O výstupech výzkumů veřejného mínění: stranické preference a volební model

Každé sociologické šetření, které zkoumá rozhodování voličů v nadcházejích volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, si musí poradit s dvěma důležitými otázkami:

1. Jak ve výsledcích výzkumu naložit s hlasy těch, kteří se ještě pevně nerozhodli, kterou stranu budou volit.
2. Jak naložit s hlasy těch, kteří deklarují, že své voličské právo nevyužijí, nebo si nejsou jisti, jestli k volbám skutečně půjdou.

Jak se bude dále měnit momentální rozpoložení voličů není lehké odhadovat. Skutečná volební účast závisí třeba i na počasí. Je také nutné si uvědomit, že výsledky dotazování jsou platné v okamžiku šetření, ale již další den mohou být ovlivněny dalším vývojem předvolební kampaně jednotlivých politických subjektů. Výzkum je snímek v daném čase, ale film běží dál. V posledních volbách je také patrný trend voličů rozhodovat se poslední týden před volbami, nebo dokonce přímo ve volební síni. Výzkumná komunita proto diskutuje o různých formách výstupů, které zahrnují voliče již rozhodnuté s určitostí plánující návštěvu volební místnosti, a přemýšlejí nad konstrukcí otázek a celého dotazníku, který pomůže lépe zachytit přirozenou fázi voličského rozhodování. 

Výstup výzkumu veřejného mínění tak může mít několik podob, které se od sebe zásadně liší. Každý z těchto výstupů má své výhody a nevýhody. Stranické preference lze považovat za více inklusivní model, který zahrne širší spektrum vyvíjejích se preferencí voličů, volební model se snaží co nejvíce se přiblížit skutečným výsledkům voleb.