Voliči spontánně (zatím) zmiňují především mediálně známá jména a předchozí kandidáty. Preference budou nadále proměnlivé. Současný prezident Miloše Zeman je aktuálně hodnocen hůře než na jaře. To vše a mnohem více přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Podzimní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na druhou vlnu (https://www.stemmark.cz/cesi-budouci-kandidati-na-prezidenta-kde-jste-ukazte-se/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Současná data popisují náladu ve společnosti před podzimními krajskými volbami, kdy začala situace opět přituhovat, a lidé již tušili, že přichází druhá vlna pandemické krize. Jestliže se na jaře ukazovalo, že první pandemická vlna neměla na představu o prezidentovi přílišný vliv, tak teď to již neplatí. 

V období pandemické krize poklesla důležitost prezidentského úřadu

Od posledního výzkumu z jara poklesla důležitost prezidentské funkce o 6 procentních bodů. Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu, liberálního smýšlení a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. V populaci i tak nadále převažuje většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit (24 %) nebo zachovat současné nastavení (46 %).

„Zdá se, že epidemická krize mění náhled na více institucí veřejného života. Někteří lidé se cítí býti více ohrožení, ztrácí se ve změti informací, a to se projevuje i v jejich postojích. U prezidentského úřadu je to dáno především vysokými nároky na tuto funkci, ale také tím, že současný prezident podle názoru lidí během krize nenaplnil úlohu empatické opory a vlastně nebyl téměř vidět či slyšet,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Prezident Miloš Zeman si od jara v hodnocení pohoršil

Z poznatků agentury STEM/MARK si u všech pěti dlouhodobě sledovaných oblastí současný prezident oproti jaru 2020 pohoršil. V aktuální vlně bylo sledováno také hodnocení aktivity a viditelnosti prezidenta v období koronakrize, kde dopadl nejhůře. Celkově si v aktuálním hodnocení vysloužil „horší trojku“.

Prezident musí mít morální autoritu, zároveň jsou některé požadavky protichůdné

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý - voliči očekávají, že by měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických strukturách. Může se to zdát trochu jako protipól, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný nezávislý starosta. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího prozápadního extroverta. Stále je poptávka po mladším muži, ale žádaná je též charismatická žena ve stylu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

„Během podzimu 2020 vzrostla váha morální autority (s velkým náskokem nejdůležitější vlastnost) a aktuální je i požadavek schopnosti převzít na sebe odpovědnost, když je nějaká krize, a nemusí jít nutně o současnou pandemickou. Zdá se, že tento posun je reakcí na vyjadřování stávajícího prezidenta,“ říká Burianec.

Úlohu budoucího prezidenta znázorňuje graf 3 a jen potvrzuje vysoké nároky kladené na prezidenta korunované morální integritou. Zajímavé srovnání nám nabízí náhled na voliče současného prezidenta. U nich je role budoucího prezidenta daleko aktivnějšího rázu než u populace jako celku. Nevoliči z minulé prezidentské volby si přejí prezidenta soběstačného. 

Aktuálně vede generál, Babiš si pohoršil, na prvním místě mezi ženami vystřídala Bradáčovou budoucí senátorka Němcová

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Od minulého roku je lineárně méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, Václav Klaus mladší, Vladimír Dlouhý či Michal Horáček. Naopak se častěji začíná objevovat jméno bývalého armádního generála Petra Pavla, Miroslavy Němcové či Miloše Vystrčila.

STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil dohromady) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. V celkovém pohledu jsou potenciální voliči vybíravější či obezřetnější než v minulém období - častěji volili kategorii „nevolili by“ na úkor „přichází v úvahu“. Buď tedy stále chybí vhodní a konsensuální kandidáti nebo je to další důsledek koronavirové skepse. Na první příčku se dostal Petr Pavel, který má nadějnou pozici díky nízké nepřijatelnosti a stále zhruba třetinové neznalosti jeho jména. Z dosavadního vývoje lze sledovat, že jeho zvyšující se znalost se přetavuje častěji do volební přijatelnosti. Lidé konkrétně oceňují jeho obraz v zahraničí - respekt, zkušenosti a celkové charisma. Po cestě na Tchaj-wan se zviditelnil Miloš Vystrčil.

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který stále drží pomyslnou druhou příčku. Lidé u něj konkrétně oceňují reprezentativitu, nezávislost, noblesu, sympatický projev či férovost. Je zajímavé, že tyto přednosti u něj zastiňují nulovou politickou zkušenost, která je obecně jedna z nejžádanějších “ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

STEM/MARK zajímal také názor nevoličů z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že u těchto lidí je ještě vyšší vliv toho, že si vybírají mediálně viditelné osobnosti. Je pozoruhodné, že v úvahu u nich přichází nejčastěji Martin Stropnický, který už nějaký rok z politické scény vymizel, ale lidé si ho mohou vybavit například ze seriálů na televizních obrazovkách.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 815 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Třetí vlna dotazování probíhala na přelomu měsíců září/říjen 2020. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně na jaře 2021.    

Kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, tel.: 776 179 823.