Nejvyšší úroveň kupní síly lze sledovat v Praze, která celkový průměr ČR převyšuje o téměř 30 procent, i když se v poslední době ukazuje, že se její dominance mírně snižuje. V přepočtu na obyvatele meziročně nejvíce vzrostla úroveň kupní síla na Olomoucku, Přerovsku a Šumpersku (kolem 11 procent), nejméně v okresech České Budějovice a Pardubice (méně než 6 procent).

Dle výroční studie společnosti GfK „Kupní síla 2017“, jejíž aktuální data byla právě vydána, dosahuje celková kupní síla obyvatel České republiky v současné době hodnoty 88 804 mil. EUR. To je v průměru 8 394 EUR na osobu za rok, v přepočtu přes 218 000 Kč ročně. Znamená to, že disponibilní příjmy každého Čecha, Moravana či Slezana činí každý měsíc 18 tisíc Kč.

Tato hodnota vyjadřuje průměr republiky a má výrazné regionální i lokální odchylky. V České republice lze nalézt obce, jejichž obyvatelé disponují v průměru pouze polovinou této hodnoty a na druhé straně i obce, kde se průměrná hodnota kupní síla na obyvatele pohybuje přes 130 procent celostátního průměru.

„Tradičně nejvyšší kupní silou disponuje Praha. Průměrný index kupní síly obyvatel hlavního města se pohybuje na hodnotě 129,9 procent celostátního průměru. V posledních letech se index kupní síly Prahy vůči ostatním částem České republiky mírně, ale vytrvale snižuje – v roce 2015 dosahovala Praha hodnoty 131,8 procent celostátního průměru, v roce 2016 131,3 procent,“ říká František Diviš, Senior Project Manager z GfK.

To neznamená, že by reálná hodnota kupní síly v Praze klesala, v průměru na osobu se zvýšila kupní síla obyvatel metropole z 9 598 EUR v roce 2015 na 10 908 EUR v roce 2017. Znamená to však, že z regionálního hlediska se začínají více prosazovat i některé regiony, kde se v posledních letech úroveň kupní síly zvyšuje rychleji než v Praze.

Vyšší růst kupní síly lze sledovat například ve východní části republiky, především v oblastech Olomouckého a Jihomoravského kraje a také s výjimkami v severozápadní části České republiky. Naopak nižší nárůst hodnoty kupní síly lze zaznamenat v ekonomicky tradičně silnějších regionech – v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji.

Obdobný trend byl pozorován již v loňském roce, a pakliže se v dalších letech potvrdí, může to znamenat, že pomyslné nůžky, které definují rozdíly mezi silnými a slabými regiony, se alespoň částečně opět uzavírají a ekonomika slabších regionů pomalu začíná nabírat na síle.

Příkladem města s rychle rostoucí kupní silou je například moravská metropole Brno, kde od roku 2010 vzrostla kupní síla o téměř 27 procent (v ČR jako celku pouze 22 procent).

„Ve velkých městech jako je Brno lze také nalézt výrazné mikrolokální rozdíly v kupní síle, založené na sociálních rozdílech v jednotlivých částech města, nové bytové výstavbě a dalších lokálních fenoménech. Studie „Kupní síla 2017“ například zjistila, že v případě Brna představují v rámci města tyto rozdíly až 25 procent, obdobná situace panuje samozřejmě i v dalších velkých městech a v budoucnu tyto trendy budou dále pokračovat,“ dodává Šimon Dvorský z GfK.

Kontakt: Andrea Patočková, Marketing & PR, +420 296 555 422, andrea.patockova@gfk.com.