Preference jsou nadále proměnlivé.

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana se dále zhoršuje. To vše a mnohem více přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK.

Jarní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na třetí vlnu (https://www.stemmark.cz/epidemicka-krize-promenila-pohled-na-prezidentsky-urad/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Prezentovaná data popisují náladu ve společnosti v období velikonočního týdne, kdy stále pokračovala přísná protiepidemická opatření. Důležité je zmínit, že tato data nezachycují nálady po kauze Vrbětice.

Během dlouhodobé epidemické situace se ukazovalo, že lidé se částečně chovají jinak, mění některé zvyky a preference. V mnoha případech je k tomu nutí dané okolnosti. Nejistota ve společnosti se dotkla i náhledu na prezidentský úřad a jeho uspořádání.  

Stále klesá důležitost prezidentského úřadu

Od posledních čísel z loňského podzimu nadále roste vnímaná nedůležitost prezidentské funkce (z 30 na 35 %). Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé mezi 30 až 45 lety, a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. Nižší důležitost prezidentského úřadu vnímají také ti, kteří nedůvěřují vládě. I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles důvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny. V populaci je ale i nadále nadpoloviční většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý, a liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit (22 %) nebo zachovat aktuální nastavení (43 %).

„Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana stále klesá a to ve všech aspektech

Výzkum STEM/MARK sleduje též počínání současného prezidenta - nejenom obecné hodnocení, ale také konkrétní oblasti. U všech pěti si Miloš Zeman oproti podzimu 2020 pohoršil. Ve své doby velmi „silné disciplíně“ – zájmu o problémy občanů – dokonce výrazněji. Celkově se v aktuálním hodnocení posouvá spíše ke známce 4 (školní stupnice).

Prezident musí mít morální autoritu, zároveň jsou některé požadavky protichůdné

Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý - voliči oproti podzimu upřednostňují více energetickou vitální osobu, které je schopna převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu má aktuálně politická a životní zkušenost, tudíž budoucí kandidát nemusí být vyloženě politický matador. V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním.  

„Pro mladé lidi do 30 let je více důležité, aby byl prezident (či prezidentka) srozumitelný a uměl věci vysvětlovat. Byl by jim rovněž blíž, kdyby měl smysl pro humor a působil šarmantním dojmem. Střední generace ocení častěji energičnost a respekt. A to nejen u nás, ale především v zahraničí. Lidé starší 60 let chtějí mnohem častěji morální autoritu, sílu osobnosti a nezávislost na politicích a lobbistech,“ říká Burianec.

Bude Andrej Babiš kandidovat?

Výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR může hypoteticky ovlivnit také případnou kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta. Názor lidí, zda bude kandidovat na prezidenta, znázorňuje následující tabulka. Nejčastěji uváděná hodnota a zároveň i medián je 50 %. Tato hodnota je podobná také u voličů hnutí ANO.

Aktuálně vede Eben, druhá Němcová, třetí Pavel, Babiš vypadl z „TOP 10“

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Dlouhodobě je méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, který byl ještě v září 2019 jednoznačně na špici. Během letošního jara byl nejčastěji jmenován Petr Pavel, Pavel Fischer, ale také Miroslav Kalousek.

STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou/ústavní/společenskou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Před blížícími se parlamentními volbami může být zajímavý pohled na leadery parlamentních stran, kde se může zrcadlit například jejich kouzlo osobnosti. Pořadí míry volitelnosti leaderů parlamentních stran z hlediska potenciální prezidentské kandidatury znázorňuje následující graf.

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem. Víceméně splňuje kýžený atribut konsensuálního kandidáta, který by byl částečně přijatelný pro oba znesvářené tábory vytvořené již v roce 2013,“ interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

STEM/MARK zajímal také názor voličů Miloše Zemana z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že tato skupina sehraje v příští prezidentské volbě významnou roli, protože je poměrně početná a Miloš Zeman, který již kandidovat nemůže, pro ně byl často jedinou možnou volbou. Důležité je ale zmínit, že i v této skupině došlo k částečné inverzi. Důkazem toho je například to, že jen 45 % jeho voličů, ho aktuálně považuje za nejlepšího polistopadového prezidenta. Tuto první příčku v celé populaci neochvějně drží Václav Havel.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 802 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Čtvrtá vlna dotazování probíhala na přelomu měsíců březen/duben 2021. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně kolem podzimních voleb do Poslanecké sněmovny 2021.    

Kontakt: Jan Burianec, e-mail: burianec@stemmark.cz, tel.: 776 179 823