Dlouhodobě platí, že téměř všichni dospělí obyvatelé ČR mají důvěru v Hasičský záchranný sbor. Ovšem i další bezpečnostní instituce, Policie ČR a Armáda ČR, mají důvěru více než tříčtvrtinové většiny české veřejnosti. Podobně vysoká je míra důvěry i v Českou národní banku. Naopak instituce spojené s výkonem politické moci a zákonodárstvím jsou dlouhodobě vnímané jako méně důvěryhodné instituce se silně polarizovaným hodnocením podle politických preferencí. Výrazně vyšší míru důvěry než vláda a komory Parlamentu má ovšem prezident republiky, kterému důvěřuje více než polovina občanů.

Důvěra v instituce představuje jeden z klíčových ukazatelů celkové atmosféry ve společnosti a STEM ji dlouhodobě sleduje ve svým pravidelných šetřeních. Důvěra v jednotlivé instituce neodráží vždy výkon samotné instituce nebo osobní zkušenosti lidí, ale i to, jak se o těchto institucích mluví – ať už v politickém prostoru, médiích nebo mezi vlivnými osobnostmi veřejného života. Zároveň platí, že různé typy institucí mají rozdílné role a dopady na fungování společnosti, s čímž pak souvisí jejich různé vnímání veřejností. To například znamená, že jiná očekávání mají lidé od bezpečnostních nebo kontrolních složek, jiná od mezinárodních institucí, jiná od politické reprezentace. Dále také platí, že důvěryhodnost institucí se nemění skokově, pokud nedojde k nějaké výrazné krizi nebo silně nepopulárnímu kroku určité instituce. Důležité je tedy sledovat trendy vývoje, které STEM ve svých šetřeních od poloviny 90. let zachycuje.

Stejně jako v předchozích letech se v průzkumu STEM, který proběhl v druhé polovině června, ukazuje, že téměř všichni (95 % občanů) důvěřují Hasičskému záchrannému sboru, který v tomto ohledu má dlouhodobě zcela unikátní pozici. Vysoké míře důvěry se ale těší i další bezpečnostní složky, tedy Policie ČR (81 %), Armáda ČR (76 %) nebo městská policie (71 %).

K institucím s vysokým podílem důvěřujících patří dále Česká národní banka (77 %), jen mírně nižší podíl lidí důvěřuje České obchodní inspekci (74 %), Nejvyššími kontrolnímu úřadu (72 %), dále obecnímu či městskému úřadu (72 %) nebo krajskému úřadu (66 %). V případě úřadů místní a krajské samosprávy ale sledujeme mírné oslabení důvěry, které může souviset s blížícími se komunálními volbami.

Nadpoloviční míru důvěry veřejnosti mají i soudní instituce, Nejvyšší soud (68 %), ombudsman (66 %) a Ústavní soud (66 %).

Z mezinárodních institucí důvěřuje nadpoloviční podíl občanů NATO (62 %), Mezinárodnímu měnovému fondu (52 %), OSN (54 %), naopak méně než polovina veřejnosti má důvěru v Evropskou unii (47 %).

Nejnižší míru důvěry mezi sledovanými institucemi dlouhodobě pozorujeme u politických institucí: vláda (32 %), Poslanecká sněmovna (36 %) a Senát (43 %).

Odlišnou pozici od uvedených politických institucí má prezident republiky, kterému v červnu důvěřovala nadpoloviční většina občanů (56 %). Stejný podíl Čechů a Češek důvěřoval prezidentovi i v lednu 2026. Od zvolení Petra Pavla se tedy míra důvěryhodnosti prezidenta drží nad úrovní 50 %. Kromě jednoznačné důvěry mezi příznivci SPOLU, STAN a Pirátů na úrovni zhruba 90 % má prezident důvěru také části voličů současné vládní koalice (hnutí ANO: 29 %, Motoristé sobě: 45 %, což jsou výsledky podobné lednovému průzkumu). Pouze mezi voliči SPD má důvěru v prezidenta jen minimum osob (10 %). Doplňme pro kontext, že dotazování probíhalo v druhé polovině června (16.-21. 6.), to znamená těsně před tím, než vláda oznámila, s jakými účastníky počítá pro summit NATO v turecké Ankaře. Veřejnost tedy neznala rozhodnutí vlády o neúčasti prezidenta ani předběžné opatření Ústavního soudu o jeho účasti.

U institucí přímo spojených s výkonem politické moci nebo zákonodárstvím je míra důvěry setrvale nízká, i když po volbách do Poslanecké sněmovny jsme sledovali mírné zvýšení podílu těch, kteří mají důvěru v členy vlády nebo v Poslaneckou sněmovnu. „Aktuální průzkum tento výsledek potvrdil a zachoval tak efekt výměny politické reprezentace po loňských volbách do Poslanecké sněmovny, kdy se proměnily skupiny těch, kteří mají v českou vládu důvěru,“ uvádí analytička STEM Jitka Uhrová. V září loňského roku tedy měli ve vládu důvěru jasně častěji stoupenci koalice SPOLU a hnutí STAN, po volbách už sledujeme jasně vyšší míru důvěry v členy vlády mezi voliči hnutí ANO, SPD a méně často i u Motoristů. Důvěra v Senát v posledních letech mírně posiluje.

Mezi nejdůvěryhodnější instituce v české společnosti se dlouhodobě řadí bezpečnostní složky. Míra důvěry v Policii ČR a Armádu ČR se v posledních 10 letech stabilně pohybovala kolem 70 %. V aktuálním průzkumu sledujeme návrat vysokého podílu důvěřujících v Policii ČR na hodnotu představující dokonce dosavadní maximum v průzkumech STEM od roku 1994. Důvěra v Armádu ČR je stabilně vysoká, posiluje jen mírně. Dále platí, že přístup k různým institucím je do určité míry podmíněný politickými preferencemi. Po případ Armády ČR to tedy znamená jednoznačnou důvěru ze strany příznivců koalice SPOLU, hnutí STAN a Pirátů na úrovni kolem 90 %, naopak významně nižší podíl důvěřujících u voličů SPD (52 %). U voličů hnutí ANO (73 %) nebo Motoristů (80 %) mají již důvěřující Armádě ČR jasnou většinu. V případě Policie ČR se liší jen voliči SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory), mezi kterými české policii důvěřuje 65 %, zatímco u ostatních voličů je to více než 80 %.  

Mezi institucemi s vysokou mírou důvěry veřejnosti je v posledních letech stabilně Česká národní banka. Centrální banka obnovila svou důvěryhodnost po propadu spojeném s ekonomickou krizí a vysokou inflací v letech 2022–2023 a nyní má důvěru u tříčtvrtinové většiny veřejnosti napříč politickým spektrem. Pro srovnání, důvěryhodnost Ústavního soudu je mírně nižší na úrovni dvoutřetinové většiny a je výrazně politicky podmíněná, kdy na jedné straně Ústavnímu soudu důvěřuje pouze 21 % voličů SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory), na druhé straně spektra až 91 % voličů koalice SPOLU. Zopakujme, že průzkum proběhl ještě před vydáním předběžného opatření Ústavního soudu k účasti Petra Pavla na summit NATO.

Důvěra v mezinárodní instituce je poměrně stabilní. Aktuálně tedy NATO důvěřuje třípětinová většina občanů, OSN více než polovina a Evropské unii téměř polovina Čechů a Češek. Z dlouhodobého pohledu je patrná poměrně stabilní míra důvěry v NATO, zatímco Evropská unie čelila většímu poklesu důvěry, především v souvislosti s ekonomickou a migrační krizí.

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 21. června 2026. Sběr dat probíhal metodou kvótního výběru prostřednictvím online dotazování (CAWI) v rámci pravidelné výzkumné série Trendy. Na otázky odpovědělo 1352 respondentů. Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány srovnatelně reprezentativní metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.