Největší obavy Čechů pro příštích pět let se týkají ekonomické nejistoty a bezpečnostní situace. Výzkum zároveň ukazuje, že lidé považují sebe, společnost i stát za nedostatečně připravené na řadu velkých krizí, přesto od veřejných institucí očekávají hlavní odpovědnost za jejich zvládání. Vyplývá to z výzkumu Ipsos realizovaného na reprezentativním vzorku obyvatel České republiky.

„Výsledky výzkumu ukazují dvě hlavní obavy, které Češi mají. Jedna se týká ekonomické situace, ať už osobní nebo z pohledu globálního vývoje ekonomiky, druhá poté případného rozšíření války dále do Evropy. Lidé poté mají pocit, že stát není příliš na velké krize připraven, zároveň na něj ale osm z deseti Čechů spoléhá,“ uvedl ředitel divize Ipsos Public Affairs Michal Kormaňák.

Mladí více řeší AI, starší bezpečnost

Třemi hrozbami, kterých se Češi v následujících pěti letech obávají nejvíce, jsou vysoké ceny a zdražování, válka v Evropě a ekonomická krize. Nejméně se pak obávají pandemie. Výzkum ukazuje výrazné generační rozdíly. Zatímco vysoké ceny a válka v Evropě dominují napříč věkovými skupinami, mladí lidé ve věku 18 až 24 let výrazně častěji zmiňují zneužití umělé inteligence a nových technologií (39 %) nebo klimatické a přírodní katastrofy (39 %). Starší generace naopak více řeší energetickou krizi, politickou stabilitu a bezpečnostní otázky.

Události, kterých se Češi obávají v následujících 5 letech

Obavy a připravenost nejdou vždy ruku v ruce

Zajímavý rozdíl se ukazuje mezi tím, čeho se lidé bojí, a tím, jak jsou na danou situaci připraveni. Přestože jsou vysoké ceny a zdražování největší obavou české veřejnosti, většina lidí věří, že se s touto situací dokáže vyrovnat. Naopak válka v Evropě patří k největším hrozbám, ale Češi přiznávají velmi nízkou osobní připravenost na podobný scénář.

Ještě kritičtěji veřejnost hodnotí připravenost celé společnosti a státu. V případě většiny hlavních hrozeb převládá názor, že česká společnost ani veřejné instituce nejsou na podobné krize dostatečně připraveny. Za relativně nejlépe zvládnutelnou považují lidé pandemii, která ale zároveň patří mezi aktuálně nejméně obávané události.

Připravenost celé společnosti

Odpovědnost za zvládání krizí lidé připisují státu

Při zvládání velkých krizí očekává téměř 79 % Čechů hlavní roli státu a veřejných institucí. Vedle státu zmiňuje přibližně třetina respondentů také kraje, města a obce. Významnou roli podle necelé třetiny Čechů hrají i samotní občané.

Mladší generace častěji vidí důležitou úlohu také v Evropské unii a mezinárodních organizacích.

Kdo by měl při zvládání velkých krizí hrát hlavní roli

Krize podle většiny Čechů společnost rozdělily

Poslední roky poznamenané pandemií, inflací či geopolitickým napětím podle většiny Čechů nepřinesly větší soudržnost společnosti. Dvě třetiny Čechů souhlasí s tvrzením, že poslední krize českou společnost spíše rozdělily. Zároveň téměř dvě třetiny nesouhlasí s tím, že by společnost posílily.

Přesto výzkum naznačuje určitou míru optimismu zejména mezi mladými lidmi. Ti častěji souhlasí s tím, že zkušenosti z posledních let pomohly společnosti lépe se na budoucí krize připravit a že další velkou krizi bychom zvládli lépe než před pěti lety.

_{O výzkumu}

_{Výzkum Cesta k nové odolnosti probíhal v září 2026 na reprezentativním vzorku 1 084 obyvatel České republiky starších 18 let, probíhal online na panelu Populace.cz.}