STEM/MARK nyní přichází se srovnáním postojů obyvatel napříč všemi pěti zeměmi. Jak se v průběhu času proměňovaly názory lidí a jejich ochota pomáhat, do jakého stavu dospěly po deseti měsících trvání konfliktu?

Polsko a Maďarsko na různých pólech

Vyjměme pro začátek ze srovnání Polsko, které se svými výsledky a přístupem ostatním zemím absolutně vymyká. 

Porovnáme-li tedy Českou republiku, Slovensko, Bulharsko a Maďarsko, musíme konstatovat, že ostudu by si čeští občané neudělali.  Nejsou lhostejní a situace na Ukrajině je znepokojuje více než Slováky nebo Maďary, kteří mají s Ukrajinou společnou hranici. Na druhou stranu se ve své zemi cítíme nejbezpečněji ze všech, což může být dáno právě nejvzdálenější lokalitou. Zvláštní situace nastává v Maďarsku. Přestože téměř 45 % občanů udává, že se jich situace nijak nedotýká, popř. že ji nesledují, tak se zároveň Maďaři ve své zemi cítí nejméně bezpečně ze všech poptávaných zemí a také Rusku nejméně důvěřují. Maďaři jsou totiž ti, kdo se nejvíce obává, že Rusko napadne i další státy. „Je to paradoxnější o to, že se Maďarsko od začátku války proti Rusku jednoznačně nevymezilo a dokonce s Ruskem dále obchoduje a jeho produkty nebojkotuje“ komentuje výsledky Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Jídlo nebo zbraně?

 Obyvatelé ČR, SR a Bulharska se víceméně shodují v názoru, že nejužitečnější podpora ze strany občanů je pomoc materiální, finanční (např. přes charitativní organizace) a osobní pomoc jednotlivcům, Poláci se navíc výrazně přihlásili k bojkotu produktů z Ruska. Zatímco ve všech státech více než 75 % občanů shledává nějaký druh pomoci jako užitečný (v Polsku dokonce více než 80 %), v Maďarsku se naproti tomu více než 42 % občanů o pomoc pro Ukrajinu vůbec nezajímá.

„A jsou to opět Poláci, kdo nejvíce podporuje svůj stát, aby Ukrajině pomáhal.  Ač katolická země, prosazovali by výrazně více i dodávání zbraní či munice (v PL téměř 42 %, v ČR necelých 24 %, v SR pouze 12,7 %)“, doplňuje Jan Tuček. Občané ostatních zemí vidí hlavní úlohu státu v humanitární pomoci a v poskytování azylu uprchlíkům. Nechvalnou výjimkou jsou opět Maďaři, kde druhé místo zaujmul názor, že stát se nemusí angažovat vůbec (30% občanů oproti např. 7% v Polsku).

Češi: „Stát ať se postará, ale my ne“.

Po ostatních výsledcích Maďaři překvapivě nepropadají v ochotě přijímat ukrajinské uprchlíky do své země, i když je nižší než například v České republice. Nicméně prim hrají opět naši severní sousedé. Téměř 80 % Poláků souhlasí s přijetím ukrajinských uprchlíků do své země či regionu a více než třetina by je pozvala i do své rodiny. Ostatní státy vykazují podobné výsledky, již zmíněná Česká republika je o něco ochotnější přijmout uprchlíky do své země, kraje, dokonce i obce než Slováci nebo Bulhaři, ovšem co se rodiny týká, tam jsme ze všech pěti národů nejuzavřenější.

Občané většiny zemí s přijetím Ukrajiny do evropských struktur váhají

Poslední zkoumanou oblastí ve výzkumu STEM/MARK a European National Panels byl názor na začlenění Ukrajiny do mezinárodních společenství. A i tady Poláci opět stojí jasně za Ukrajinou a vyjadřují zjevnou podporu pro přijetí do EU a NATO (více než 56 % obyvatel, zatímco v ostatních státech by pro přijetí do obou institucí hlasovalo 18 – 25 %).

Jasným vítězem, co se solidarity s Ukrajinou týká, je tak jednoznačně Polsko, které se svojí ochotou pomoci a podpořit Ukrajinu naprosto vymyká všem ostatním státům a válcuje je ve všech ukazatelích. Na druhém místě se ve většině oblastí pohybuje Česká republika.  Slovensko a Bulharsko nás předbíhají ve štědrosti, s jakou by pozvalo ukrajinské uprchlíky do rodiny a v toleranci začlenit je do společnosti. „Maďarsko zůstává samostatnou kategorií. Uzamklo se do zvláštní schizofrenie bloudící v kruhu: situace se mě nedotýká – ale necítím se bezpečně – o pomoc se nezajímám – do své blízkosti uprchlíky nepřijímám – ale začlenění se jim nedaří“, uzavírá ředitel STEM/MARK a jednatel ENP Jan Tuček.

Výzkum agentury STEM/MARK byl proveden prostřednictvím online dotazování v rámci European National Panels, které sdružují více než 150.000 respondentů z daných 5 zemí. Zúčastnilo se jej přes 2300 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Kontakt: Ing. Gabriela Mlatečková, e-mail: mlateckova@stemmark.cz.