Prezidentský ideál však v některých ohledech tvoří neslučitelné vlastnosti.

Preference jsou nadále proměnlivé. Aktuálně do nich výrazněji zasáhli i někteří předsedové parlamentních stran.

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana nebylo v 5. vlně z důvodu jeho nemoci a související neaktivity dotazováno.

Podzimní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na čtvrtou vlnu (https://www.stemmark.cz/ctvrtina-lidi-veri-ze-andrej-babis-bude-kandidovat-na-prezidenta/) dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta (řádný termín v lednu 2023). Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období krátce po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Tyto volby zdá se proměnily směřování České republiky, zvedla se volební účast, po dlouhé době nevyhrál Andrej Babiš a strany tzv. Demokratické opozice získaly ve sněmovně většinu. Povolební situace zatřásla i s výsledky pravidelného prezidentského trackingu STEM/MARK.

Rapidně vzrostla vnímaná důležitost prezidentského úřadu

Od posledních čísel z letošního jara vzrostla vnímaná důležitost prezidentské funkce (z 65 na 81 %). Lidi, pro které je prezidentský úřad důležitý, můžeme dále dělit do dvou skupin. První by zároveň posílila prezidentské pravomoci – zde od posledního měření nedošlo k tak výraznému nárůstu a jde častěji o seniory, voliče ANO a SPD. Druhá skupina (nejvíce zastoupená a s nárůstem 13 procentních bodů) považuje prezidentský úřad za důležitý, ale současné pravomoci by zachovala. Nedůležitost zmiňují častěji lidé bez maturity a nevoliči, kteří jsou celkově společensky pasivnější.

„Nárůst důležitosti prezidentského úřadu pravděpodobně souvisí s aktuálním děním. Na jednu stranu kvůli onemocnění současného prezidenta, ale také vzhledem k výsledku říjnových voleb. Největší míru důležitosti prezidentského úřadu aktuálně sledujeme u těch, kteří mohou cítit, že nemají aktuálně zastání. To se týká i voličů stran, které se nedostaly přes pěti procentní kvorum pro vstup do sněmovny,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase

Ideální prezident: posun směrem k politické zkušenosti, intelektu, realistickému a prozápadnímu postoji

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – zatímco základní atributy (morální autorita, nezávislost, respekt v zahraničí či reprezentativní vystupování) zůstávají jako nejžádanější v čase stabilní, proměny vidíme v nahlížení na prezidentský úřad. Stále více lidí vidí roli budoucího prezidenta aktivnější z pohledu povzbuzování národa v období krize a podílením se na zahraniční politice. Skokově vzrostl souhlas s postojem, že budoucí kandidát na prezidenta by měl zveřejnit svůj zdravotní stav.

„Nároky na budoucího prezidenta jsou vysoké a přiblížit se vytouženému ideálu je téměř nemožné, protože některé požadavky jsou i protichůdné. Například je poptávka po politicky zkušeném kandidátovi, ale zároveň by měl vstupovat do prezidentského souboje jako nestraník. To je velmi obtížné, ale může to teoreticky splňovat třeba nezávislý starosta, který však nebude mít celostátní znalost. Zkušený politik bude mít zároveň pravděpodobně potřebu zasahovat do potenciálních sporů na politické scéně, to ale zároveň chce stále méně lidí,“ říká Burianec.

Graf 2: Vývoj vybraných charakteristik budoucího prezidenta v čase

Kandidaturu Andreje Babiše vidí reálně stále více lidí

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí z výzkumu STEM/MARK, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje ve vývoji po půl roce následující graf. Kandidaturu současného premiéra nejčastěji očekávají voliči koalice SPOLU a lidé ze střední generace (45-60 let).

Graf 3: Očekávání kandidatury Andreje Babiše na prezidenta

Návrat Babiše na špici, Eben kandidaturu neplánuje

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Po dlouhodobém propadu je opět (po 2 letech) nejčastěji zmiňován současný dosluhující premiér Andrej Babiš. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Petr Pavel, Pavel Fischer či Miroslava Němcová.

„Nárůst spontánního uvádění Andreje Babiše může souviset s výsledkem říjnových voleb. Domnívám se, že část lidí ráda vyrovnává politické síly mezi parlamentem a Pražským hradem, proto by v budoucnosti někteří viděli rádi jako prezidenta pana Babiše, aby více kriticky dohlížel na pravděpodobnou vládu Petra Fialy,“ zamýšlí se Burianec.

Ve spontánní otázce stále nemá přibližně 60 % respondentů svého favorita či favoritku. Proto STEM/MARK předkládá respondentům také obsáhlý seznam jmen (v říjnu 2021 testováno 40 osobností), které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se aktuálně dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Po říjnových parlamentních volbách může být zajímavý pohled na leadery parlamentních stran, kdy se může zrcadlit výsledek jejich stran (uskupení) nebo jejich (dle jiných dat úspěšné) vystupování v předvolebních debatách.

Graf 4: Kdo by mohl být budoucím prezidentem?

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní pohybuje na dělené první příčce. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu dle jeho vyjádření vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

„Tábor“ protikandidátů Miloše Zemana z roku 2018 je velmi rozmělněný

STEM/MARK zajímal také názor voličů protikandidátů Miloše Zemana z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Tuto skupinu čekají v nadcházející době pravděpodobně dlouhá vyjednávání a hledání konsenzuálního kandidáta, který může uspět.

Graf 5: Úvahy lidí, kteří v poslední prezidentské volbě volili protikandidáty Miloše Zemana

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1003 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Pátá vlna dotazování probíhala v druhé polovině října 2021.

Kontakt: Jan Burianec, e-mail: burianec@stemmark.cz, tel.: 776 179 823