Velikonoční svátky připadají na období příchodu jara, teplejší slunné dny a jsou plné sousedských návštěv, setkávání, pohoštění a dobrot. Takové Velikonoce dobře známe, letos to ale bude jinak. Počítá s tím i zhruba polovina dotazovaných z Českého národního panelu, která tvrdí, že jejich pojetí velikonočních oslav se změní hodně (47 %). Třetina své oslavy změní jen částečně (32 %) a pětina nebude měnit skoro nic.

Velikonoce dnes slaví více než dvě třetiny Čechů (69 %), zhruba třetina lidí je neslaví – převážná část jich slavila Velikonoce v dětství, dnes už to ale nedělají.

Spousta z nás se o těchto svátcích věnuje tradičním aktivitám jako je barvení velikonočních vajíček (70 %), což dělají častěji mladí lidé ve věku 15–24 let a obecně lidé v Čechách; příprava tematické výzdoby a dekorací v domácnosti (64 %), kterou častěji dělají ženy, a pečení tradičního sladkého pečiva jako jsou mazance, beránek nebo třeba jidáše (64 %). Při této sváteční příležitosti se také rádi setkáváme se svými blízkými (61 %) nebo dáváme do pořádku domácnost tzv. jarním úklidem (57 %). Asi není divu, že je tato činnost výrazně častější u žen než u mužů.

Které z tradičních činností, které s Velikonoci spojujeme, si budeme moct letos dopřát? Všechny najednou určitě ne, zároveň bychom měli počítat s tím, že vzhledem k omezení volného pohybu osob a nemožnosti návštěv toho pravděpodobně hodně zbyde pro strávníky v rámci jedné domácnosti.

O Velikonocích máme nejraději setkávání, dobré jídlo a příchod jara

Co si z tradičních aktivit, které o Velikonocích děláme, užíváme nejvíc? Většina z nás si o těchto svátcích užívá především příležitost setkat se s blízkými (57 %), samozřejmě dobré jídlo (49 %) – což častěji říkají mladí lidé (15–24 let) a spíše muži než ženy – a vítání jara jako nového ročního období (45 %).

Někteří uvádí, že si o Velikonocích užijí hlavně naše tradice a zvyky (43 %), jiní dotazovaní mají nejraději volno
a prázdniny (39 %) – v tomto případě určitě nepřekvapí, že tuto možnost častěji zmiňovali mladší dotazovaní do 24 let. I když vzhledem k pandemii onemocnění COVID-19 a uzavření škol jsou prázdniny pro mladou generaci asi něčím, co nyní postrádá smysl.

Tradici koledování mají radši muži než ženy

Tradice „koledování“ je mezi Čechy vcelku oblíbená – 60 % ji má rádo. Častěji jsou to muži než ženy, kteří mají tuto tradici rádi, také spíše lidé na malých a středních městech a dotazovaní se základním vzděláním. Třetina uvádí, že tuto typickou velikonoční tradici ráda nemá (33 %) – výrazně častěji to platí pro ženy než muže.

Co se však týká tradičního chození s pomlázkou na koledu, jsou lidé ochotnější koledníkům otevřít (51 %)
a obdarovat je, než se na samotnou koledu vypravit (25 %). Mezi těmi, kteří chodí koledovat, jsou častěji lidé od 15 do 44 let.

Napříč zeměmi se ale samotné „koledování“ a jeho tradice různě mění. Zajímavé je, že zatímco u nás a na Slovensku se chodí s pletenou pomlázkou a v některých krajích se polévá vodou, v Polsku a Maďarsku tato tradice spočívá pouze v polévání vodou, a v Bulharsku neexistuje vůbec – tamějším zvykem je, že si lidé ťukají vajíčky
a komu se vejce nerozbije, ten bude mít po zbytek roku štěstí. Když se podíváme na oblíbenost těchto tradic, které souhrnně označujeme za koledu, je napříč zeměmi velmi oblíbená v Bulharsku (95 %), Polsku (67 %), Česku (60 %), výrazně méně pak na Slovensku (43 %) a v Maďarsku (42 %).

European National Panels je dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.

Kontakt: 
Denisa Žídková, Community & PR, European National Panels, +420 728 302 238, e-mail: zidkova@narodnipanel.cz