U příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října 2024, realizoval Ipsos mezinárodní výzkum o vnímání duševního zdraví ve 32 zemích světa včetně České republiky. Výzkum upozornil na rostoucí míru stresu i vnímaný nerovný přístup zdravotnických systémů k duševnímu zdraví.

Češi se k umělé inteligenci staví rozporuplně. Jaké změny v oblasti AI v budoucnu očekávají?

• Sportovní událost roku startuje již tento pátek v Paříži. Zájem se liší napříč zeměmi, největší je v Asii. V hostitelské Francii má o hry zájem méně než polovina populace • V České republice se o hry zajímá 52 %. Ze sportů láká nejvíce atletika a tenis • Kolekci sportovního oblečení českého týmu zaznamenalo 71 % Čechů, líbí se zejména mladým lidem • Výsledky vyplývají z mezinárodního výzkumu Ipsos realizovaného ve 34 zemích

V české populaci roste využívání platforem umělé inteligence. ChatGPT vyzkoušela třetina populace, častěji se využívá při pracovních úkolech. Češi si stále více uvědomují, že umělá inteligence vstupuje do jejich každodenních životů. Skoro polovina populace má s umělou inteligencí spojena negativní očekávání, panují obavy z úpadku komunikace i možného zneužití. Vyplývá to ze sociologického šetření společnosti Ipsos ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, podpořeného Technologickou agenturou ČR.

Pětina obyvatel České republiky již vyzkoušela systém na bázi umělé inteligence ChatGPT, užitečným ho pak shledává 7 z 10 z nich. Třetina populace navíc očekává, že využití AI bude mít vliv na jejich zaměstnání v následujících pěti letech. Největší vliv předpokládá u profesí softwarových inženýrů, grafických designérů a novinářů. Vyplývá to ze sociologického šetření společnosti Ipsos ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK).

V zájmu o členství ve skautském oddíle by podpořilo své děti devět z deseti rodičů či prarodičů. Se skautingem si lidé pojí nejčastěji ochranu přírody a pomoc druhým, spolupráci, férovost, ohleduplnost či společenskou prospěšnost. Naprostá většina rodičů a prarodičů považuje za důležité, aby děti volný čas trávily mimoškolními aktivitami. Zjištění vyplývají z výzkumu Ipsos pro Junák – český skaut.

Umělá inteligence prochází překotným vývojem a ve společnosti se začíná živě diskutovat o tom, v kterých oblastech a do jaké míry zasáhne do života lidí. Zlatá koruna si nechala od agentury Ipsos připravit exkluzivní výzkum na téma AI ve finančních službách. Výsledky výzkumu za Ipsos prezentoval Michal Straka přímo na předávání cen 21. ročníku soutěže.

Roste povědomí i využívání služeb sdílené ekonomiky. Nejznámější jsou Zonky, Uber a Airbnb. 4 z 10 Čechů nějakou službu vyzkoušely, nejčastěji Airbnb, Uber či Bolt. Hlavním důvodem využívání je finanční úspora, tři čtvrtiny Čechů očekávají sdílenou službu levnější než „klasickou“. Výsledky vyplývají z výzkumu agentury Ipsos.

Češi i ostatní Evropané plánují v létě cestovat, inflaci navzdory. Opětovně roste zájem o cestování, zejména do zahraniční. Na popularitě získává „workation“, tedy práce z dovolené. Ukázal to výzkum Holiday Barometer monitorující cestovatelské návyky a preference mezi 15 000+ respondenty napříč 15 zeměmi.

6 z 10 Čechů očekává, že se jejich výdaje budou v následujících třech měsících dále zvyšovat. Obavy z inflace jsou v ČR větší než například ve Velké Británii, na Slovensku či Německu, větší obavy než Češi, mají Poláci. Pětina českých domácností nemá žádnou finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů.

Češi od firem očekávají péči o životní prostředí, zároveň roste apel na férové chování k zaměstnancům. Firmy by měly v CSR aktivitách podporovat zejména oblasti spojené s jejich byznysem.

75 % české populace si myslí, že se intenzita a množství dezinformací v České republice zvyšuje. Většina lidí rovněž souhlasí s názorem, že sociální sítě záměrně zesilují a zviditelňují emocionální a zároveň lživé příspěvky. Podle čtvrtiny populace pak ústavně zaručená svoboda slova znamená také to, že politici či média mohou vědomě lhát.

Které inovace rezonovaly s běžnými spotřebiteli v uplynulém covidovém roce? Co se lidem vybaví a co jim utkvělo v paměti jako nový výrobek, aniž ho třeba zakoupili?

Přes 70 % českých dětí dostává kapesné, téměř polovina rodičů ho vyplácí pravidelně jednou za týden nebo měsíc. Děti si za kapesné nejčastěji kupují sladkosti a drobnosti, kosmetiku nebo jej utratí za nové počítačové či jiné videohry. Asi polovina rodičů vyplácí kapesné v hotovosti. Vyplynulo to z průzkumů České bankovní asociace (ČBA) a agentury Ipsos.

Podle agentury Ipsos se koronaviru aktuálně obává 49 % Čechů, což je nejméně od začátku pandemie. V hodnocení rozvolňování nejsou Češi jednotní, podle 30 % je rozvolňování příliš pomalé, podle 20 % naopak příliš rychlé, 44 % ho vnímá jako optimální. Za nejpomalejší považují rozvolňování ve školství, naopak rychlost rozvolňování ve veřejné dopravě vnímají lidé většinou jako optimální.

Společenská odpovědnost se stává důležitým tématem pro firmy i jednotlivce. Z výsledků aktuálního výzkumu agentury Ipsos realizovaného v rámci 11. ročníku projektu Ipsos CSR & Reputation Research vyplývá, že veřejnost očekává od velkých firem zejména aktivity v oblasti ochrany životního prostředí a férových podmínek pro zaměstnance.

Negativní dopad pandemie koronaviru zaznamenaly 4 z 5 tuzemských firem do 250 zaměstnanců. Firmy se aktuálně potýkají hlavně s problémem výpadku zaměstnanců a poklesem poptávky. Čtvrtina firem plánuje zvyšovat investice do inovací, pětina do bezpečnosti práce. Naopak snížení investic lze očekávat v oblasti PR, marketingu a HR. Pozitivním přínosem pandemie je zejména uvědomění si klíčových hodnot, rychlejší přechod do online a „home office“ jako nová forma práce. Výsledky vyplývají z říjnové ankety Ipsos realizované prostřednictvím Ipsos B2B panelu, kde bylo dotázáno 132 majitelů či finančních ředitelů tuzemských firem do 250 zaměstnanců.

Ze 17 Cílů udržitelného rozvoje (tzv. SGDs, Sustainable Development Goals) jsou pro českou populaci nejdůležitější Zdraví a kvalitní život (SDG 3), s odstupem pak Důstojnou práci a ekonomický růst (SDG 8) a Pitnou vodu a kanalizaci (SDG 6). Tyto Cíle jsou také dlouhodobě považovány za priority, kterým by se měla přednostně věnovat česká vláda. Pandemie koronaviru ještě posílila vnímání Cíle Zdraví a kvalitní život jako priority číslo 1 pro českou vládu. Zjištění vyplývají z výzkumu agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti.

Z dat agentury Ipsos vyplývá, že pocit ohrožení koronavirem je nejnižší od vyhlášení nouzového stavu, lidé se však obávají návratu pandemie. Češi si uvědomují ekonomické dopady, téměř 9 z 10 Čechů očekává zvyšování cen, čtvrtina Čechů se obává neschopnosti splácet své závazky a třetina pracujících lidí se obává propouštění.

Za poslední měsíc došlo k poklesu obav z osobního ohrožení koronavirem i dopadů epidemie na zdroj příjmů. Pokles příjmů v uplynulém měsíci zaznamenala více než třetina domácností. Po zrušení zákazu volného pohybu osob Češi postupně rozvolnili některá opatření týkající se sociální distance, hygienická opatření nadále dodržují. Roste využívání e-shopů s donáškou domů i rozvoz jídla z restaurace. Zjištění vyplývají z třetí vlny výzkumu, který realizovala agentura Ipsos v období od 23. do 26. dubna 2020.

Z důvodu ochrany před koronavirem si lidé častěji myjí ruce, vyhýbají se místům s vyšší koncentrací lidí či omezují jízdu hromadnou dopravou. Vyplývá to z výzkumu, který realizovala agentura Ipsos v období od 12. března 14:00 hod. do 15. března 20:00 hod., tedy ještě před vyhlášením celostátní karantény.

O své soukromí na internetu se obávají 2/3 Čechů. Z aktuálního výzkumu agentury Ipsos rovněž vyplývá, že čtvrtina lidí má v ČR větší obavy než před rokem, což je výrazně méně než v ostatních zemích. S fake news se setkalo 81 % populace ČR, naprostá většina lidí jim zprvu uvěřila. Míra uvěření fake news je v ČR nad průměrem ostatních zemí, jak vyplývá z mezinárodního výzkumu Ipsos, ve kterém bylo dotázáno více než 26 000 respondentů.

V časopise Marketing & Media vyšel rozhovor s Tomášem Macků, ředitelem pro výzkum a komunikaci agentury Ipsos.

Třicet let po sametové revoluci Češi ohodnotili svou zemi nejčastěji školní známkou 3, tedy dobrou. Přesto však jsou lidé hrdí na to, že jsou občany České republiky. Za nejdůležitější hodnoty považují kvalitu života, svobodu a zaměstnanost, vyplývá to ze společného výzkumu „Svobodný listopad“ agentury Ipsos a Komerční banky.

Z celkem 17 Cílů udržitelného rozvoje jsou pro českou populaci nejdůležitější cíl Zdraví a kvalitní život, dále pak Pitná voda a kanalizace a Důstojná práce a ekonomický rozvoj. Roste důležitost tématu klimatických opatření a pitné vody, které jsou spolu se zdravím a kvalitním životem vnímány jako priorita pro českou vládu, zjistil výzkum Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti.

Jaká je v ČR situace ohledně alergií? Jak často se alergie v populaci vyskytují? Informace přináší Ipsos studie Léčba alergie v ČR.

Stravu s vyloučením masa preferuje 5 % Čechů, mezi mladými lidmi od 18 do 34 let je to dokonce až 10 %, vyplývá to z aktuálního výzkumu Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti.

Se stavem infrastruktury je spokojeno 40 % Čechů, což je 8. nejlepší hodnocení z 29 zkoumaných zemí, zjistila ve svém mezinárodním výzkumu agentura Ipsos. Nejvíce jsou lidé spokojeni s dodávkou pitné vody, letišti a železnicemi. Nejméně naopak s dálnicemi a silnicemi 1. až 3. třídy, které by podle názoru populace měly být klíčovými oblastmi pro investování v ČR.

Nejspokojenější na světě, co se týče své váhy, jsou Indové, z Evropanů pak Italové. Nějakou formu diety vyzkoušel každý druhý Čech, dva ze tří Čechů jsou ale zároveň přesvědčeni, že většina diet nefunguje. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu napříč 30 zeměmi světa, který v listopadu 2018 realizovala výzkumná agentura Ipsos.

Z výzkumu agentury Ipsos vyplývá, že by záloha za PET lahev měla být 3 nebo 5 Kč. Průměrnou dobu rozkladu PET lahve lidé odhadují na 200 let.

O změně bydlení uvažuje 42 % populace, většina z nich (75 %) si plánuje pořídit vlastní bydlení. Jedná se nejčastěji o lidi ve věku 26 až 35 let, se středoškolským vzděláním a o lidi z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel. Ačkoli lidé plánují stěhování do vlastního nejčastěji v horizontu jednoho až tří let (42 %), naspořeno na to příliš nemají. Pouze třetina z nich má naspořeno více než 250 tisíc Kč, více než půl milionu má k dispozici pouze 16 % z nich.

Veřejnost je jednoznačně přesvědčena, že by se firmy sponzoringu měly dále věnovat. Podpora firem by se ale neměla omezovat pouze na aktivity přímo související s předmětem jejich podnikání. Z vybraných oblastí by měly firmy v rámci sponzoringu podporovat zejména vzdělávání, sport na amatérské úrovni a také vědu a výzkum.

Z celkem 17 cílů udržitelného rozvoje, tzv. SGDs, které ČR společně s ostatními členskými státy OSN přijala v roce 2015, považují Češi za nejdůležitější cíl Zdraví a kvalitní život (SDG 3) a Pitná voda a kanalizace (SDG 6, obojí shodně 41 %).

Ohledně vlastní finanční situace i ekonomické kondice České republiky jsou Češi rok od roku optimističtější.

Znalost pojmu sdílená ekonomika je velmi malá (pouze 29%), přesto některou ze služeb sdílené ekonomiky využila již téměř čtvrtina Čechů. Kromě toho své služby nebo majetek nyní nabízí 8 % lidí v ČR, dalších 10 % se na to chystá. Od léta loňského roku stoupla podpora regulace sdílené ekonomiky. To mj. vyplývá z posledního výzkumu společnosti Ipsos pro Českou asociaci sdílené ekonomiky (ČASE).

V české společnosti převažuje ohledně budoucnosti optimismus. Téměř čtvrtina obyvatel předpokládá, že se jejich osobní ekonomická situace v následujícím půlroce zlepší. Z aktuálního průzkumu agentury Ipsos vyplynulo, že Češi jsou i pozitivnější ve vnímání současné ekonomické situace ČR, a to především v kontextu srovnatelných zemí střední Evropy.