Jarní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na první vlnu (https://www.stemmark.cz/cesi-zacinaji-premyslet-o-nastupci-milose-zemana/) dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Současná data se stala důležitým srovnávacím materiálem z hlediska toho, že část z nich byla sbírána před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronavirové pandemii a část již v tomto období. Detailní analýza ukázala, že na obecnou představu o prezidentovi tato krizová situace příliš neměla vliv. 

Představa o funkci prezidenta se v čase téměř nemění

V dospělé populaci je polovina lidí, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, ale význam funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Další čtvrtina vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný. Pravomoci českého prezidenta zná dobře jen 15 % oprávněných voličů. Většina (73 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí (zde je mírný nárůst) a 12 % ani neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje.

„Po půl roce se obecná představa o prezidentském úřadu a funkci prezidenta víceméně nezměnila a je tak stabilní. Vliv na odpovědi neměla ani koronavirová krize, což může být poněkud překvapivé, když vezmeme v potaz například poptávku po empatickém proslovu současného prezidenta Miloše Zemana, kterým by sjednotil a uklidnil národ v počátku nouzového stavu. To také může otevírat prostor potenciálním stínovým prezidentům, kteří by představili, co by dělali oni a s čím by vystupovali na veřejnosti během této nelehké národní zkoušky.“ Doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Kandidáti by měli (brzy) vyložit karty

Podle zjištění agentury STEM/MARK si potenciální voliči přejí seznámit se s prezidentskými kandidáty a kandidátkami co nejdříve. Rozchází se částečně pouze v názoru, zda vést hned z počátku aktivní kampaň nebo být zprvu spíše v pasivnější roli, aby si kandidát nevyházel všechny trumfy. Kandidatura je více než polovinou lidí (55 %) preferovaná na základě nominace občanů 50 tisíci podpisů, 12 % preferuje kandidáta nominovaného politickou reprezentací (20 poslanců či 10 senátorů) a třetině na tom nezáleží. Téměř tři čtvrtiny lidí se se ale shodují v názoru, že všichni kandidáti na prezidenta by měli získat 50 tisíc podpisů občanů bez ohledu na splnění podmínky díky politické nominaci. „Všechna data, která prozatím máme, ukazují, že je zde značná naléhavost po transparentnosti. Budoucí kandidát by měl mít průhledné financování kampaně, seznámit lidi s tím, koho by si sebou chtěl vzít na Hrad, ale také jaký je jeho zdravotní stav. To znamená, aby mohl fyzicky i psychicky náročnou funkci vykonávat bez omezení“, interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.

Charakterní člověk s morálním kreditem a zkušeností z politiky

Profil budoucího prezidenta zůstává rozmanitý - z hlediska politiky voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politicích. Může se to zdát trochu jako protipól, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný nezávislý starosta. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího extroverta. Stále je poptávka po mladším muži, ale žádaná je také charakterní žena.

Úlohu budoucího prezidenta znázorňuje graf 3. Zajímavé srovnání nám nabízí náhled na voliče současného prezidenta. U nich je role budoucího prezidenta daleko aktivnějšího rázu než u populace jako celku – větší důraz podílu na zahraniční politice, zachování institutu milosti/amnestie, vyznamenávání, vměšování do vnitrostranických sporů a protiváha zvoleným politikům. Podle názoru více než dvou třetin by se měl vyvarovat vulgárních výrazů a téměř polovina pokládá za důležité seznámení se zdravotním stavem.

Méně lidí, kteří mají již favorita

Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, dokázalo 50 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem (v září 2019 to bylo 58 %). Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Jde častěji o ženy, nevoliče a také některé voliče současného prezidenta Miloše Zemana – tedy lidé, kteří se méně zajímají o politiku obecně. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény se aktuálně objevoval Andrej Babiš, Pavel Fischer, Jiří Drahoš, Marek Hilšer či Petr Pavel.

Výzkumná agentura STEM/MARK předkládá respondentům obsáhlý seznam jmen, které se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta průběžně objevují nebo zastávají významnou (politickou) funkci. Lidé mají možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu (volil + možná volil) a koho vylučují. Kdo se dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Poměrně paradoxní pozici má například současný premiér Andrej Babiš, který má sice nejvíce příznivců, ale zároveň také největší podíl odpůrců (stejný podíl odpůrců má i Václav Klaus ml.). Viditelná polarizace vede skrze tábory příznivců současného prezidenta a jeho protikandidátů z minulé volby (Drahoš, Fischer, Hilšer a Horáček). Vypadá to tedy, že pomyslné tábory přetrvávají již od první přímé volby prezidenta (2013) dodnes a odráží se ve výběru odlišných charakteristik i osobností.

„Od minulé vlny si mírně polepšil Pavel Fischer, který se dostal na pomyslnou třetí příčku. Stabilní pozici by mohl mít také Petr Pavel, který má nejméně odpůrců a zároveň ho ještě více než třetina lidí nezná. Z žen má aktuálně nejlepší výchozí pozici Lenka Bradáčová. Velice důležité pro úspěch budoucího kandidáta bude přesvědčit voliče současného prezidenta - jejich aktuální úvahy znázorňuje graf 5. Z toho lze vyčíst, že voliči Miloše Zemana zařadili (s odstupem) hned za A. Babiše, Václava Klause mladšího a Tomia Okamuru. Právě ti jsou ale pro ostatní voliče přijatelní daleko méně. Nadále je vidět polarizační tendence mezi konzervativně a liberálně smýšlejícími voliči. Budoucí kandidáti by si tak měli dobře promyslet své hodnotové a tematické ukotvení a najít průniky mezi těmito směry“ uzavírá Jan Burianec ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 830 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Druhá vlna dotazování probíhala v březnu 2020. Další vlna šetření proběhne pravděpodobně na podzim 2020.    

Kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776 179 823.