Většina lidí v elektroautě ještě nikdy nejela

Náklonnost k elektroautům pociťuje jen malá část české dospělé populace (necelá pětina lidí), naopak dvěma pětinám jsou nesympatická a zbývající dvě pětiny na ně vyhraněný názor nemají.

Nízký počet sympatizantů ovlivňuje malá zkušenost s jízdou v nich (tu uvádí jako řidič nebo spolujezdec jen 22 % lidí), celkově nízké zastoupení ve vozovém parku české populace (jen 14 tis. vozů z celkových 6,3 milionu aut registrovaných v ČR je na elektrický pohon[1]), relativně krátkodobá zkušenost (cca 12 let od zahájení prodeje Tesly) a v podstatě neexistující trh elektrických ojetin. Svou roli ale nepochybně hraje i informační šum spojený s tímto tématem.

[1] Ročenka Ministerstva dopravy za r. 2022, https://www.sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2022.pdf

Graf 1: Sympatie k elektroautům

Velká část lidí vnímá pozitiva elektroaut

Kromě sympatií respondenti vyjadřovali svůj souhlas nebo nesouhlas s devatenácti tvrzeními. Úplné znění těchto výroků a jejich podporu ukazuje graf č. 3.

Vnímaná negativa u elektroaut:

Lidé se obávají ekologických dopadů likvidace autobaterií (87 %) a nedostatku kovů pro jejich výrobu (72 %), vyššího rizika požáru (70 %), celkově nulového rozdílu mezi dopady spalovacích a elektrických vozů (70 %), destrukce auto-moto odvětví v Evropě, potažmo u nás (68 % lidí), provozních omezení v mrazivém počasí (61 %) a nedostatku elektrické energie pro jejich provoz (61 %).

Vnímaná pozitiva u elektroaut:

Lidé naopak vnímají tichý provoz v okolí silnic (84 %), plynulou a tichou jízdu pro posádku (84 %), technologicky vyspělou výbavu (77 %), bezemisní provoz (76 %), dynamické vlastnosti (61 %), nezávislost na producentech fosilních paliv (57 %) a bezpečnost srovnatelnou s klasickými vozy (52 %).

Další související tvrzení:

Dále si Češi myslí, že omezovat by se měla jiná odvětví než spalovací motory (80 %) a měly by se podporovat jiné alternativní pohony (78 %). Také považují dopad evropské elektromobility na světové klima za omezený (67 %). Pozitivní skutečností je, že se státní podporou nákupu elektroaut souhlasí 55 % lidí a vliv člověka na klima uznává 70 % lidí.

„Je otázka, z čeho Češi vycházejí při hodnocení některých aspektů, když většina nemá s elektroauty vlastní praktickou zkušenost. Odborníci by měli některé názory uvádět na pravou míru. Zejména riziko vznícení baterie, její fungování v mrazu a varianty jejího dalšího využití, ale i vyčíslení celkových dopadů spalovacích a elektrických aut na klima. Dobrou zprávou pro všechny žijící blízko silnic je, že většina lidí spatřuje pozitivní dopad elektroaut na lokální situaci z hlediska hluku a zplodin,“ dodává Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.

Třetina Čechů vyčkává

Českou společnost můžeme na základě výše uvedených postojů rozdělit na čtyři skupiny. První tvoří Skalní odmítači, kterých je 21 %, elektroauta jim jsou nesympatická, nevidí na nich nic pozitivního a zastávají všechna uvedená negativa. Druhou skupinu tvoří Skeptici, je jich 25 %, elektroauta jsou jim převážně nesympatická, spatřují u nich mnoho negativ, ale uznávají některá pozitiva. Třetí skupinou jsou Vyčkávající, je jich 34 %, k elektroautům necítí ani sympatie ani antipatie a vidí u nich jak pozitiva, tak negativa. Poslední skupinou jsou Nadšenci, kterých je 19 %, elektroauta jsou jim (téměř výhradně) sympatická, vidí u nich pozitiva, ale i oni mají obavy z některých negativ.

Graf 2: Celkové vnímání elektroaut a jejich přínosů

Rozhodující je finanční dostupnost elektroaut

Bariérou přechodu na elektroauta je také vysoká cena. Polovina lidí by akceptovala cenu 300 tis. Kč za nový vůz střední třídy. Lidé by tedy o elektroautu uvažovali za přibližně třetinové ceny proti současnosti.

Druhým důležitým parametrem je dojezd. Tady by polovina lidí akceptovala 500 km na jedno nabití.

„Zvyšování dojezdu jsme svědky už dnes společně s rostoucí rychlostí dobíjení. Důležité je, aby se přijatelný dojezd potkal s přijatelnou cenou“, říká Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.

Graf 3: Souhlas/nesouhlas s tvrzeními o elektromobilitě

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 507 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15 až 64 let. Šetření probíhalo od 25.4. do 30.4. 2024.

Kontakt: Zuzana Švalbová, e-mail: svalbova@stemmark.cz, tel.: 737 455 462.