Index paniky je aktuálně na vůbec nejnižší hodnotě od začátku pandemie (46 bodů ze 100), což se dá číst i tak, že Češi nepovažují momentální výskyt nemoci v populaci za velký důvod k obavám. Pro srovnání lze uvést, že nejvyšší index paniky jsme zaznamenali na jaře 2020, kdy dosahoval hodnot přes 70 bodů. Loni na jaře a stejně tak na konci listopadu byl také na podstatně vyšších hodnotách – přes 60 bodů. Co se týče ostatních sledovaných zemí, dle aktuálních dat je míra paniky všude srovnatelná, jen v Polsku je o něco vyšší a dosahuje 50 bodů.

Míra zkušenosti s nemocí, což je index, který udává, do jaké míry se lidé setkali s nemocí buď osobně, nebo aspoň prostřednictvím svých blízkých, je dle očekávání vysoká – a společně se Slovenskem také nejvyšší ze sledovaných zemí. Dosahuje hodnoty 94 bodů.

Index ochoty k očkování nyní zachycuje nejen ochotu Čechů podstoupit základní očkování proti COVID-19 jako takové, ale zároveň jejich ochotu k dokončení očkování v případě, že jsou „rozočkovaní“, a také k aplikaci dostupných posilovacích dávek. Index má v Česku nyní hodnotu 42 bodů, což je ze sledovaných zemí nejvíce (nejníže je v Bulharsku, kde dosahuje jen 32 bodů).

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Aktuální postoje k očkování zblízka

Očkovaných je podle poslední vlny výzkumu National Pandemic Alarm v české online populaci starší 15 let okolo tří čtvrtin. Toto číslo sestává z těch, kteří jsou plně očkovaní a zároveň mají už i dvě posilovací dávky – těch je mezi respondenty 32 % –, dále těch s jednou posilovací dávkou (24 %) a lidí, kteří jsou plně naočkovaní bez posilovací dávky (19 %). Aktuálně „rozočkovaných“, tedy těch, kteří mají jen jednu dávku vakcíny ze dvou, jsou v populaci 2 %. Zbylých 24 % lidí tedy není v ČR očkovaných proti COVID-19.

Respondentů, kteří nejsou (plně) naočkovaní nebo mají pouze jednu posilovací dávku a zároveň jsou ochotní nechat se očkovat, případně si aplikovat posilovací dávku vakcíny, je aktuálně 22 %. 56 % se na doočkování či posilovací dávky nechystá (16 % spíše ne a 40 % určitě ne). Zhruba pětina ještě není rozhodnutá.

A jaké jsou nejsilnější důvody respondentů, kteří očkování proti COVID-19 nebo posilovací dávky neplánují? Nejčastěji nemají důvěru k dostupným vakcínám (44 %), podobné procento dotázaných ale nechce, aby je k očkování někdo nutil, byť nepřímo (42 %), nebo jsou toho názoru, že už se musíme naučit s covidem žít (42 %). Skoro třetině těch, kteří (další) očkování podstoupit nehodlají, vadí, že očkování vydrží jen po omezenou dobu a jsou nutná přeočkování. Podle 31 % jsou pak vakcíny neúčinné a před nemocí ani jejím šířením nechrání. Všechny zmiňované důvody mají (někde i podstatně) silnější zastoupení mezi ženami.

National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Kontakt pro média: 

• Petra Starovičová, PR & Communication Manager, European National Panels, e-mail: starovicova@narodnipanel.cz
• Eliška Morochovičová, Communication Manager CZ/SK/BG, Nielsen Admosphere, e-mail: eliska.morochovicova@admosphere.cz