Pro mladé se ručičky stávají rébusem
Jak sledují Češi čas v digitální éře? Nejnovější průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že zatímco starší generace nedají dopustit na tradici, pro mladé se ručičky stávají rébusem. Podobný fenomén se přitom řeší i v zahraničí – například podle britského deníku The Telegraph[1] začaly tamní školy odstraňovat ručičkové hodiny ze zkušebních místností, protože studenti z nich nedokázali pod tlakem správně určit čas. Náznaky tohoto posunu nyní vidíme i v Česku: podle rodičů více než třetina dětí ve věku 6–18 let čas na analogových hodinách přečte jen s obtížemi, téměř pětina je neumí přečíst vůbec. Potíže přitom mají i mladí dospělí.
Generační střet: Nastává soumrak ručiček?
Česká internetová populace je v pohledu na náramkové hodinky rozdělená. Klasické ručičkové (analogové) hodinky preferuje 31 % dospělých, přičemž největší oblibě se těší u lidí nad 60 let. Naopak digitální hodinky volí 28 % lidí, u mladých ve věku 18–29 let je to dokonce nadpoloviční většina (53 %). Střední generace (45–59 let) se častěji než ostatní přiklání ke kombinovaným variantám (digitální displej s analogovým ciferníkem). Čtvrtina Čechů už dnes náramkové hodinky nenosí vůbec, častěji ti starší 60 let.
Rozdílné preference osobních hodinek jdou ruku v ruce s odlišnými postoji a životním stylem jednotlivých generací. Mladší ročníky se netají tím, že klasické ručičkové hodiny jsou pro ně hůře čitelné a v dnešní době je vnímají spíše jako přežitek. Naopak vyzdvihují digitální hodinky, které jsou pro ně přehlednější, a oceňují na nich širokou škálu doplňkových funkcí.
Zcela odlišný pohled na věc má generace ve věku 45–59 let. Tito lidé mnohem častěji spatřují v ručičkových hodinkách eleganci, mají k nim nostalgický vztah a sledování plynulého pohybu ručiček je podle jejich slov uklidňuje. Zároveň častěji odmítají, že by pro ně byl analogový ciferník špatně čitelný, že by je rušilo jeho tikání nebo že by se jednalo o překonaný formát – přičemž tento nesouhlas je ještě silnější u seniorů nad 60 let. Starší generace zároveň častěji vyjadřují nesouhlas s tvrzením, že jsou digitální hodiny přehlednější, a méně často oceňují jejich moderní doplňkové funkce.
„Výzkum naznačuje, že hodinky už dávno nejsou jen nástrojem na měření času, ale staly se symbolem životního stylu. Zatímco pro mladou generaci hrají hlavní roli pokročilé funkce, technologické vychytávky a okamžitá digitální přehlednost, starší ročníky sázejí spíše na emoce, nostalgii a tradici,“ komentuje výsledky analytička STEM/MARK Tereza Kyselová.
Kde a jak kontrolujeme čas? Doma vítězí tradice, v práci a venku spoléháme na mobil
Chování Čechů s ohledem na sledování času se výrazně mění podle toho, kde se zrovna nacházejí. Venku dominují mobilní telefony a osobní hodinky. Podobně je tomu v zaměstnání či škole – čas na osobních hodinkách sleduje 36 % lidí (častěji muži) a na mobilu 33 % (především věková skupina 18–29 let).
Doma má sice polovina dospělých Čechů převážně ručičkové hodiny, u mladých (18–29 let) už však dominují hodiny digitální (u 38 %). A zatímco starší lidé (60+) sledují častěji doma čas na nástěnných hodinách, mladí do 29 let využívají k tomuto účelu nejčastěji mobilní telefon (63 %).
Umí dospělí číst z ručiček? Bez čísel máme problém
Pokud mají lidé porovnat ručičkové a digitální hodiny z hlediska jejich čitelnosti a rychlé orientace v čase, dvě pětiny (40 %) v nich nevidí žádný rozdíl, zejména lidé nad 60 let. Nicméně 37 % Čechů vnímá jako čitelnější digitální displeje – tento názor přitom jednoznačně dominuje u mladých ve věku 18–29 let, kde dosahuje celých 68 %.
S preferencí digitálního zobrazení u nejmladší generace zároveň souvisejí častější deklarované obtíže při čtení analogových hodin. Ačkoliv 90 % dospělých Čechů tvrdí, že analogový čas zvládá bez potíží, detailnější pohled ukazuje slabá místa právě u nejmladší generace. Téměř třetina dospělých do 29 let se musí nad ručičkami déle zamyslet.
Skutečnou výzvou jsou pak hodiny s prázdným ciferníkem bez čísel. Bezproblémové čtení zde deklaruje už jen 73 % dospělé populace. Celé čtvrtině Čechů činí prázdný ciferník potíže, přičemž u mladých (18–29 let) je to dokonce 39 %.
Nejmladší školáci bojují s klasickými ručičkami častěji než s digitálem
V rámci šetření byli respondenti dotazováni i na děti v jejich domácnosti ve věku 6-18 let. Ukazuje se, že pro nastupující generaci dětí je digitální zobrazení času přirozenější než tradiční ciferník. Zatímco digitální čas nečiní dětem větší potíže (dle dospělých ho 76 % dětí ve věku 6-18 let přečte bez problémů, u dětí nad 10 let dokonce více než 90 %), u klasických ručiček je situace o něco složitější. Podle vyjádření rodičů pouze 39 % dětí umí ručičkové hodiny přečíst bez problémů, dalších 38 % dětí to sice zvládne, ale čtení jim dělá obtíže. V kategorii nejmladších školních dětí (6–9 let) pak zvládne přečíst digitální hodiny bez obtíží 38 %, zatímco u ručičkových je to jen 16 %. Jistotu získávají až starší teenageři (15–18 let), z nichž 57 % zvládá analogový čas bez zaváhání.
„Největší výzvou jsou ručičkové hodiny pro nejmladší skupinu dětí ve věku 6 až 9 let, kde podle dotazovaných dospělých celkově 40 % dětí analogový čas vůbec neovládá. Detailní pohled na jednotlivé ročníky však ukazuje, že toto číslo táhnou nahoru především šestileté děti, z nichž mnohé ještě vůbec nemusí chodit do školy nebo jsou teprve v první třídě a poznávání času na ciferníku se v rámci výuky jednoduše neučily. Zároveň musíme mít na paměti, že výzkum mapuje deklarované názory rodičů, nikoli přímé testování dětí. Reálné schopnosti školáků se tak mohou od představ jejich rodičů mírně lišit, ať už v pozitivním, či negativním smyslu,“ doplňuje Tereza Kyselová ze STEM/MARK.
Výsledky výzkumu nicméně naznačují, že orientace na klasických ručičkových hodinách přestává být v moderní společnosti automatickou dovedností. Pro mladší ročníky a nastupující generaci dětí se přirozenou normou stává digitální zobrazení času, ať už na displejích hodinek, nebo mobilních telefonů.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v září 2026.
Kontakt: Tereza Kyselová, kyselova@stemmark.cz, tel.: 723 761 880