Máme po volbách ... a co dál
Po společné prezentaci Daniela Prokopa (Median) a Jana Tučka (STEM/MARK) o porovnání metod sběru dat CAPI A CATI se panelisté spolu s účastníky zamýšleli nad různými aspekty metodiky sběru dat. Podrobně se například rozebíral způsob rekrutace respondentů při telefonickém výzkumu, který zaručí, že bude rekrutován respondent právě ze zkomaného regionu. Daniel Prokop vysvětloval, že výběr respondentů při telefonickém dotazování se prováděl náhodným výběrem, strojovým vytáčením telefonických čísel. V předvýběru respondentů se mimo jiné identifikovalo, ze kterého regionu respondent pochází a zda je ochoten se zúčastnit výzkumu. Z takto připraveného vzorku respondentů se pak prováděl vlastní výzkumu podle předem dohodnutých parametrů sociologického šetření.
Další metodologická diskuse, kterou otevřel Bronislav Kvasnička z TNS AISA, se týkala možností odhadů volební účasti. V diskusi odborníků zaznělo, že existují různé přístupy k formulaci otázky a důležitá je také zkušenost z předchozích předvolebních výzkumů. Napůl v žertu si účastníci připomněli, že míru volební účasti může významně ovlivnit i počasí.
Metodologickou část diskuse uzavřelo krátké vyhodnocení proběhlých výzkumů veřejného mínění přednesené Františkem Bartošem z ppm factum research. Porovnání poslední vlny výzkumů, které proběhly těsně před volbami, ukazovalo jasně trend, kterým směřoval konečný výsledek voleb. Jan Hartl (STEM) v této souvislosti komentoval legislativní úpravu specifickou pro Českou republiku, podle které je uveřejňování předvolebních výzkumů těsně před volbami zakázáno, a to přesto, že například volební kampaně politických stran pokračovat mohou. Například v USA, stejně jako v mnoha vyspělých demokraciích, se výzkumy běžně realizují a uveřejňjí i v termínu voleb.
Po metodické části přišla část, kterou uvedl Jan Tuček prezentací výzkumného šetření, jež mapovalo vztahy rozhodování voličů a možného vlivu výzkumů veřejného mínění na jejich rozhodování. Jan Tuček konstatoval, že je například patrný vliv jisté mobilizace sympatizantů určité politické strany, ale také se může stát, že volič strany, která již dosahuje dobrého výsledku, se nakonec k volbám nedostaví. Studium možného ovlivnění názorů a preferencí voličů je komplexní problematika, která není v České republice dostatečně zmapována. Panelisté, mezi kterými byli i politologové Daniel Kunštát a Lukáš Linek, rozebírali možnou kauzalitu a spolu s publikem se hledala vysvětlení úspěchů a neúspěchů politických subjektů. V této souvislosti Daniel Prokop zdůrazňoval, že agentura provádějící výzkum veřejného mínění provádí sociologické šetření, které odráží voličské preference v době sběru dat. Je velmi důležité rozumět tomu, jakým způsobem byl daný výzkum proveden, a je plně na zodpovědnosti novinářů či redakčního týmu v každém médiu, jak takové výsledky zpracují a interpretují. Mnohdy se totiž stává, že z komplexních závěrů výzkumů vydestiluje novinář závěr, který může být pro veřejnost zavádějící.
Debatu svižně a se zaujetím pro věc moderoval člen Katedry žurnalistiky FSV UK Václav Moravec. V diskusi mnohokrát zaznělo, že Česká televize v tomto období odvedla obrovský kus práce na transparentní a detailní prezentaci výzkumu volebního potenciálu a volebního modelu. Účastníci se shodli na tom, že taková otevřenost a kultivovaná debata nad výsledky je pro výzkum velmi důležitá.
Video z diskuse naleznete zde (záznam s datem 27.11.2013).