Roste využívání AI platforem, ChatGPT vyzkoušela třetina populace

Zkušenost se systémem ChatGPT má již třetina populace, před rokem to bylo pouze 15 %. Lidé nejčastěji zkouší ChatGPT ze zvědavosti (83 %) a pro zábavu (72 %), zároveň však roste využívání pro řešení pracovních či studijních úkolů (59 % vs. 45 % v říjnu 2023).

Dvě pětiny z těch, kteří systém vyzkoušeli, ho používají několikrát za měsíc, pětina několikrát týdně, 10 % dokonce několikrát denně. Tři čtvrtiny uživatelů ho vnímají jako užitečný.

Aktivnější ve využívání ChatGPT jsou muži než ženy, mladí lidé a také lidé s vyšším vzděláním.

V čase roste také využívání ostatních platforem na bázi umělé inteligence, jejich využívání je však menší než u ChatGPT. Konkrétně Microsoft Bing / Copilot vyzkoušelo 16 % populace, asi desetina pak má zkušenost s Canvou či Google Bard / Gemini.

Polovina Čechů očekává dopadu AI na své zaměstnání

Češi jsou si stále více vědomi dopadů, které budou mít technologie umělé inteligence v příštích
5 letech na jejich zaměstnání. Významný dopad očekává 15 %, alespoň malý dopad pak další skoro třetina.

„Největší změny v důsledku rozvoje umělé inteligence Češi očekávají u povolání jako jsou grafičtí designeři a softwaroví inženýři, polovina populace také předpokládá významný dopad umělé inteligence na povolání novinářů. K lepší adaptaci na transformaci profesí v žurnalistice se snaží přispět náš výzkum podpořený TA ČR, ať již jde o používání syntézy řeči ve zpravodajství, automatizované generování textů či aplikaci nástrojů generativní umělé inteligence, v čele s ChatGPT,“ doplňuje Václav Moravec, hlavní řešitel výzkumného projektu TA ČR Václav Moravec z Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Polovina populace se setkává s umělou inteligencí každý den

Češi vnímají, že prvky umělé inteligence prostupují do každodenních činností. Více než polovina (56 %) říká, že se s umělou inteligencí setkává každý den.

Z konkrétních příkladů lidé nejčastěji správně určili, že na bázi umělé inteligence fungují chatboty odpovídající na dotazy zákazníků (56 %), fitness trackery analyzující pohyb a spánek (52 %), doporučování produktů při online nákupech (45 %) či doporučení seznamu skladeb k přehrání (40 %). V čase dochází k růstu povědomí o tom, že daná aktivita funguje na bázi umělé inteligence.

Panují obavy z úpadku komunikace i zneužití AI

Skoro polovina populace (47 %) má s využitím umělé inteligence v každodenním životě spojená negativní očekávání, necelá čtvrtina (23 %) má pozitivní očekávání. Pozitivní vnímání je častější u mužů a mladých lidí.

„Důvodem negativního vnímání jsou zejména obavy z úpadku mezilidské komunikace, narušení digitálního soukromí a zneužití umělé inteligence, ať už lidmi nebo vládními či bezpečnostními složkami. Naopak pozitivní očekávání souvisí zejména s úsporou času a pomocí při práci a rutinních činnostech. Dvě třetiny vnímají AI jako součást nevyhnutelného pokroku,“ říká Michal Kormaňák, Account Director Ipsos Public Affairs.

Tři čtvrtiny Čechů upozorňují na nedostatečný dohled a regulaci umělé inteligence. Největší míře regulace by podle nich měly podléhat zejména nástroje pro vojenské nasazení (po silné regulaci volají dvě třetiny, třetina by zde využití AI úplně zakázala). Polovina Čechů také požaduje silnou regulaci nástrojů automaticky generující zvuk či obraz, nástrojů biometrického rozpoznávání a robotických asistentů při výkladu a aplikaci práva.

Informace o výzkumu:

Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku internetové populace ČR starší 15 let. Celkem se ho zúčastnilo 1232 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz a probíhal v dubnu 2024. Předchozí vlny byly realizovány v říjnu 2023 a listopadu 2023.

Tisková zpráva je součástí projektu TQ01000100 Newsroom AI, podpořeného TAČR v programu SIGMA. 

V případě zájmu o detailní výsledky kontaktujte, prosím, Markétu Kneblíkovou (marketa.kneblikova@ipsos.com).