku ve volbách. Podpora strany nadále zůstává velice citlivá na aktuální politické dění. Elektorátem strany jsou stále především muži, zejména v nejmladších věkových skupinách.  

Z někdejších vládních stran se pod pětiprocentní hranicí pohybují TOP 09 a KDU-ČSL se ziskem přes 3 a 2 procenta. TOP 09 má relativně stabilní voličskou základnu zejména mezi vysokoškoláky, ale tato základna je malá a výrazně se překrývá s dalšími stranami někdejší koalice. Podobně je na tom i KDU-ČSL, jejíž voliči jsou však rovnoměrněji rozprostřeni mezi sociodemografickými skupinami. Obě strany také oslabily s nástupem nového hnutí Naše Česko.

Strana Zelených by nyní dosáhla na podporu 2 %. Menší jádrová podpora vede k tomu, že od voleb její zisk kolísá mezi 1 a 2 procenty. Svůj možný elektorát strana sdílí především s Piráty.

Hnutí Naše Česko by v aktuálním modelu dosáhlo na 1,9 %, od svého nástupu na začátku roku tak spíše oslabuje. S ohledem na novost hnutí je jeho podpora prozatím neukotvená, má velmi malé voličské jádro, ale relativně vysoký potenciál. Díky své novosti a nevyhraněnosti má Naše Česko jako jediné podstatnější překryv v potenciálních voličích jak s vládním, tak s opozičním blokem.

Nad 1 procentem se pak pohybují ještě hnutí PRO, STAČILO!, KSČM, Svobodní a SOCDEM. Přísaha, Trikolora ani hnutí Generace by v aktuálním modelu nedosáhly ani na 1 % podpory.

Úplnou tiskovou zprávu naleznete zde.