Obě demokratické koalice si v čase přebíraly své voliče.

TV debaty sehrály důležitou roli - nejúspěšnější byl Vít Rakušan.

Více než třetina voličů deklaruje, že využila kroužkování. Důvody byly rozmanité.

Výzkumná agentura STEM/MARK přichází s exkluzivní povolebním výzkumem, který mapuje např. míru a dobu rozhodnutí pro konkrétní subjekt či uskupení, informaci, jak volily jednotlivé voličské skupiny, motivy pro kroužkování kandidátů, rozhodující politická témata či vliv televizních debat.

Každý desátý volič se rozhodoval až v den voleb

Téměř polovina voličů se definitivně rozhodla koho volit až v posledním měsíci před volbami. Z toho přibližně třetina až v posledním týdnu. Z hlediska preferencí byli častěji nerozhodní voliči menších stran (Přísaha, koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků, Volný blok či Zelení), naopak vysoký podíl (dříve než měsíc) rozhodnutých voličů bylo u hnutí ANO a KSČM. Pokud se podíváme na sociodemografické profily, tak nejrozhodnutější byli (stejně jako v minulých volbách) lidé z nejstarší věkové kategorie 60 a více let. Naopak nerozhodné byly obecně častěji ženy a mladší ročníky.  

„Je zajímavé, že míra nerozhodnosti v čase před volbami je vyšší než v roce 2017. Už to, že se 5 stran spojilo do dvou koalic, může působit jako ústupek voličům v jejich rozhodování, ale to se nakonec nepotvrdilo. Právě rozhodování mezi dvěma velkými koalicemi bylo velmi častým rébusem. Stejně jako jindy i to, zda volit srdcem a dát hlas menší straně, která se ale nemusí dostat přes pětiprocentní kvorum,“ komentuje výsledky Jan Tuček, ředitel  STEM/MARK.

V posledním měsíci mobilizovalo voliče především SPOLU a Přísaha

Za změnou rozhodnutí v posledním měsíci stály především lepší proklamace či vyjádření konkurenční strany, vystupování představitelů strany (ať už v pozitivním či negativním smyslu), předvolební debaty či přesvědčení ze strany nejbližšího okolí. Voliči, kteří si během posledního měsíce před volbami rozmysleli svou volbu, nejčastěji hlasovali pro SPOLU či Přísahu. Naopak menší část z nich se přiklonila k hnutí ANO.

„Zdá se, že v posledním měsíci se k volbě menších stran, které se pohybovaly na hranici 5 %, klonilo více lidí než předtím. I tak to ale ani jedné nestačilo a propadlo tak více než milion voličských hlasů,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec, vedoucí výzkumu ze STEM/MARK.

Zároveň (i dle jiných dat) se ukázalo, že ANO si dále kanibalizovalo své potenciální koaliční partnery (především ČSSD a KSČM). Tentokrát je to definitivně stálo potenciální možnost sestavit vládu.

Voličské skupiny jsou poměrně stabilní v čase

U voličských profilů jednotlivých stran nejsou patrné v dlouhodobé perspektivě přílišné rozdíly. Starší lidé a lidé s nižším vzděláním volili častěji ANO. U mladých do 30 let ztratili pravděpodobně prvenství Piráti (a Starostové), lépe řečeno se o něj dělili s koalicí SPOLU. Ta zároveň ovládla věkovou kategorii 45-60 let. SPOLU vyhrálo dále u podnikatelů, Piráti a Starostové u studentů a ANO přesvědčilo lidi v důchodu. SPD nadále volí více muži než ženy. 

Aspekty, kterými strany či uskupení přesvědčily, byly odlišné

Z pohledu 4 subjektů, které se nakonec dostaly do poslaneckých lavic, byly motivace pro voliče pozitivní i negativní. U všech 4 subjektů bylo většinově jejich voliči pozitivně vnímáno to, s jakým programem a konkrétními návrhy veřejně vystupovaly. Dále se již ale motivace lišily. Na rozdíl od ostatních SPOLU nejméně přesvědčilo svým působením ve volebním období 2017-2021 a doháněly je částečně některé kauzy z minulosti. Tento dílčí propad ale vyrovnávalo SPOLU tím, jak jsou strany dané koalice umístěné v politickém spektru (hodnoceno nejpozitivněji ze všech 4 subjektů, které se dostaly do PS). SPD zase dle deklarace jejich voličů chybí výrazné osobnosti, ale jejich hlavní činitel byl chválen za vystupování v debatách. Koalice Pirátů a Starostů držela ve všech aspektech poměrně slušnou pozici, uškodil jim ale způsob vedení předvolební kampaně.

„Pirátům určitě uškodila nejen protipirátská rétorika Andreje Babiše, ale i mnoho nešťastných prohlášení, která pak byla často citována a používána nejen v televizních debatách, ale i v jiných mediálních vystoupeních jejich protivníky,“ připomíná Tuček.

Mezi tématy hrálo ve finále prim zdravotnictví, dále boj s korupcí a bezpečnost

V závěsu pak důstojné důchody či péče o seniory, vzdělávání (školství), státní dluh a rozpočet či bydlení. To, jak byla jednotlivá témata považována za důležitá, nejvíce diferenciovala právě volba konkrétní strany či uskupení. Zdravotnictví dominovalo u voličů ANO a SPD. Pro voliče SPD, ale také Přísahy, bylo zároveň důležité téma boje s korupcí a bezpečnosti obecně. U obou velkých koalic byl stěžejním tématem státní dluh a rozpočet. Pro voliče Pirátů a Starostů bylo rovněž důležité to, jak jejich volení zástupci přistupují k životnímu prostředí a boji s dezinformacemi

„Je zajímavé, že na celostátní úrovni propadla v míře důležitosti doprava, která například v Praze mohla mít za důsledek ztrátu hlasů pro vládnoucí Piráty. Velkým tématem před prázdninami až do září bylo také vzdělávání. To se ale vlivem stabilizace epidemické situace v době těsně před volbami trochu vytratilo a bylo již méně naléhavé,“ říká Burianec.

Závěrečné TV debaty přitahovaly pozornost

Alespoň jednu z hlavních TV debat (Prima, Česká televize, Nova) sledovalo 6 z 10 voličů. Nejvyšší podíl diváků byl mezi voliči ANO a seniory. Poměrně důležitým rozhodujícím činitelem byly tyto debaty také pro nerozhodnuté voliče. Téměř pětina voličů říká, že právě volební debaty je utvrdily v jejich definitivním rozhodnutí. Z účastníků TV debat byl nejlépe hodnocen Vít Rakušan (hodnocen nejlépe u všech věkových skupin do 60 let), Petr Fiala a Andrej Babiš (hodnocen nejlépe u věkové skupiny starších 60 let). Čtvrté místo patří Tomio Okamurovi a páté obsadil Ivan Bartoš. Voliči jednotlivých stran stojí většinou za daným leaderem, jen u voličů SPOLU je považován výkon Víta Rakušana za skoro stejně tak dobrý jako leadera Petra Fialy.

„Data nám trochu „komplikují“ dva vystupující reprezentanti koalice PirSTAN, což mimochodem já osobně považuji za dobrý nápad. Pokud bychom ovšem sečetli hodnocení obou představitelů PirSTANu, tak by se mluvčí této koalice, vlivem horšího hodnocení Ivana Bartoše, umístil na třetí pozici celkově,“ glosuje ředitel STEM/MARK Tuček.

Sledované byly také průzkumy volebních preferencí. Celkově průzkumy sledovaly čtyři pětiny voličů, z toho více než čtvrtina velmi a polovina méně často. Více se o trendy a preference zajímají muži, starší lidé a voliči koalic SPOLU a PirSTAN. Obě skupiny, které průzkumy sledovaly, říkají, že měly částečný vliv na jejich rozhodování, většinou v pozitivním smyslu.

Kroužkování bylo dominantou koalic

Výzkum STEM/MARK zjišťoval také názor voličů na kroužkování, které bylo jedním z hlavních témat těchto voleb. Výzvy ke kroužkování byly zaznamenány na třech úrovních – a) z pozice strany či uskupení (zaznamenalo 19 % voličů), b) z pozice konkrétních kandidátů (rovněž 19 %) či za c) z pozice dalších subjektů, které nekandidovaly (13 %) – např. Kroužkuj ženu či výzva Milionu chvilek pro demokracii. Veškeré tyto výzvy zaznamenali častěji voliči obou velkých koalic. Hlavní motivací ke kroužkování ale nebyly samotné kroužkovací kampaně, ale především osobnostní profil daného kandidáta či kandidátky (pohlaví, vzdělání, profese či osobní známost/důvěra). Přímo ženu kroužkoval záměrně každý 10. volič/ka.

Preferenční hlasy využívali častěji mladší respondenti ve věku 18-29 let, obyvatelé středně velkých měst (20-99 tisíc obyvatel), vysokoškolsky vzdělaní respondenti a také muži. Téměř polovina dotázaných, kteří využili možnost kroužkování, využilo všechny čtyři možné preferenční hlasy. Častěji je všechny využili voliči koalice Pirátů a Starostů (58 %) a koalice SPOLU (56 %). Dvě třetiny voličů, kteří kroužkovali, by na svém rozhodnutí zpětně nic neměnili.

„Pokud se podíváme na kroužkování u voličů koalic, tak zatímco u voličů SPOLU převažovala spíše pozitivní motivace v rámci kroužkování, tedy volba kandidáta, ke kterému mají důvěru či vztah, tak u voličů Pirátů a Starostů se projevovala často i negativní motivace, cca čtvrtina kroužkovala z nevole vůči Pirátům. Někteří potenciální voliči této koalice se ze stejného důvodu dokonce rozhodli pro volbu koalice SPOLU,“ interpretuje data Burianec.

U těch voličů, co kroužkování nevyužili, se promítaly dva hlavní důvody. Buď dané osobnosti na kandidátce neznají, nebo jim pořadí přišlo férové.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1302 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, regionu a socio-ekonomického postavení.

STEM/MARK přikládá zároveň k dispozici analytickou zprávu, které poskytuje detailnější data včetně grafického zobrazení.

Kontakt: Jan Burianec, e-mail: burianec@stemmark.cz, tel.: 776 179 823