Přestože slovní hodnocení již nyní funguje na některých školách u nás i v zahraničí, mezi občany Česka se přílišné oblibě netěší. Přibližně dvě pětiny dotázaných by s návrhem ministerstva na zrušení známkování souhlasily. Více než polovina, konkrétně 53 %, ale takovou změnu odmítá a zbylých 8 % nemá vyhraněný názor. „Větší podporu má myšlenka zavedení slovního hodnocení v prvních třídách základních škol hlavně u mladých lidí pod 30 let, naopak mezi seniory je odpor k takové změně nejvýraznější“, komentuje výsledky Radek Pileček z agentury STEM/MARK.

Osobní zkušenost (rodina, příbuzní, blízcí přátelé) se slovním hodnocením žáků místo klasického známkování uvedlo 28 % respondentů, v Praze dokonce 41 %. Téměř u dvou třetin z nich je tato osobní zkušenost pozitivní. Lidé, kteří se již ve svém okolí se slovním hodnocením setkali, se staví k celému nápadu kladněji. „Ukazuje se, že větší povědomí o jeho pozitivních přínosech by mohlo lidi přimět změnit názor a dát slovnímu hodnocení zelenou. U spousty Čechů jde zřejmě o strach z něčeho neznámého, o čem zatím nemají dostatek informací, jak to vlastně funguje v praxi“, říká Pileček.

Značné rozdíly jsou patrné v závislosti na tom, o jak starých dětech, respektive o kterém stupni vzdělávání se bavíme. U prvňáčků by slovní hodnocení před známkami upřednostnila cca polovina dotázaných, ve 2. třídě 43 % a ve 3. třídě už jen 35 %. Podobnou změnu by chtělo ministerstvo výhledově zavést i ve vyšších ročnících. Pro 4. a 5. třídu s tím aktuálně souhlasí přibližně čtvrtina Čechů a na druhém stupni by slovní hodnocení uvítala méně než pětina.

Vůbec nejčastěji zmiňovaným důvodem, proč si lidé přejí zachování známek, je zvyk a tradice. Na známkách oceňují dotázaní rovněž jejich jednoduchost, přehlednost a srozumitelnost pro všechny žáky, rodiče i učitele. Známky jsou před slovním hodnocením upřednostňovány i kvůli objektivitě a tomu, že jasně vystihují znalosti daného žáka. V neposlední řadě považují Češi známky za více motivující prostředek, jak donutit žáky dobře se učit. „Typickou odpovědí u žen nad 60 let bylo, že děti mají z dobrých známek radost a chtějí se s nimi pochlubit. Právě tyto babičky určitě rády slyší, když jejich vnoučata dostanou ve škole jedničku a odměňují je třeba nějakou sladkostí“, dodává s úsměvem analytik STEM/MARK Pileček.

Hlavním pozitivem, proč by někteří naopak upřednostnili slovní hodnocení, je snížení tlaku, který je na malé děti známkami vyvíjen a kvůli kterému mohou být ve stresu. Nespornou výhodou by dle oslovených byl také osobnější přístup a důraz na odhalení individuálních kvalit každého žáka, ale i jeho nedostatků a věcí, na které je potřeba se do budoucna více zaměřit. Učitelé by měli možnost zhodnotit výkony žáků obsáhleji a komplexněji, nikoliv jen pouhým číslem od 1 do 5.

Realizovaný průzkum agentury STEM/MARK mapoval názory české dospělé populace jako takové. „Určitě by bylo zajímavé podívat se detailněji na názory jednotlivých klíčových skupin odděleně a zjistit, co si o diskutované problematice myslí rodiče takto starých dětí, učitelé, pro které nutnost slovního hodnocení může znamenat více práce, a samozřejmě i žáci samotní“, uzavírá Pileček.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 504 osob reprezentujících českou dospělou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 13. do 17. února 2023.

Kontakt: Radek Pileček, e-mail: pilecek@stemmark.cz, tel.: 734 832 682.