Tři čtvrtiny české veřejnosti (76 %) považují současný systém sociálních dávek za nespravedlivý a polovina (50 %) nevěří, že dokáže přiměřeně pomoci lidem v nouzi. Nejčastějšími překážkami případné žádosti o sociální dávky jsou zdlouhavost, nedostatek informací a obava, že pomoc nepřijde včas. Ukazuje to červnový výzkum analytického ústavu STEM, uskutečněný 16.–21. června 2026.

Hodnocení dávkového systému je v české společnosti převážně kritické, a to i po provedených změnách (sloučení do jednotné dávky státní sociální pomoci), které probíhají od loňského podzimu. Dávkový systém označuje za nespravedlivý 76 % Čechů a Češek, mezi samotnými ženami je hodnocení ještě tvrdší (79 %).

Polovina české veřejnosti (50 %) soudí, že systém nedokáže přiměřeně pomoci lidem v nouzi nebo v náročné životní situaci.

Schopnost systému pomoci hodnotí příznivěji lidé s vysokoškolským vzděláním a ti, kdo jsou dobře materiálně zajištění. Je pravděpodobné, že ho nemuseli využít nebo na něj spoléhat. Mezi lidmi bez maturity věří v přiměřenou pomoc jen 29 %, mezi vysokoškoláky je to 39 %. U dobře zajištěných je důvěra v systém na 45 %, u špatně zajištěných jen na 22 %.

„Kritičtější hodnocení dávkového systému mezi lidmi bez maturity a mezi špatně materiálně zajištěnými ukazuje, že nejméně mu důvěřují právě ti, kteří by na jeho pomoc mohli být nejvíce odkázáni. Naopak lidé s vysokoškolským vzděláním a dobře zajištění hodnotí jeho schopnost pomoci příznivěji, pravděpodobně i proto, že s ním mají méně přímých zkušeností a nemuseli na něj v obtížné situaci spoléhat,“ říká Kateřina Broža, analytička STEM.

Rozdíly jsou patrné také podle volebních preferencí. Mezi voliči SPOLU považuje systém za schopný pomoci 45 % dotázaných, oproti české veřejnosti (32 %), nebo dokonce na rozdíl od nevoličů, kteří mu důvěřují pouze z 23 %.

V roce 2024 se 50 % Čechů a Češek hlásilo k tvrzení, že současný systém sociálních dávek nedokáže přiměřeně pomoci lidem v nouzi nebo náročné životní situaci, dnes je to pouze o dvě desetiny procenta více, tedy 50 %. Přesto můžeme sledovat drobný posun mezi nerozhodnutými. Podíl lidí, kteří odpověď nedokázali posoudit, klesl z 22 % na 17 %, zatímco souhrnný podíl kladných odpovědí vzrostl z 28 % na 32 %. Veřejnost si tedy o fungování systému vytvořila jasnější názor, aniž by se zásadně změnil poměr mezi jeho zastánci a kritiky.

Nedůvěru podporuje i rozšířená představa, že dávky nejsou rozdělovány podle zásluh a potřeb. Osm z deseti lidí souhlasí s výrokem, že systém programově zvýhodňuje ty, kdo si dávky nezaslouží, mezi lidmi staršími 60 let je to dokonce 87 %. Téměř dvě třetiny veřejnosti (64 %) se také domnívají, že se v současném systému spíše vyplatí pobírat dávky a případně si přivydělat neoficiálně než legálně pracovat.

Současně však kritika nesměřuje jen k údajnému zneužívání dávek. Tři čtvrtiny lidí (76 %) považují systém za příliš složitý, což podle nich brání v přístupu k pomoci těm, kdo ji potřebují. Sedm z deseti (72 %) souhlasí, že některé dávky jsou příliš nízké a neumožňují řešit situaci, kvůli níž byly zavedeny. Tento názor je zvlášť častý mezi nezaměstnanými a dalšími lidmi mimo trh práce, jako jsou lidé na rodičovské dovolené nebo senioři.

Největší problém se ukazuje ve chvíli, kdy si lidé představí vlastní tíživou situaci. Na otázku „Co by Vám zabránilo v žádosti o sociální dávky?“ odpovídá 69 % české veřejnosti, že by je od podání žádosti mohl odradit zdlouhavý proces, 63 % pak nedostatek informací o nároku a 57 % nedůvěra, že pomoc přijde včas. Složitá pravidla a administrativa by byly překážkou pro 56 % populace a nechuť jednat s úřady pro 55 %.

Bariéry jsou zároveň nejsilnější u lidí, kteří by pomoc mohli potřebovat nejvíce. Mezi špatně zajištěnými se 80 % obává zdlouhavého procesu, 78 % obtížného dokládání dokumentů a 73 % toho, že pomoc nepřijde včas. U lidí bez maturity uvádí složitá pravidla a administrativu 63 % a obavu z opožděné pomoci 65 %. Výsledky tak naznačují, že formální existence podpory sama o sobě nestačí, pokud je pro nízkopříjmové domácnosti obtížné se k ní dostat. A otevírá se otázka, jak tedy domácnosti dané situace řeší, pokud sociální dávky nezvažují jako vhodné řešení.

Obavu z ponižujícího jednání úřadů má 47 % veřejnosti. Lidé, kteří již nějakou dávku pobírají, mají obavy z ponižujícího jednání úřadů o něco méně často než lidé bez přímé zkušenosti (44 % oproti 48 %), můžeme tak vycházet z toho, že přímá zkušenost s úřady tento předpoklad lidem nepotvrzuje vždy. Třetina lidí (34 %) se při žádosti o sociální dávky obává negativního hodnocení okolím a 37 % by mohl od žádosti odradit stud spojený s žádostí o pomoc. Zajímavé je, že z dat vidíme, že čím úspěšnější člověk je (vysokoškolák, žije v úspěšné obci, je dobře zajištěný), tím spíš se nestydí za možnost požádat o sociální dávky a bere ji jako součást sociálního systému.

„Výsledky ukazují dvojí nedůvěru. Lidé pochybují, zda je systém spravedlivý, a zároveň zda je pro potřebné skutečně dosažitelný. Rozdíly podle vztahu k Evropské unii navíc naznačují, že hodnocení dávek není izolované téma, ale souvisí s obecnější důvěrou ve stát a veřejné instituce,“ uvádí Kateřina Broža, analytička STEM. Na datech zároveň můžeme sledovat podobnost mezi lidmi, kteří důvěřují cílené evropské integraci, s lidmi, kteří žádosti o sociální dávky vnímají jako méně problematické. A naopak, čím vyhraněnější vztah vůči EU, tím spíš vnímají lidé dávky a jejich dostupnost negativně. Obava z ponižujícího jednání na úřadech roste od 37 % mezi euronadšenci na 62 % u skalních odpůrců EU, nedůvěra, že pomoc přijde včas, od 45 % na 73 % a nechuť jednat s úřady od 45 % na 71 %. Data tak naznačují, že nedůvěra ve fungování domácích institucí se často přenáší i do kritičtějšího vztahu k evropské integraci, samy o sobě však neprokazují, že právě tato nedůvěra postoj k EU přímo způsobuje.

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 21. června 2026. Sběr dat probíhal metodou kvótního výběru prostřednictvím online dotazování (CAWI) v rámci pravidelné výzkumné série Trendy. Na otázky odpovědělo 1352 respondentů. Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, realizovaných srovnatelně reprezentativní metodikou na vzorku přibližně 1000–1300 respondentů.