Ve srovnání s jinými zeměmi, kde dochází kvůli navyšování věku odchodu do penze k protestům, by se mohlo zdát, že Češi tuto skutečnost přijímají poměrně klidně. Nicméně na základě provedeného průzkumu můžeme tvrdit, že velké množství pracujících (70 %) si práci v 67 letech vůbec nedokáže představit. Problém vnímají především lidé, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci, v náročných podmínkách či pracující ve směnných provozech. Trochu větší obavy mají ženy, lidé s nižším vzděláním, naopak věk nehraje v této otázce žádnou roli. Kromě fyzické náročnosti práce ve vyšším věku, se lidé bojí i psychické náročnosti, vyhoření, únavy či pomalejších reakcí. „V průzkumu zaznívaly také obavy týkající se rychlého rozvoje moderních technologií
a pravděpodobné neschopnosti pracujících ve vyšším věku s nimi udržet krok,“ dodává Jitka Haiderová ze STEM/MARK.

Co se týká optimálního věku pro odchod do penze, téměř polovina dotázaných (47 %) uvedla věk 61-65 let. Jen o něco méně respondentů zvolilo věk 56-60 let (37 %). Tuto věkovou kategorii volily častěji ženy, lidé z malých obcí. Věk nad 66 let jako optimální zvolilo pouze 7 % lidí.   

Jakým způsobem by lidé řešili důchodovou problematiku, tedy finanční neudržitelnost stávajícího systému? Z nabídnutých možností by respondenti preferovali především podporu individuálního spoření na penzi (61 %) a navýšení plateb sociálního pojištění (28 %), zhruba desetina by pak volila nižší důchody. To vše by bylo pro Čechy přijatelnější než zvyšování věku odchodu do důchodu. Z náročných profesí, které by měly odcházet do penze dříve než ostatní, respondenti nejčastěji jmenovali horníky, dělníky, fyzicky náročné profese (obecně), příslušníky IZS, svářeče, hutníky a slévače. Poměrně často lidé zmiňovali i řidiče MHD či zdravotní sestry.

Obavy o svou finanční situaci v penzi má 80 % lidí, kteří nejsou v současné době ve starobním důchodu. Velké obavy mají častěji lidé s nižším vzděláním, s nižšími příjmy, nepracující. Naopak o svou budoucnost nemá strach pětina. Jsou to především muži, s vyššími příjmy, z velkých měst nad 100 tis. obyvatel, častěji lidé pracující v oblasti informačních technologií.

S příliš vysokou penzí od státu lidé nepočítají, z předložených kategorií nejvíce lidí volilo částku ve výši 16 000 až 20 000 Kč. Větší optimisté jsou v tomto ohledu muži, starší lidé, s vyšším vzděláním, což pochopitelně souvisí s výší jejich dosahovaných příjmů. Téměř ¾ respondentů deklarují, že si individuálně spoří na důchod, ať už formou penzijního připojištění, nebo jiným způsobem. Polovina spořících však odkládá pouze částku do 1000 Kč. „Potřebné zajištění na penzi je pro většinu lidí velkou neznámou. Spoří si tedy částku, která jim připadá adekvátní a kterou si mohou v současné době dovolit. Otázkou ale je, jestli to bude stačit,“ dodává k výsledkům průzkumu STEM/MARK Jitka Haiderová.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 508 osob ve věku 18-64 let reprezentujících českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 11. do 18. listopadu 2024.

Kontakt: Jitka Haiderová Soukupová, tel.: 724 433 821, e-mail: soukupova@stemmark.cz.