Průzkum reagoval na kampaň organizace Konsent z. s. „Obtěžování do MHD nepatří, ani nikam jinam“, která vyzývá k tomu, aby lidé nezavírali před obtěžováním oči a ozvali se na pomoc obětem, když něco vidí. Její projekt ovlivnil diskusi o obtěžování ve veřejné dopravě. I když se kampaň blíží ke konci, hlasy její podpory a kritiky nadále rezonují ve společnosti.

V zářijovém průzkumu jsme se ptali na to, zda si lidé kampaně všimli a také na jejich zkušenosti s obtěžováním ve veřejné dopravě.

Pětina lidí v ČR kampaň zaznamenala, nejvíce v Praze, nicméně dopad měla ve všech krajích.

Z těch, kdo kampaň zaznamenali, si 66 % lidí myslí, že je užitečná – signifikantně více ženy než muži (79 % vs. 52 %).

„Největší souhlas s tím, že kampaň je užitečná a má své místo ve veřejném prostoru, vyjádřila Generace Z a to 93 %. I z jiných výzkumů víme, že právě tato generace je ve větší míře otevřenější a zajímá se o lidskoprávní témata,“ hodnotí výsledky analytička Kristýna Karešová z NMS Market Research.

Nevyžádané doteky v MHD považuje většina za obtěžování

60 % lidí, kteří využívají veřejnou dopravu, si myslí, že k obtěžování v nějaké míře dochází, a že se nejedná pouze o ojedinělou záležitost.

Například nevyžádané či lascivní zírání považuje za sexuální obtěžování 33 % Češek a Čechů. Polovina dotázaných to pak vnímá jako nevhodné chování. Jakmile dojde k fyzickému kontaktu, jsou lidé kritičtější. Doteky a hlazení považuje za sexuální obtěžování 83 % lidí, vstupování do intimní zóny pak 43 %. Bezpečně se v MHD necítí třetina lidí.

Proč lidé nepomohli oběti sexuálního obtěžování?

20 % lidí se stalo terčem nějaké formy obtěžování. Nejčastěji na ně cílily nevhodné návrhy; vstupování do intimní zóny; pokřikování a zírání. 14 % cestujících v MHD pak zažilo, že v jejich přítomnosti někdo onanoval. Se všemi formami obtěžování se více setkávají ženy.
22 % lidí bylo svědky obtěžování, přičemž 38 % z nich nikdy nijak nezareagovalo. Mezi hlavní důvody nezasáhnutí patřilo to, že situaci nepovažovali za dost vážnou (29 %) nebo se obávali zasáhnout (22 %). Kampaň organizace Konsent především upozorňovala na situace, kdy přihlížející nezasáhnou v případě, že vidí nějaké obtěžující chování. I podle zjištění spolku Konsent je lepší se potenciální oběti minimálně zeptat, zda je v pořádku než dělat, že se nic neděje.

„Častým důvodem, proč nikdo ze svědků nezasáhne, je to, že jednoduše nevědí, jak se zachovat. Problematiku neznají a neví, že v daný moment může pomoct i jednoduchá otázka „Jste v pořádku?“. Dalším faktorem je také strach zareagovat nebo i paralýza – i přihlížející mohou zamrznout a ze strachu, co by se mohlo stát, nereagujít “ dodává Kristýna Karešová.

Metodologie

Online průzkumu se zúčastnilo 1295 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku populace 18+ pomocí on-line dotazování od 3. do 10. září2024.

Kontakt pro média: Kristýna Karešová, e-mail: kristyna.karesova@nms.eu, tel.: +420 733 704 712.