Největší důraz lidé kladou na zdravotnictví. Dostupnost péče má být naprostou prioritou podle 47 % lidí, zlepšení do budoucna očekává jen 21 %. Od ledna se nejvíce změnil pohled na důchody, z oblasti největších nadějí se staly zdrojem obav i pro voliče ANO a SPD, kteří je řadí mezi největší priority. Nejhorší očekávání se týkají státního dluhu, jehož zhoršení se obává 56 % lidí. Pro dvě třetiny voličů SPOLU je přitom jeho snižování naprostou prioritou. Optimismus spojený s nástupem vlády od ledna oslabil, tehdy převažovala naděje na zlepšení ve 13 sledovaných oblastech, v září už jen v 5.

Nejvyšší nároky veřejnosti na vládu směřují do zdravotnictví

Podle průzkumu STEM, realizovaného začátkem září pro CNN Prima News, považuje dostupnost zdravotní péče za naprostou prioritu téměř polovina lidí (47 %), kvalitu zdravotnictví 45 %. Obě oblasti vedou žebříček stejně jako v lednu. S odstupem následují státní dluh, mezinárodní bezpečnost, dostupnost bydlení, vnitřní bezpečnost a výkon ekonomiky. Za naprostou prioritu je označuje 35 až 38% lidí.

Zdravotnictví je důležité napříč politickým spektrem, nejvíce pro voliče SPD a ANO. Dostupnost péče považuje za naprostou prioritu 64 % voličů SPD a 55 % voličů ANO. Mezi voliči Motoristů jde o necelou polovinu, mezi voliči STAN, Pirátů a SPOLU zhruba o třetinu.

Prioritu však neprovází srovnatelné očekávání zlepšení. V příštích čtyřech letech je u dostupnosti péče čeká 21 % lidí, podobný podíl se obává zhoršení a tři pětiny nepředpokládají výraznou změnu. V lednu čekalo zlepšení 28 %. Dnes v něj věří hlavně voliči ANO, mezi opozičními voliči jen jednotky procent.

„Dostupné a kvalitní zdravotnictví lidé od vlády požadují nejvíc. Většina ale nečeká výrazné zlepšení. Rozdíl mezi tím, co považují za důležité, a tím, co od vlády očekávají, se od začátku roku prohlubuje,“ říká analytička STEM Doris Borovcová.

Optimismus z ledna oslabil

Největší část lidí od vlády v příštích čtyřech letech nečeká zásadní změny. Ve 20 z 22 sledovaných oblastí je očekávání stability častější než očekávání zlepšení i zhoršení, v 17 oblastech ho sdílí nadpoloviční většina.

Výrazné zlepšení v žádné oblasti nečeká více než 5 % lidí. U státního dluhu a inflace naopak obavy ze zhoršení převyšují očekávání stability. Právě zde je pesimismus nejvýraznější.

STEM se na očekávání od vlády ptal už v lednu,[1] krátce po jejím nástupu. Tehdy v 13 ze 17 sledovaných oblastí převažovala naděje na zlepšení nad obavami ze zhoršení. V září to platí už jen pro pět oblastí: dostupnost zdravotní péče, vnitřní bezpečnost, výrobu a dodávky energií, úroveň obrany a modernizaci státu. I v nich je převaha optimistických postojů těsná.

Pozitivní očekávání zeslábla nejvíce u důchodů a sociálního zabezpečení, podíl lidí čekajících zlepšení se snížil z 32 na 21 %. Následují úroveň demokracie a výběr daní. Výrazněji se zlepšilo jen očekávání vývoje obrany, kde bilance vzrostla z -10 na +4 procentního bodu, mírný posun nastal také u mezinárodní bezpečnosti a energií.

„Od nové vlády lidé zpočátku často čekají víc, než je reálné. Optimismus oslabil už v prvních měsících a od jara nejvíc poklesl u důchodů, do nichž voliči vládních stran vkládali velké naděje,“ říká analytička STEM Doris Borovcová.

Důchody jsou prioritou vládních voličů

Největší změna očekávání se týká důchodů. Úroveň důchodů a sociálního zabezpečení je naprostou prioritou pro 29 % lidí. Mezi voliči ANO a SPD ji tak hodnotí shodně 38 %, mezi voliči SPOLU, STAN a Pirátů pětina nebo méně.

V lednu lidé právě s důchody spojovali největší naděje, zlepšení čekalo 39 % a zhoršení jen málokdo. Už v březnu optimismus slábl. V září jsou obavy ze zhoršení (29 %) častější než naděje na zlepšení (21 %).

Změnu táhnou voliči vládních stran, pro které jsou důchody důležité. U voličů ANO klesl podíl očekávajících zlepšení z 62 % v lednu na 38 % v září, u voličů SPD z 57 % na 32 %. Opoziční voliči byli skeptičtí už v lednu a jejich obavy zesílily. Obavy převažují i u udržitelnosti důchodového systému, kterou považuje za naprostou prioritu 34 % lidí.[1]

U státního dluhu je pesimismus nejhlubší

Zhoršení státního dluhu a tempa zadlužování čeká 56 % lidí, zlepšení jen 14 %. Bilance očekávání je ze všech oblastí nejhorší a od ledna se dále zhoršuje. Dluh zároveň získává na důležitosti, za naprostou prioritu ho začátkem září označilo 38 % lidí oproti 30 % v lednu. Nárůst připadá téměř výhradně na opoziční voliče. U SPOLU vzrostl podíl z 36 na 67 %, u STAN z 37 na 56 %. Posun může souviset s návrhem rozpočtu se schodkem 389 miliard korun, který vláda zveřejnila dva dny před začátkem sběru.

Nejskeptičtější jsou voliči SPOLU, zhoršení čeká 88 % z nich. U voličů ANO se naděje na zlepšení (29 %) zhruba vyrovnávají s obavami, zatímco u voličů SPD a Motoristů obavy převažují. Zářijová zpráva STEM o státním rozpočtu ze stejného šetření ukázala, že 86 % lidí upřednostňuje standardně vyrovnaný či přebytkový rozpočet a podle 66 % by navržený schodek měl být nižší.

„Na vnímání státního dluhu zřejmě působí rozpočtová debata, která se rozběhla začátkem září. Pro opoziční voliče je dluh tématem číslo jedna a návrh vysokého schodku jejich obavy mohl dále posílit. Voliči vládních stran ho zdůrazňují méně, ani u nich však optimismus nepřevažuje,“ říká Doris Borovcová.

Voliči vládních a opozičních stran se rozcházejí v prioritách i v očekáváních

Voliči vládních a opozičních stran kladou důraz na různá témata. Pro voliče ANO, SPD a Motoristů jsou v čele dostupnost zdravotní péče (56 %) a kvalita zdravotnictví, následované bydlením, energiemi a výkonem ekonomiky. Voliči SPOLU, STAN a Pirátů upřednostňují státní dluh (59 %), mezinárodní bezpečnost, demokracii a obranu. Podobný důraz mají oba tábory jen na vnitřní bezpečnost (39 vs. 38%) a výkon ekonomiky (40 vs. 37 %).

Ještě více se liší očekávání. Zlepšení výkonu ekonomiky čeká 45 % vládních voličů, více než v kterékoli jiné oblasti. Mezi opozičními voliči nepřesahuje podíl očekávajících zlepšení v žádné oblasti 12 %.

Na konci žebříčku priorit jsou fungování veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu a podmínky pro práci neziskových organizací. Za naprostou prioritu je označuje 11 %, respektive 6 % lidí.

Bydlení patří mezi důležitá témata i na celostátní úrovni, na úrovni obcí však vystupuje jednoznačně do popředí jako priorita číslo jedna. Lidé tak řešení bytové politiky spojují především s komunální úrovní.

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden pro CNN Prima News na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let v termínu 2.–7. září 2026. Sběr dat probíhal metodou kvótního výběru prostřednictvím online dotazování (CAWI). Na otázky odpovědělo 1 539 respondentů. Reprezentativitu souboru dále posiluje vážení na volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 a na sociálně pracovní postavení. Srovnávací data pocházejí ze šetření STEM pro CNN Prima News z 2.–7. ledna 2026 (N = 1 089) a z 11.–16. března 2026 (N = 1 223), obě provedená stejnou metodou.