V českém prostředí se díky vysokým sankcím za nedodržení mluví o „revoluci v ochraně osobních údajů“. Pro společnosti, které při nakládání s osobními údaji dodržovaly současnou legislativu a rozumné etické principy, se však žádná revoluce nekoná. Jen je třeba věnovat pozornost upraveným postupům a zvýšené administrativě. Zajímalo nás, jak ochranu osobních údajů vnímají ti, jejichž zájmy by legislativa měla hájit, tedy občané ČR, v GPDR hantýrce nazývaní „subjekt osobních údajů“. Výzkumná agentura STEM/MARK na podnět Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR zjistila, co si česká veřejnost o ochraně osobních údajů myslí a jak k ní přistupuje.

O problematiku ochrany osobních údajů se podle březnového výzkumu agentury STEM/MARK zajímá pouze třetina populace. Větší zájem nalezneme u lidí spíše mladších, vysokoškolsky vzdělaných a žijících ve velkých městech. Naopak nejnižší zájem o ochranu osobních údajů mají lidé starší 60 let a nezaměstnaní.

Občané mají pocit, že o ochraně osobních údajů nemají dostatek informací. Více než 2/3 (70 %) dotázaných se domnívají, že jim informace chybí. Nejlépe informovaní se cítí lidé vysokoškolsky vzdělaní, ačkoliv i mezi nimi má více než polovina pocit, že ohledně ochrany osobních údajů neví všechno důležité. „Z jiných výzkumů víme, že česká veřejnost mívá tradičně pocit, že ji stát nedostatečně informuje o pro ni důležitých legislativních krocích. Totéž se potvrzuje i v případě GDPR, ještě navíc umocněné pro občana nepříliš jasnou kompetencí soukromého a veřejného sektoru při osvětě připravovaných změn.“, říká Pavel Šimoník autor výzkumu za STEM/MARK.

Z nedostatku informací a převládajícího nezájmu o ochranu osobních údajů vyplývá, že GDPR příliš zastoupené v povědomí české společnosti není a výsledky výzkumu společnosti STEM/MARK to skutečně potvrzují. Tři pětiny občanů o GDPR nikdy neslyšely a pouze necelá pětina ví, o co jde. Zbývající pětina o GDPR slyšela, ale neví, o co se jedná. Největší povědomí o novém nařízení mají opět vysokoškoláci a lidé zajímající se o ochranu osobních údajů, ale i mezi nimi zhruba 2/5 o GDPR nikdy neslyšely. „Zdá se, že zde selhává veřejný sektor. Komunikace o GDPR směřuje pouze ke správcům osobních údajů, nikoliv k občanům, kteří by také měli dostat srozumitelné a dostatečné informace o této oblasti“, komentuje poměrně vysokou neznalost GDPR Hana Huntová, výkonná ředitelka SIMAR.

Strach ze zneužití osobních údajů (zatím) nemáme

Češi si z osobních údajů chtějí nejvíce chránit tzv. organizační údaje (např. rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo účtu), které se používají v běžném styku s úřady, institucemi nebo zaměstnavatelem. Naopak údaje spojené s používáním internetu nebo citlivé údaje, jako jsou zdravotní stav nebo biometrické informace, mají podle výzkumu při ochraně nižší prioritu. Přitom právě u nich GDPR nastavuje přísnější statut ochrany. Ze zneužití osobních údajů nepanují ve společnosti příliš velké obavy. Pouze každý desátý se velmi obává zneužití a jedna třetina respondentů vyjádřila jisté obavy. Největší obavy při nakládání s osobními údaji vzbuzuje anonymní prostředí internetu a uzavírání smluv po telefonu. Lidé tedy mají strach z uzavření nevýhodné smlouvy nebo zneužití údajů pro ilegální aktivity.

Přístup české společnosti k ochraně osobních údajů doznal za poslední tři roky jistých změn. Dvě pětiny lidí změnily svůj přístup k ochraně osobních údajů a necelá pětina hodlá být v ochraně důslednější poté, co GDPR nabyde účinnosti. Valná většina (80 %) ale nevidí důvod ke změně a své údaje si bude chránit stejně jako doposud.

Nové nařízení bude mít zásadní dopad i na výzkum trhu a veřejného mínění. Výsledky ale ukazují, že se občané zneužití osobních údajů výzkumnými agenturami většinově neobávají. „Výzkum trhu má dlouhou tradici seberegulace a vlastní kodex chování pro ochranu osobních údajů, uvědomujeme si, že osobní údaje respondentů musí podléhat přísné ochraně, jako obor se snažíme v maximální míře minimalizovat zpracování osobních údajů a vždy, když to jde pracovat s údaji, které jsou anonymizované,“ vysvětluje Hana Huntová ze SIMAR. Respondenti se výzkumů účastnit chtějí, hlavně protože tak mohou přispět ke zlepšení výrobků a služeb (38 %) nebo mohou vyjádřit svůj názor k důležitým věcem (32 %).

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím osobního dotazování tazateli (metoda CAPI) se zúčastnilo 1092 respondentů ve věku 15 až 83 let reprezentujících populaci ČR.

Sběr dat proběhl v polovině březnu 2018.

Kontakt: Pavel Šimoník, ředitel výzkumu STEM/MARK, e-mail: simonik@stemmark.cz.