Zářijový průzkum analytického ústavu STEM ukazuje, že hodnocení Václava Havla v roli prvního polistopadového prezidenta se od počátku tisíciletí pomalu zlepšuje – jeho působení po listopadu 1989 dnes hodnotí pozitivně 76 % veřejnosti, v roce 2002 to bylo 71 %. Havlův obraz zůstává silně polarizovaný: pozitivně jej vnímá 88 % lidí ve věku 18 až 29 let, ale jen 60 % lidí nad 60 let, a mezi voliči opozice je populárnější (95 %) než mezi voliči současné vládní koalice (62 %). Nejčastěji je dnes populací vnímán jako světově významná osobnost boje za lidská práva (36 %), ačkoli lidé nad 60 let jej nejčastěji vidí jako osobnost, která nese vinu za většinu dnešních problémů země (32 %). Mezi hlavní pozitiva lidé, kteří jej vnímají pozitivně, řadí Havlovy úspěchy v zahraniční politice (44 %) a jeho odvahu v období před rokem 1989 (33 %), mezi negativy naopak jeho kritici vyzdvihují jeho podíl na negativním porevolučním vývoji a přílišnou oddanost Západu (shodně 37 %). Zlepšuje se také hodnocení Havlovy snahy vyrovnat se s komunistickou minulostí – dnes ji za úspěšnou považuje 64 % veřejnosti.

Hodnocení prvního polistopadového prezidenta se v čase spíše mírně zlepšuje. Zatímco v roce 2002 hodnotilo Havla pozitivně 71 % veřejnosti, v roce 2019 to bylo 75 % a letos 76 %. „Havlovo hodnocení je dlouhodobě stabilně vysoké a v posledních letech se ještě mírně zlepšuje, byť je stále patrná silná polarizace veřejnosti – zatímco mladí lidé a vysokoškoláci jej hodnotí téměř bez výhrad kladně, mezi staršími generacemi a voliči vládní koalice je jeho podpora podstatně nižší,“ říká analytik STEM Jiří Táborský. Pozitivně Havla vnímá 88 % lidí ve věku 18 až 29 let, ale jen 60 % lidí ve věku 60 a více let. Výrazně populárnější je Havel také mezi voliči opozice (95 %) než mezi voliči stávající koalice (62 %).

Havlovo vnímání se v čase prakticky nemění – nadále zůstává především světově významnou osobností v oblasti boje za lidská práva a minimálně pak autorem divadelních her. Hodnocení se však výrazně liší napříč různými skupinami veřejnosti. Podle věkové skupiny 60+ je Havel nejčastěji osobností, která nese vinu za většinu dnešních problémů (32 %), naopak podle mladých lidí ve věku 18-29 let je především bojovníkem za lidská práva (41 %) a nejlepším polistopadovým prezidentem (24 %). „Obdobné rozdíly panují také mezi voliči vlády a opozice. Zajímaví jsou přitom voliči mimoparlamentních stran a nevoliči, kteří Havla považují za viníka dnešních problémů ve 40 % případů,“ doplňuje Táborský.

Lidé, kteří vnímají Havla pozitivně, z možných pozitiv nejčastěji zmiňují jeho úspěchy v zahraniční politice, upřímnost a autenticitu a odvahu v bývalém Československu. I u této otázky je patrná polarizace podle věku – mladí lidé s pozitivním vztahem k Havlovi si na něm cení především jeho odvahy za minulého režimu (42 %), zatímco starší jej častěji oceňují jako výraznou osobnost s úspěchy v zahraniční politice (55 %). „Obdobně jako u věku vypadá rozdělení názorů i podle toho, zda respondent volil opozici, či koalici,“ podotýká Táborský.

Z negativ, která si Havlovi odpůrci s bývalým prezidentem spojují, převažuje odpovědnost za negativní porevoluční vývoj a přílišná oddanost Západu. „Je třeba připomenout, že podle dlouhodobých šetření STEM pociťuje spokojenost s vývojem po listopadu 1989 jen zhruba pětina populace, mírně nadpoloviční většina má smíšené pocity a zhruba čtvrtina populace je s vývojem nespokojená,“ upozorňuje Táborský. Vnímání jednotlivých negativ spojovaných s osobností Václava Havla je v populaci kritiků rozloženo poměrně rovnoměrně, bez výrazných výkyvů. Výjimkou jsou vysokoškoláci, kteří mu častěji (27 % vs. 13 % v celé populaci) vyčítají, že nedostatečně usiloval o vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Hodnocení Havlovy schopnosti vyrovnat se s komunistickou minulostí se v čase také mírně zlepšuje – za úspěšnou ji dnes považuje 64 % veřejnosti, v roce 2002 to bylo 57 % a v roce 2019 61 %. V populaci jsou ale patrné velké rozdíly: za úspěšnou Havlovu snahu považuje 70 % žen, ale jen 60 % mužů, 82 % mladých lidí ve věku 18-29 let, ale jen 46 % lidí ve věku 60 a více let, a 76 % voličů opozice oproti 56 % voličů současné koalice. „Zvláště nízké hodnocení má Havlova snaha o vyrovnání s komunismem mezi voliči mimoparlamentních stran, kde ji za úspěšnou považuje jen 38 % dotázaných,“ dodává Táborský.

_{Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 20. září 2026 v rámci pravidelné výzkumné série Trendy. Sběr dat probíhal metodou kvótního výběru prostřednictvím online dotazování (CAWI). Na otázky odpovědělo 1315 respondentů. Srovnávací data z let 2002 a 2019 pocházejí ze stejné výzkumné série STEM – Trendy, které jsou realizovány srovnatelně reprezentativní metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.}