Cestu delegace Miloše Vystrčila na Tchaj-wan zaznamenali čtyři pětiny lidí. Souhlasí s ní polovina populace. Třetina se obává, že bude mít zpětná vazba z čínské strany negativní vliv pro ČR.

Šetření agentury STEM/MARK mezi 804 obyvateli České republiky starších 18 let ukázalo, že alespoň jedna z těchto událostí (rouškovné/cesta na Tchaj-wan) ovlivnila rozhodnutí každého desátého člověka (alespoň dle jejich deklarace) v tom, koho budou volit v nadcházejících krajských volbách 2020.

Z průzkumu vyplývá, že nejohroženější skupinou v rámci pandemické krize byli samoživitelé (samoživitelky), rodiny s více dětmi, podnikatelé a senioři. Poslední jmenovaní pak byli podle mínění lidí zasaženi spíše po společenské než ekonomické stránce. Zatímco u samoživitelek a rodin s více dětmi panuje shoda mezi lidmi do 54 let a starších 55 let, zdaleka to tak neplatí u skupin podnikatelů a seniorů, na které se názory dle věku respondentů liší - viz následující graf.

Graf 1: Nejvíce zasažené skupiny v rámci koronakrize

Lidé podhodnocují skutečnou výši důchodů, a to i ti starší

Podle analýzy STEM/MARK může částečná podpora rouškovného pramenit také z neznalosti skutečné výše starobního důchodu. V populaci panuje odhad, že aktuální výše penze se pohybuje v průměru na částce 13.100,- Kč, ve skutečnosti (dle údajů České správy sociálního zabezpečení z 1Q 2020) je to však průměrně 14.397,- Kč. Lidé do 54 let dokonce mají průměrný odhad pouze na částce 12.700,- Kč (lidé ve věku 55 let a starší průměrně odhadují 13.600,- Kč).

S rouškovným souhlasí více než polovina populace

S rouškovným pro seniory souhlasí konkrétně 56 % oslovených. Jde častěji o ženy, seniory, lidi bez maturity, s pozitivním postojem k vládě a voliče ANO a ČSSD. Podle 6 z 10 lidí jde v tomto směru o jakýsi předvolební úplatek či populismus ze strany vlády. Tento názor zastává dokonce i třetina těch, kteří s tímto jednorázovým příspěvkem pro seniory souhlasí. Jedná se častěji o lidi mladší 60 let, kteří na příspěvek nedosáhnou. Můžeme tak u těchto mladších 60 let, kteří s příspěvkem souhlasí, pozorovat spíše jistý druh altruistického postoje a sounáležitosti se staršími ročníky.

Graf 2: Souhlas s rouškovným dle věkových kategorií

Senioři častěji plánují vlastní úspory, mladší ročníky tipují, že investují do Vánoc a spoření pro děti/vnoučata

V průzkumu STEM/MARK jsme se také ptali, jak senioři hodlají naložit s jednorázovým příspěvkem. Tento názor jsme následně konfrontovali i s názory mladších ročníků (18-63 let), kteří většinově na tento příspěvek nedosáhnou. V polovině případů je u obou skupin shoda, že jednou z nejčastějších „investicí“ budou běžné výdaje v domácnosti. U dalších položek se ale názory skupin již rozcházejí. Zatímco senioři častěji zmiňují, že si budou sami spořit (a peníze se tak do ekonomiky nedostanou), dle názoru mladších ročníků spíš investují do nadcházejících Vánoc (příspěvek mají dostat v prosinci 2020) nebo na spoření pro děti a vnoučata.

Graf 3: Způsob naložení s jednorázovým příspěvkem 5.000,- Kč

Cesta české delegace na Tchaj-wan byla mediálně sledované téma – polovina s cestou souhlasí

Cestu delegace Miloše Vystrčila na Tchaj-wan zaznamenalo 8 z 10 lidí. Jde častěji o muže, vysokoškolsky vzdělané a starší ročníky. Souhlas s touto cestou vyjadřuje téměř polovina obyvatel (48 %). Třetina pak s cestou nesouhlasí a téměř pětina to neumí posoudit. Častěji s cestou nesouhlasí lidé starší 60 let. Graf č. 4 znázorňuje i odlišnou míru souhlasu podle postoje k vládě a opozičním stranám. Ačkoliv vládní představitelé cestu na Tchaj-wan nedoporučovali, tak přesto s ní souhlasí 43 % těch, kteří mají k vládě pozitivní postoj. Ti, co mají pozitivní postoj k opozičním stranám, cestu schvalují většinově (67 %).

Graf 4: Míra souhlasu s cestou delegace Miloše Vystrčila na Tchaj-wan

Z hlediska důvodů, které mají podpořit či obhájit cestu na Tchaj-wan lidé uvádí častěji ty politické (zmiňováno nejčastěji: suverenita ČR, diplomatická cesta, podpora Tchaj-wanu, demokracie/hrdost) než ekonomické důvody. U těch, kteří s cestou nesouhlasí, je nejčastěji zmiňován jako argument provokace či ohrožení vztahů s Čínou (29 %), zbytečné gesto (20 %) či osobní zviditelnění a předvolební kampaň (17 %).

„Zajímalo nás, jestli spolu obě tyto události posledních dní mohou nějakým způsobem souviset – respektive zda je sklon, aby je někteří lidé hodnotili obdobně. Kromě typických polarizačních tendencí dle věku a postoje k vládním a opozičním stranám, případně prezidentovi se ukázalo, že více než pětina lidí souhlasí s oběma událostmi zároveň. Pouze každý desátý pak nesouhlasí ani s rouškovným, ani s cestou na Tchaj-wan. Ačkoliv otázka byla pouze deklarativní (nedokážeme odhalit skutečný vliv), tak 10 % lidí ovlivnilo rouškovné či cesta na Tchaj-wan v tom, jak se zachovají v krajských volbách 2020. Příklon k vládním či opozičním stranám je v tomto smyslu vyrovnaný a nelze tak říci, že by to někomu výrazně prospělo či uškodilo.“ vysvětluje Jan Burianec z agentury STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 804 osob reprezentujících populaci starší 18 let. Šetření probíhalo mezi 2. až 6. zářím 2020.

Kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776 179 823.