Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.

Důvěra ve státní aparát v Česku razantně klesá, především mezi lidmi do 34 let

Index důvěry ve státní aparát je v Česku a na Slovensku na nejnižších hodnotách. Oproti předchozí vlně výzkumu, která se uskutečnila na konci listopadu se hodnota indexu propadla nejvíce (a velmi výrazně) v Česku (o 7 procentních bodů), mírně pak na Slovensku (o 2 procentní body). V Česku se tak pravděpodobně odráží nynější stav, kdy je česká společnost velice nespokojena s neorganizovaným zaváděním zmatených vládních opatření. Vládě především nedůvěřují lidé, kteří spadají do věkové kategorie do 34 let. Index důvěry ve státní aparát se naopak zvyšuje v Maďarsku, Polsku a Bulharsku, a to zhruba o 2 procentní body.

Index paniky mírně narůstá v Čechách, na Slovensku a v Bulharsku – od poslední vlny výzkumu na konci listopadu narostl zhruba o 1 procentní bod. V Maďarsku a Polsku se jeho hodnota snižuje a zde naopak o jeden procentní bod klesá.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se velmi mírně snižuje v Česku a nyní je na nejnižší naměřené hodnotě – tedy je nižší, než byla na počátku epidemie COVIDU-19 v březnu. V ostatních zemích jsme naopak zaznamenali nárůst, kdy největší je v Bulharsku (o více než 2 procentní body).

Míra zkušenosti oproti poslední vlně výzkumu stále narůstá – mírně v Česku, Bulharsku a Maďarsku, kde narostla zhruba o 2 procentní body, naopak výrazněji na Slovensku, kde se zvýšila o více než 6 procentních bodů.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Souhlasíme s plošným testováním, ale mělo by být dobrovolné

Průzkum Českého národního panelu zjistil, že více než polovina dotazovaných souhlasí se zavedením plošného testování celé populace ČR na COVID-19 (55 %), přičemž 40 % souhlasí se zavedením testování dobrovolně. Nejvíce se tak vyslovili dotazovaní z mladých věkových skupin 15–24 let, o něco více ze skupiny 55 a více let. Pro testování na dobrovolné bázi jsou spíše respondenti s vysokoškolským vzděláním. Pouze 15 % souhlasí se zavedením povinného testování na COVID-19.

V otázce, zda se nechat otestovat v případě zavedení dobrovolného plošného testování, jsou postoje lidí zatím nejednoznačné. Ochotu nechat se testovat deklaruje 39 %, téměř polovina říká, že se testovat nenechá. Nerozhodných je nyní 13 %.

Postoj k očkování proti COVID-19 se mezi Čechy nemění

Postoj ohledně očkování proti COVID-19 se v české populaci zatím vesměs nemění. Podobně jako v předchozích vlnách výzkumu National Pandemic Alarm očkování plánuje pouze třetina obyvatel (35 %), nesouhlasí naopak skoro polovina (48 %). Stále zde platí, že pozitivnější přístup k očkování mají spíše muži než ženy a také starší dotazovaní ve věku 55 a více let.

„Je patrné, že politická reprezentace zatím nedokázala lidi přesvědčit, že je to důležitý a možná jediný způsob, jak s pandemií bojovat. Postoj populace k očkování měříme v průběhu posledních dvou měsíců. Většina z respondentů očkování odmítá a tento postoj se zatím stále nemění,“ doplňuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu
a ředitel výzkumné agentury NMS.

Výhledově se Češi na epidemiologickou situaci kolem onemocnění COVID-19 dívají spíše negativně. Většina očekává, že se epidemiologická situace v následujících týdnech zhorší (68 %). Pro tuto možnost se vyslovili ve větší míře mladí respondenti ve věku 15–24 let. Již výrazně méně si lidé myslí, že situace zůstane stejná (15 %). Tuto možnost deklarují spíše lidé ve věkové skupině 25–44 let. Naopak optimisticky vývoj vidí pouze 6 % obyvatel. K žádnému z tvrzení se nepřiklání zbylých 11 % dotazovaných. Tento nerozhodný postoj zastávají o něco více ženy a lidé se základním vzděláním.

Po rozvolnění vládních opatření, která ve čtvrtek 3. prosince umožnila znovuotevření obchodů, restaurací
a služeb, si většina respondentů dopřála nákupy v prodejnách, které byly do té doby uzavřeny (51 %), zhruba čtvrtina pak vyrazila do restaurace nebo kavárny (28 %). Dále lidé využili také kadeřnické či kosmetické služby (23 %).

Pro všechny z těchto možností se vyslovily ve větší míře ženy než muži. Pětina dotazovaných pak navštívila hospodu či bar (18 %). Zajímavé je, že zhruba třetina respondentů nevyužila žádné z uvedených možností (28 %).

„K současné diskusi o tom, zda vláda rozvolňovala příliš rychle a pod tlakem veřejného mínění, přispívá náš výzkum zjištěním, že zhruba třetina obyvatel rozvolnění nepožadovala a stejně tak čtvrtina obyvatel ani žádnou z nově otevřených provozoven nenavštívila,“ uzavírá Ondřej Veis, jednatel ČNP a ředitel výzkumné agentury NMS.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Kontakt pro média:
Denisa Žídková, Community & PR, European National Panels, tel.: +420 777 356 908, e-mail: zidkova@narodnipanel.cz