Ukazuje se, že Češi berou požáry na lehkou váhu. Někteří nevlastní ani žádné protipožární vybavení (např. hasicí přístroj či požární hlásič). Mnohdy to kompenzují alespoň pojištěním domácnosti proti požáru. Výzkum dále ukazuje, že se 64 % lidí cítí v bezpečí, i třeba to, že si nadpoloviční většina respondentů myslí, že by v případě požáru uměli použít hasicí přístroj. A to i přesto, že s ním nikdy nezacházeli. Alarmující navíc je, že přes 30 % lidí svůj hasicí přístroj nikdy nekontrolovalo. Stejné množství lidí jeho revizi provedlo před více než 1 rokem. Z výzkumu dále vyplývá, že až zkušenost s požárem zásadně mění postoj – teprve po přímém setkání s nebezpečím si lidé uvědomují, jak důležité je být připraven a chránit sebe i svůj domov.

Nejčastěji si riziko požáru v domácnosti uvědomují lidé spadající do věkové kategorie v rozmezí 40-59 let a rodiny s dětmi do 15 let. Obavy ohledně požáru pak také více rezonují u té skupiny obyvatelstva, která má vlastní, nebo zprostředkovanou zkušenost s požárem, i u těch, kteří se obávají, že by v případě vzniku požáru nebyli schopni správně reagovat. „U těchto skupin také platí, že jsou lépe obeznámeny s protipožárními zásadami. Naopak lidé, kteří nemají vlastní zkušenost s požárem si jeho riziko připouští mnohem méně. Ukazuje se, že v těchto domácnostech také častěji chybí protipožární prostředky,” komentuje výsledky výzkumu Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK.

Češi vnímají své domácnosti za dostatečně zabezpečené, funkčnost protipožárních prostředků, ale pravidelně nekontrolují

Z výzkumu, který si nechala vypracovat česká společnost Walk on Water specializující se na vývoj inovativních hasebních prostředků, dále vyplývá, že nadpoloviční většina Čechů (57 %) hasicí přístroj doma vůbec nemá. Přesto přibližně dvě třetiny české populace považuje svoji domácnost za dostatečně protipožárně zabezpečenou. Z ročenky hasičů přitom vyplývá, že pouze za loňský rok hasiči vyjížděli téměř k šesti tisícům požárů v domácnostech.

„Překvapilo nás, kolik lidí nemá doma žádné prostředky proti požáru. Výzkum potvrzuje naši obavu, že lidé požáry v domácnostech podceňují. Prostředků na ochranu sebe a majetku je přitom na trhu celá řada. Ať už se bavíme o klasickém hasičáku nebo naší hasební dece Foga, která se jednoduše na oheň hodí, případně je možné ji použít jako tepelný štít při úniku z místa požáru. Myslím, že je důležité o tématu mluvit a netvářit se, že se to nikdy nemůže stát,” upřesňuje důvody poptání výzkumu vývojář Foga, Michal Jedlička.

Lidé, kteří hasicí přístroj/e doma mají, ho/je navíc častěji umísťují do místností, v kterých přirozeně tráví méně času. Kuchyň, obývák, ložnici, pracovnu nebo dětský pokoj si respondenti jako místo pro uložení nezvolili v 85 % případů.

„Výsledky výzkumu mě v tomto směru nepřekvapily. Potvrzují naši obavu, že lidé hasicí přístroje ukládají na místa, kde je svou velikostí a vzhledem nebudou obtěžovat. Víme, že hasičák v obýváku nebo v kuchyni, patrně z estetických důvodů, nikdo nechce, a proto jsme Fogu vyvinuli,” popisuje chemická inženýrka Petra Gottwald, vývojářka Foga.

Bezmála dvě třetiny majitelů hasicích přístrojů také uvádí, že funkčnost svého hasicího přístroje nikdy nekontrolovaly nebo že ji kontrolovaly před více než rokem. Reálnou zkušenost s použitím hasicího přístroje v praxi pak má přibližně pouhá pětina české populace, častěji se jedná o muže. Nadpoloviční většina respondentů si dále myslí, že by hasicí přístroj uměli použít, nikdy s ním ale nezacházeli. Nejsou si proto jistí svou reakcí v případě reálné situace hašení požáru.

 „Jen zřídka se setkám s někým, kdo skutečně ví, jak hasicí přístroj použít – jak ho správně odjistit, na jaké třídy požárů je určený a jak postupovat při samotném hašení. Mnoho lidí se cítí bezpečně už jen proto, že mají hasicí přístroj doma, ale jeho praktické použití většina lidí neovládá. Vyhláška sice ukládá povinnost mít hasicí přístroj v domácnostech, na chodbách panelových i bytových domů, ale chybí praktický výcvik techniky hašení. Z mé lektorské praxe vím, že školení o používání hasicích přístrojů v organizacích a firmách často nestačí. Hlavním důvodem je, že se zaměřuje pouze na teorii, zaměstnanci tak nedostanou příležitost vyzkoušet si správné použití a postupy v praxi,” říká profesionální hasič a lektor požární ochrany Milan Zavřel.

Češi projevují zájem o osvětu požární bezpečnosti i praktické zkoušky hašení

Zájem o osvětu a lepší edukaci v tématu požární bezpečnosti lidé navíc mají. Z výzkumu vyplývá, že pro zvyšování informovanosti je až 94 % respondentů. Z toho třeba u žen je tendence ke zvyšování informovanosti ještě vyšší. K tématu chtějí vědět více ti, kteří si uvědomují riziko požáru, i ti, kteří se bojí použití hasicího přístroje v praxi. Právě nácvik takového hašení by si rádi vyzkoušeli téměř čtyři pětiny dotázaných.

Odkaz na web s kompletními výsledky: https://stemmark.cz/az-pozar-otevira-cechum-oci-protipozarni-prevenci-jinak-podcenuji-ukazuje-pruzkum-agentury-stem-mark/

Parametry výzkumu

Výzkum byl realizován agenturou STEM/MARK metodikou online dotazníkového šetření na panelu Dialog, které probíhalo od 15. do 23. července 2024.  Cílovou skupinu tvořilo 1012 respondentů z České republiky ve věku 18 let a starší. Zajištění reprezentativity vzorku prostřednictvím kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, kraje a socio-ekonomického postavení.

Kontakt pro média: 

• Zuzana Kašparová, PR manager, Foga, tel.: +420 773 068 497, e-mail: zuzana.kasparova@insightpr.cz
• Jan Burianec, STEM/MARK, tel.: +420 776 179 823, e-mail: burianec@stemmark.cz