Výzkumná agentura STEM/MARK zrealizovala výzkum, který mapoval postoj k válečnému konfliktu na Ukrajině od března do června 2022.

Člověk časem otupí, ukazuje se i na výsledcích výzkumu. Češi jsou se situací na Ukrajině sice stále znepokojeni, ale s délkou konfliktu se již začalo projevovat zmírnění strachu a také menší ochota a nadšení pomáhat a to téměř ve všech parametrech. Snižuje se tak vůle k osobní pomoci i názor na míru zapojení z pohledu státu a objevují se hlasy, které se od pomoci distancují. Přesto však stále výrazně převažují ti, kteří pomoc podporují a považují za užitečnou.

Většina Čechů stále chce pomáhat, ale ochota klesá a rozvírají se nůžky mezi lidmi s různou úrovní vzdělání

Přestože je většina Čechů stále přesvědčena, že je pomoc ukrajinským uprchlíkům užitečná, snížila se ochota jejich osobního a finančního zapojení. Je ale třeba poznamenat, že i tak je stále minimálně dvojnásobně vyšší než názor, že pomáhat není třeba (18 %). Jako nejvhodnější tak podle názoru občanů, bavíme-li se o pomoci jednotlivců, zůstává materiální pomoc (42 %).

„Čistě finanční podporu hodnotí jako nejužitečnější způsob pomoci vysokoškolsky vzdělaní lidé (58 %), u kterých se předpokládá vyšší příjem, takže vzhledem k současné ekonomické situaci pravděpodobně nejsou tak zasaženi jako nízkopříjmové obyvatelstvo. Tito lidé se zároveň nechají méně ovlivnit kampaněmi a dezinformacemi, které se ve spojení s ukrajinskou válkou a proti pomoci ukrajinským občanům začaly objevovat,“ přemítá nad výsledky Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Mladí nejsou lhostejní

„Dobrou zprávou je, že nám snad roste občansky zodpovědná generace, i když určitou mírou se na jejich názorech určitě podílí mladistvý entusiasmus“, připojuje se Gabriela Mlatečková ze STEM/MARK. 

Mladí lidé (15-29 let) totiž osobní pomoc občanů – a to především finanční, materiální a osobní pomoc jednotlivcům - hodnotí jako užitečnou z více než 50 %, naproti tomu u starší generace (60 a více let) pomoc jednotlivcům podporuje pouze třetina. U osobní podpory jednotlivcům tak vznikají největší mezigenerační rozdíly.

Zhoršující se ekonomická situace se projektuje do hodnocení míry podpory ze strany státu

Ve společnosti se začíná výrazně projevovat obava ze současné ekonomické situace. To se odráží na názoru, jakou měrou by se na pomoci Ukrajině měla podílet Česká republika jako stát.  Nejkřiklavější to je na výsledcích, zda nabídnout Ukrajině čistě finanční pomoc. Narůstá skupina lidí, kteří by raději, aby stát peníze ušetřil, a proto byl v této otázce od výsledků dotazování v březnu 2022 zaznamenán největší propad ze všech ukazatelů. Přesto tuto formu pomoci stále ještě podporuje zhruba čtvrtina obyvatel. Česká republika by tak dle občanů měla poskytovat především humanitární pomoc, kterou si lidé s tokem peněz prvoplánově nespojují.

Přesto nejsme sobci. I když byl jak u pomoci ze strany státu tak u osobního zapojení zaznamenán určitý propad ochoty a zároveň narostl podíl těch, kteří žádnou pomoc nepodporují (z necelých 10 % v březnu na téměř dvojnásobek v červnu), ještě pořád v české populaci vítězí počet zástupců ochotných pomáhat.

Stejně jako u osobního zapojení, podporují pomoc ze strany státu více vysokoškolsky vzdělaní lidé, mladší generace a muži.

Uprchlíky jsme stále ochotni přijmout, ale přímo do rodiny již určitě ne

Délka konfliktu se projevuje i na otevřenosti lidí přijímat uprchlíky. Lidé pochopili, že tato situace může trvat dlouhou dobu a nejedná se pouze o krátkodobou pomoc. Ubytovat někoho v rámci rodiny je tedy velký závazek. Jestliže v březnu o přijetí uprchlíka do rodiny uvažoval každý čtvrtý Čech, tak nyní si je každý druhý jistý, že by do rodiny uprchlíka určitě nepřijal. Na druhou stranu je stále nadpoloviční většina Čechů otevřena přijímání uprchlíků jak do jejich regionu tak přímo obce, i když i tato ochota poklesla oproti březnu zhruba o jednu třetinu.  

„Tyto výsledky mohla ovlivnit nejen již zmíněná ekonomická situace a ne příliš příznivé další ekonomické vyhlídky, ale i skutečnost, že v období mezi realizovanými výzkumy probíhala například přijímací řízení do škol a školek a lidé se obávali, že jim ukrajinské děti tzv. zaberou místo“, vysvětluje ředitel STEM/MARK.

Finanční pomoc na vrub EU a názor na přijetí do mezinárodních institucí se po počáteční euforii otáčí

Zdá se, že peníze z EU neberou Češi za vlastní. Snižuje se jejich vůle, aby se ČR podílela na pomoci Ukrajině finančně, a naopak roste požadavek, aby vojenský materiál, který jednotlivé země na Ukrajinu vyslaly, proplatila EU, jakoby to nebyly i naše prostředky.  Tento názor nyní zastává již třetina obyvatel, zatímco v březnu proplacení vyžadovala pouze pětina občanů ČR.

Na druhou stranu si EU hlídáme. Ještě se začátkem konfliktu rostla připravenost Čechů Ukrajinu do EU přijmout. V průběhu času ale toto přesvědčení nabralo opačný směr a názor, zda Ukrajině dopřát členství v EU i NATO v červnu klesl dokonce pod březnovou úroveň. Nicméně pokud započítáme hlasy občanů, kteří schvalují, aby se Ukrajina stala součástí jedné nebo obou institucí najednou, stále více převládá mínění, že by do nějaké organizace přijata být měla nad přesvědčením, že by se neměla patřit ani do jedné, které deklaruje cca třetina obyvatel.

Nejvíce stabilní z celého průzkumu (spolu s pocitem bezpečí v ČR) zůstává obava, zda Rusko napadne i jiné státy. Lehce nadpoloviční většina myslí, že by se tak mohlo stát, toto zlé tušení jen nepatrně klesá. Názor na Rusko se tak nemění.

Výzkum agentury STEM/MARK se uskutečnil v březnu, dubnu a červnu 2022. Třetí vlna byla tedy realizována s větším časovým odstupem a ve výsledcích se tak promítl větší odskok ve vývoji mínění. Výzkum byl proveden prostřednictvím online dotazování na Dialog panelu, zúčastnilo se jej více než 1500 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Kontakt: Gabriela Mlatečková, e-mail: mlateckova@stemmark.cz.