Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, je v Česku nyní na hodnotě 44 bodů. Oproti poslední červnové vlně (kdy už se zdálo, že se hodnocení po jarním propadu podařilo stabilizovat) poklesla hodnota indexu o 1 bod. Vládě stále důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let, také o něco více muži než ženy. Nižší je také hodnota indexu na Slovensku, kde nyní dosahuje 34 bodů (pokles o 6 bodů od června).

Index paniky se v Česku od června ruku v ruce s relativně pohodovým létem snížil – od té doby klesl o 2 body. Nyní je na hodnotě 53 bodů. Tomuto stavu bezpochyby přispívá příznivější epidemická situace v zemi, a rozvolněná opatření. Index paniky se od června snížil shodně také na Slovensku, nyní na hodnotu 57 bodů. V obou zemích vykazují větší míru paniky respondenti ve věku 55 a více let a spíše ženy než muži.

Index ochoty k očkování v Česku vystoupal na hodnotu 76 bodů, což představuje oproti červnové vlně nárůst o 4 body. Na Slovensku hodnota indexu vzrostla o 3 body (64 celkově). Čísla zahrnují i již očkované. Pro obě země platí, že vyšší ochotu nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 lze pozorovat spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z nejnižší (15-24 let) a vyšší věkové kategorie 55 a více let, mezi vysokoškoláky a také lidí z velkých měst.

Míra zkušenosti se v Česku vyšplhala na hodnotu 86 bodů, což představuje oproti červnové vlně nárůst o 12 bodů! V Česku se tak jedná o největší míru osobní zkušenosti ze všech pěti sledovaných zemí. Podobný nárůst je patrný i v sousedním Slovensku (aktuální hodnota 84 bodů). Ostatní země (Polsko, Maďarsko a Bulharsko se pohybují okolo hodnoty 70 bodů).

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Ještě nemáme vyhráno, míní polovina Čechů o vývoji koronavirové epidemie

Během letošního podzimu očekávají tři čtvrtiny lidí nárůsty čísel nakažených. Více tento pesimismus sdílí lidé střední věkové kategorie (25-54 let), u kterých je zároveň o něco nižší ochota k očkování. Z hlediska vzdělání a velikosti místa bydliště je situace opačná, tady jsou skeptičtější ti, kteří jsou očkování nakloněni více (VŠ vzdělání a obyvatelé velkých měst).

Očekává se také zpřísnění protiepidemických opatření, kdy pětina očekává zásadní zpřísnění a téměř dvě třetiny zpřísnění částečné (pouze 10 % neočekává žádná zpřísnění a 8 % neví nebo se nevyjádřilo). Zásadní opatření očekávají především mladí (do 34 let) a starší (55 a více let) lidé.

„Drtivá většina těch, kteří si myslí, že dojde alespoň k částečnému zpřísnění protiepidemických opatření, se kloní k tomu, že tak nastane až po říjnových volbách. To je názor především lidí mladších, s vyšším vzděláním a voličů parlamentních opozičních stran,“ komentuje výsledky Jan Burianec, sociolog společnosti STEM/MARK.

Profesní povinnost očkování Čechy rozděluje

Od začátku vypuknutí koronavirové pandemie se řeší situace zaměstnanců, ať už z hlediska jejich míry ohrožení v ohnisku větší koncentrace lidí, tak jako možných přenašečů. Čtvrtina lidí si v tomto směru myslí, že očkování by mělo být povinné pro všechny zaměstnance bez rozdílu oboru či výkonu konkrétní činnosti. Tento názor ale zastávají častěji právě ti, kteří jsou již v současné chvíli ekonomicky neaktivní (senioři). S nižším produktivním věkem razantnost tohoto názoru klesá. Pro další čtvrtinu má být povinné očkování pouze pro některé (exponované) profese – častěji se tak vyjadřují muži, vysokoškoláci a lidé z velkých měst. Podle 41 % lidí očkování zaměstnanců nemá být vůbec povinné a desetina na to nemá názor.

„Mezi profese, u kterých by mělo být očkování povinné, lidé řadí nejčastěji nejenom členy integrovaného záchranného systému, ale také například učitele, prodavače, řidiče MHD či pracovníky v gastronomických službách. U lidí, kteří odmítají profesní očkování je přímá souvislost s jejich vlastní mizivou ochotou k očkování,“ doplňuje Jan Burianec.

Práce zdravotníků si vážíme! Z pelotonu ministrů zdravotnictví vede Vojtěch, propadl Arenberger

Od propuknutí epidemie COVID-19 uplynulo již více než rok a půl času a možná tak nastal čas k zpětnému zhodnocení a promýšlení toho, co by se dalo udělat lépe, aby byly příště následky co nejmenší.

National Pandemic Alarm podrobil hodnocení celou paletu subjektů a osobností, které byly přímo zapojené nebo se následně vyrovnávaly s dopady epidemické situace. Asi nepřekvapí, že nejlépe hodnocení byli zdravotníci (ať už zdravotní sestry/bratři, tak i doktoři/lékařky), na které si „nestěžuje“ téměř nikdo. Velmi dobré hodnocení si odnesli také krajští hejtmani, ačkoliv je zde nutné dodat, že respondenti byli schopni zhodnotit práci spíše jen toho hejtmana, který působí v místě jejich bydliště. Z konkrétních osobností pak nejlépe uspěl současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který byl ale hodnocen poměrně pozitivně i ve svém prvním funkčním období. Na spodní hranici hodnocení zůstaly opoziční parlamentní strany, prezident Miloš Zeman a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger.  

„Ukazuje se, že Češi hodnotí až na výjimky jednotlivé osobnosti poměrně přísným prizmatem. To může souviset s počtem mrtvých, doby a chaotickém způsobu zavádění protiepidemických opatření či současné vyhrocené předvolební náladě. Jistou pozici už nemá ani premiant v hodnocení minulého roku – ministr vnitra Jan Hamáček,“ uzavírá Jan Burianec ze STEM/MARK.

National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Kontakt: Jan Burianec, Analytik, STEM/MARK, telefon: 776 179 823, e-mail: burianec@stemmark.cz