Na začátku školního roku řeší rodiče často otázku, zda a v jaké výši dětem dávat peníze na jejich drobné útraty. 73 % rodičů řeší tuto otázku pravidelným či nepravidelným kapesným. Každý desátý rodič pak místo kapesného volí formu odměn za nadstandardní práce v domácnosti či pomoc. 

Kapesné dostávají už děti ve školce

Výše kapesného se liší podle věku dětí. Více než polovina rodičů dává svým potomkům kapesné již v předškolním věku. Průměrně dostávají 100 korun měsíčně. Při nástupu do školy se částka zvedá úměrně s potřebami dětí. Mladší žáci berou v průměru 130 korun za měsíc, starší pak 280 korun. Po skončení základní školní docházky dostávají děti do doby, než mají vlastní příjmy, průměrně 480 korun. Nejčastěji rodiče vyplácejí kapesné v hotovosti (45 %). Na bankovní účet ho posílá 13 % rodičů, dalších 11 % pak tyto způsoby výplaty kombinuje.

Za kapesné sladkosti a drobnosti, důležité je samostatné rozhodování

Pětina dětí (19 %) se sama rozhoduje, za co kapesné utratí. Každé třetí dítě si, přestože má volnou ruku ve využití svého kapesného, u rodičů účel nákupu raději ověří. Zhruba každé desáté dítě se musí rodičů dovolit pokaždé, když si chce něco koupit a 14 % pak musí žádat svolení od určité částky. 

Nejčastěji si za kapesné děti kupují sladkosti a drobnosti (58 %), kosmetiku (12 %), investují do videoher (10 %), do oblečení (9 %) nebo si pořídí elektroniku (8 %). Pokud jim peníze předčasně dojdou, měli by rodiče být důslední a nedávat jim další. Této rady se drží pětina rodičů. Čtvrtina (26 %) je ochotna dětem znovu přispět, pokud si peníze zaslouží, například jako odměnu za vykonané domácí práce. 16 % rodičů dětem peníze dá, ale částku jim strhne z dalšího kapesného. Pouze 8 % dospělých dá svým potomkům peníze bez problémů kdykoliv si řeknou. 

O důležitých věcech se musí mluvit, tedy i o penězích

Podle odborníků je důležité s dětmi o penězích mluvit již od malička a posilovat tím jejich finanční gramotnost. Svoji nedílnou úlohu by v rozvoji finanční vzdělanosti měl sehrát i stát, a to prostřednictvím školského systému. To si alespoň myslí 68 % populace. Že tomu tak ale v praxi není, vnímá více než polovina Čechů. Podle nich se finanční gramotnost na školách učí málo nebo vůbec (56 %). 

O výzkumu:

Výzkum byl realizován pro Českou bankovní asociaci. Proběhl v březnu 2021 formou online dotazováním na reprezentativním vzorku 1000 Čechů ve věku 18 až 79 let. Anketa mezi rodiči dětí mladších18 let byla realizována prostřednictvím online nástroje Ipsos Instant Research na vzorku více než 500 rodičů.

Kontakt:
Markéta Kneblíková, Communications & PR Manager, tel.: 724 601 242, e-mail: marketa.kneblikova@ipsos.com