Červnový průzkum analytického ústavu STEM ukázal smíšený vývoj v postojích české veřejnosti k válce na Ukrajině. Zájem o konflikt mírně vzrostl a Češi o něco vstřícněji hodnotí vojenskou pomoc, kterou Ukrajině poskytuje Česká republika. Naopak podpora pro to, aby Česká republika nadále umožňovala pobyt ukrajinským uprchlíkům, mírně klesla na 53 %. Trvale největší podporu má rychlé ukončení konfliktu i za cenu ztráty části ukrajinského území, ačkoli se sílícími zprávami o ukrajinských úspěších mírně roste i podpora bojů s cílem znovuzískání ztracených území.

Oproti letošnímu lednu zájem o válku na Ukrajině mírně vzrostl a zdá se, že tento opatrný trend pokračuje v průběhu celého roku 2026 v souvislosti s permanentní přítomností tohoto tématu ve veřejném prostoru. Zájem o informace o konfliktu je obecně vyšší mezi muži, lidmi s vysokoškolským vzděláním a také roste spolu s věkem. „Možnost ‚středně‘ je třeba chápat tak, že lidé přijímají informace tak, jak se k nim dostanou z jejich individuálního mediálního mixu, tedy aktivně je nevyhledávají. U možnosti ‚vůbec ne‘ data naznačují, že jde spíše o lidi, kteří mají na konflikt na Ukrajině silný názor, ale nové informace o něm je štvou a aktivně se jim vyhýbají – lze si to představit tak, že když ve zprávách začne téma Ukrajina, přepnou na jiný program,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský.

Rychlý konec války za cenu ztráty některých území zůstává i nadále scénářem, který preferuje většina populace – aktuálně 65 %. Tento scénář o něco častěji podporují ženy, lidé starší 65 let a lidé se základním vzděláním nebo vyučením. Zároveň data naznačují, že ve srovnání s loňským rokem jde o mírný posun ve prospěch podpory Ukrajiny ve znovuzískání ztracených území, byť rozdíl mezi jednotlivými měřeními zůstává v rámci běžných výkyvů. „Postoj Čechů k tomu, jak by měl konflikt skončit, je už několik let překvapivě stabilní – v naprosté většině měření od roku 2023 se podpora rychlého konce války pohybuje mezi 62 a 72 procenty,“ doplňuje Táborský.

Česká veřejnost je stále z velké části nakloněna spíše tomu, aby vojenská pomoc, kterou ČR poskytuje napadené Ukrajině, byla utlumena – tento názor zastává 40 % populace. Srovnání s předchozími měřeními ale naznačuje změnu trendu: roste podíl lidí, kteří podporu považují za nedostatečnou (ze 4 % v polovině roku 2024 na aktuálních 13 %), což v kombinaci s poklesem těch, kdo nemají názor, vede k postupnému růstu podpory této pomoci. „Velkou dělící linií je vzdělání. Zatímco vysokoškoláci považují pomoc za přehnanou ve 27 % případů, u lidí bez maturity je to 45 %. Podobnou dělící linií je socioekonomická situace – dobře zajištění považují pomoc za přehnanou ve 29 % případů, u špatně zajištěných až chudých jde o 58 %,“ uvádí Táborský s tím, že v době měření se také změnila česká politická situace a aktuální vláda má na pomoc Ukrajině jiný názor, než měla ta předešlá. „Typicky se může stát, že někdo považuje podporu za adekvátní v reakci na to, že vláda řekla, že ji výrazně omezila a bude i nadále omezovat,“ dodává.

Stejně jako v minulých šetřeních je v Česku více lidí, kteří považují ukrajinské uprchlíky pro vývoj ČR spíše za ohrožení (49 %) než za přínos (37 %), a oproti lednu je tento poměr stabilní. Podíl lidí, kteří považují uprchlíky za přínos, je vyšší mezi muži (45 % vs. 31 % u žen), vysokoškoláky (53 % vs. 28 % u lidí se základním vzděláním nebo výučním listem) a lidmi dobře finančně zajištěnými (51 % vs. 21 % u špatně zajištěných). „Z dlouhodobého pohledu je aktuální zhoršení vnímání uprchlíků z Ukrajiny poměrně mírné a nevybočuje z hodnot, které jsme naměřili v letech 2023 a 2024. Lednové výsledky se zpětně jeví jako dosavadní maximum vstřícnosti, ke kterému se ale veřejnost přiblížila jen krátce,“ komentuje Jiří Táborský.

Celková podpora veřejnosti pro to, aby Česká republika nadále umožňovala ukrajinským uprchlíkům pobyt, rovněž mírně klesla a aktuálně je 53 %, což je o pět procentních bodů méně než v lednu. Relativně nízký zůstává podíl silně zastávaných postojů na obou stranách (kategorie „určitě ano“ a „určitě ne“). Téma má nadále značný polarizační potenciál – proti setrvání uprchlíků se staví ženy (53 % proti vs. 40 % mužů) a lidé se základním vzděláním nebo vyučení (58 % proti vs. 30 % u lidí s vysokoškolským vzděláním). Stejně tak jsou proti lidé špatně materiálně zajištění až chudí (65 % proti vs. 36 % u velmi dobře zajištěných). „Celkově se vnímání uprchlíků nijak radikálně nemění a zůstává dlouhodobě stabilní,“ uzavírá Táborský.

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 21. června 2026. Sběr dat probíhal metodou kvótního výběru prostřednictvím online dotazování (CAWI) v rámci pravidelné výzkumné série Trendy. Na otázky odpovědělo 1352 respondentů. Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000–1300 respondentů.