European National Panels pokračuje v projektu, který mapuje současnou situaci

National Pandemic Alarm, který v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 16.–18. října 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k prudkému nárůstu nemocných a zhoršující se situaci.

Projekt byl spuštěn 16. března a jeho výsledkem je 5 indexů, které zachycují (již v 10 vlnách) vývoj společenských postojů a nálad v aktuální situaci – míra strachu (index paniky), důvěra v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).

Výsledky jsou aktualizovány na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu, včetně vývojových grafů.

Roste panika a míra zkušenosti

Ve srovnání se zářijovou vlnou výzkumu roste shodně ve všech zemích index paniky. I tak se ale pohybuje na hodnotách z doby, kdy první vlna pandemie byla už na ústupu. Nejvíce momentálně „panikaří“ Poláci, přestože počet nakažených na 100 tis. obyvatel, stejně jako míra zkušenosti, je nejvyšší v Česku. V pořadí jsou Češi ale až za Poláky, Maďary a Slováky. Nejnižší hodnotu indexu paniky dosahují Bulhaři.

V Polsku se o něco zvýšil i index pesimismu, v ostatních zemích se takřka nemění a dosahuje hodnot jen mírně převažujících od optimismu k pesimismu.

Důvěra ve vládu se oproti záři již nesnižuje, stále jde ale o velký propad ve srovnání se situací na začátku pandemie, a to shodně ve všech zemích. Ve všech zemích se důvěra oproti zářijovému dnu zvýšila – nejvíce v ČR, což se dá pravděpodobně přičítat výměně ministra zdravotnictví.

Obavy z dopadů jsou sice mírně vyšší než v září, většinou (kromě Polska) ale nedosahují březnových hodnot z počátku pandemie.

Míra zkušenosti je v souladu s aktuálními počty nakažených nejvyšší v Česku a je zároveň výrazně vyšší oproti ostatním zemím, ve kterých však také roste.

Větší míru zkušeností mají v Česku ženy, mladí ve věku 15–24 let (2x více než osoby ve věku 55+) a vysokoškoláci – (to platí ve všech zemích).

Čechům chybí jasné a srozumitelné informace

Podle výsledků výzkumu Českého národního panelu lidé nepociťují nedostatek informací o vládních nařízeních, nýbrž nedostatek jasných a srozumitelných informací. „Češi nechtějí být zahlcováni množstvím informací, chtějí jasná a srozumitelná sdělení, která by jim objasnila smysluplnost a potřebnost zaváděných vládních opatření,“ říká Jan Tuček, jednatel ENP a ředitel STEM/MARK.

Polovina Čechů souhlasí se všemi vládními opatřeními

Se všemi vládními opatřeními (nebo alespoň s většinou z nich) souhlasí necelá polovina lidí (přesněji 46 %), jsou to častěji lidé, kteří se obávají o zdraví své, nebo svých blízkých. Další skupinu tvoří lidé, kteří souhlasí pouze s některými opatřeními (45 %). Vyloženě odmítavý postoj vůči postupu vlády má pak necelá desetina lidí.

Nejvíce negativních hlasů k přijatým opatřením zaznívá proti uzavření škol, zejména prvního stupně ZŠ a také proti uzavření restaurací. Následuje omezení sportovních, kulturních akcí a nošení roušek. Zatímco uzavření škol a omezení kulturních akcí trápí častěji ženy, omezení sportovních akcí vnímají hůře muži. „Zajímavé je, že mladí lidé do 29 let častěji uvádějí, že jsou nespokojeni s uzavřením restaurací, a nikoliv s uzavřením škol,“ komentuje s úsměvem Tuček.

Někteří Češi vládní nařízení dodržují pouze ze strachu z pokuty či konfliktu

Všechna nařízení vlády bez výjimky dodržuje 6 z 10 lidí, považuje to za správné. Opět jsou to především ti, kteří se bojí o zdraví své, nebo svých blízkých. Čtvrtina lidí je pak dodržuje pouze z donucení, vyhýbají se tak případné pokutě či konfliktu. Jsou to častěji mladí lidé do 29 let. Ostatní dodržují jen ta nařízení, která považují za důležitá či smysluplná. Vyložených odmítačů je pouze minimum.

V médiích zaznívají především negativní vyjádření k vládním opatřením, a tak by se mohlo zdát, že takový postoj zaujímá celá společnost. Opak je ale pravdou a výsledky výzkumu Českého národního panelu potvrzují, že velká část lidí nařízení vlády přijímá (i když s výhradami) a také dodržuje.

Češi se strachují především o své blízké

V současné situaci se Češi nejvíce obávají nákazy (70 %) či hospitalizace (59 %) svých blízkých. O něco méně lidí se strachuje o své vlastní zdraví (52 %). Nejméně lidí uvádí, že se v důsledku nákazy koronavirem, obává o svůj vlastní život (31 %). Častěji jsou to starší lidé nad 60 let.

Podobně jako u strachu z nákazy se lidé obávají nejvíce o své blízké – tak i u ekonomických dopadů protiepidemiologických opatření myslí na rodinu či přátele - snížení jejich osobních příjmů (63 %) či finančních potíží (50 %). Až pak následuje obava o své vlastní příjmy (48 %). Čtvrtina Čechů má strach, že přijde o zaměstnání.

Očkovat by se nechaly dvě pětiny Čechů

Z výroků, které jsme předložili účastníkům výzkumu, souhlasí nejvíce lidí s tím, že s ekonomickými důsledky epidemie koronaviru se bude svět potýkat ještě mnoho let (88 %), stejně tak s virem jako takovým (79 %). S tím souvisejí i různá omezující opatření, která budou dle respondentů platit ještě několik let (62 %). Více než polovina lidí se domnívá, že byl Covid-19 vytvořen v laboratoři a také že bude příští rok vyvinuta účinná vakcína. „Stále přetrvává určitá skepse či obava vůči očkování či vakcíně. Očkovat by se nechaly jen dvě pětiny Čechů, především starší lidé nad 60 let a ti, kteří se obávají o své zdraví nebo o zdraví svých blízkých. To ukazují i jiné výzkumy STEM/MARK na Českém národním panelu,“ doplňuje Jan Tuček, jednatel ENP a ředitel STEM/MARK.

Každý druhý se domnívá, že Roman Prymula svou novou roli zvládá

Polovina respondentů z výzkumu Českého národního panelu se domnívá, že nový ministr zdravotnictví Roman Prymula je v boji s epidemií koronaviru úspěšný. Podporují ho především lidé, kteří mají strach z nákazy koronavirem, muži a lidé starší 60 let. Naopak 37 % lidí se domnívá, že Roman Prymula svou roli ministra zdravotnictví úplně nezvládá.

Byl Adam Vojtěch rolí ministra zdravotnictví unaven

Hlavním důvodem k výměně ministra zdravotnictví byla především únava Adama Vojtěcha (63 %) a také skutečnost, že nebyl dostatečně výrazný a přesvědčivý (53 %). Pouze čtvrtina respondentů se domnívá, že důvodem odchodu Adama Vojtěcha z ministerstva zdravotnictví byl fakt, že svou roli nezvládal. Polovina lidí je na druhou stranu přesvědčená, že Andrej Babiš potřeboval na místě ministra zdravotnictví někoho, kdo bude působit samostatněji a rozhodněji – a tedy také ponese větší zodpovědnost. 

Výzkumu uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 1416 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku od 15 let. Data jsou nevážená.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média: 
Denisa Žídková, Community & PR, European National Panels, e-mail: zidkova@narodnipanel.cz.